My, lidé z petičního výboru, jsme obyčejní lidé jako většina z vás.
Nejsme nikým jiným financováni, pro naši aktivitu nemáme jiné zdroje, než co jsme si sami vydělali, a tímto způsobem financujeme vše spojené s naší peticí.
Proto, na rozdíl od vedení města, nemůžeme přijít s rozsáhlými podklady pro podporu našich názorů, jaké po nás město žádá, resp. pro jejich absenci se s veřejností odmítá nadále bavit.
Ale jaká je podstata petičního práva? Asi ne to, že peticí vyzývaná radnice prostě shodí ze stolu minimálně 500 aktivních hlasů, které volají po přešetření případu budovy bývalé policie. A 500 podpisů, to je pro město s necelými 9 000 obyvateli, včetně dětí a veřejně neaktivních obyvatel, opravdu hodně. Vážím si každého z těchto hlasů. Ale to neplatí o vedení města, jehož jediným cílem, jak se vyrovnat s názorem petentů, bylo nejspíše smést ho ze stolu.
Ovšem rozhodně ti, kdo jsou zodpovědní za hospodárnost záměrů, které jsou hrazeny z městské kasy, neotálejí se sebepropagací a místo otevření nezávislé diskuze a za peníze nás všech šíří do schránek leták s ryze propagandistickým obsahem, který se opírá o názory „odborníků“. Ano, možná odborníků, ale kteří jsou právě zastupiteli koalice obhajující bourání. Může být také někdo jako například zaměstnanec města nezávislým odborníkem? Asi ne. Může jím být ten, který vyinkasoval za projekty pro město, aniž se zúčastnil výběrového řízení, téměř pět milionů, z toho dostane přes milion jen za dokumentaci k povolení stavby, kterou možná nikdo neschválí? A to prosím reálně hrozí, protože kdo ví z jakého důvodu, ale až nyní v březnu předložil pan architekt Šimek svou již na podzim hotovou studii ke konzultaci památkářům, kteří ji ale takto nejspíše nikdy nepovolí. Jak je to možné???
Naším úkolem jakožto petičního výboru je zorganizovat sběr podpisů k tématu a předat je podle zákona. Ale to jediné, čeho jsme byli svědkem, byla devalvace naší aktivity jakožto nedostatečně odborné. Jediné, čím se rada města zabývala v setkání s námi, bylo, jak se nás zbavit, zkritizovat, vysoukat se z našeho požadavku. Stejně tak stírají i hlas opozice.
Zastavení demolice jsme s největší pravděpodobností nezabránili, jelikož radnice pokračuje v nastoleném kurzu a zřejmě je už jasně daný dodavatel, který demolici budovy čp. 66 prostě provede. Bez ohledu na protestující veřejnost, laickou i odbornou.
Já se zde dovoluji zeptat, jak postupovat proti takovým zastupitelům, kteří neberou v potaz nejen názory veřejnosti, ale ani odborníků ze stavebnictví, kteří se mimochodem osobně vyjádřili i na zastupitelstvu dne 1. dubna a kteří se společně shodují na nesmyslnosti demolice velmi dobře postaveného domu; naopak ho svorně hodnotí jako ideální k rekonstrukci, protože je velmi dobře vystavěn a může být standardně rekonstrukcí uveden do stavu odpovídajícího veřejným budovám 21. století, za normální cenu, ne 51 milionů „vytažených z paty“ jakožto porovnání s novostavbou.
Ptám se, kdo ponese zodpovědnost za zničení společného majetku obce ve výši min. 20 milionů Kč? Kdo ponese zodpovědnost za zničení bytů a nebytových prostor, které mohou generovat městu po rekonstrukci hezký příjem?
Dovolím si odpovědět: každý ze zastupitelů, který podpořil tuto nesmyslnou, neekologickou a neekonomickou variantu. A je kupodivu, že právě na zastupitelstvu na apríla oni dva starostou zmínění odborníci, Ing. Košek a Ing. arch. Zbíral, tak tito i přes své projevy, které vyzněly ve prospěch destrukce čp. 66, hlasovali na otázku zbourat, či nezbourat dne 17. února raději „nevím“, respektive zdrželi se hlasování.
A opět se ptám, čistě hypoteticky, kdyby stavební úřad stavební povolení nemohl vydat (Kde bere město jistotu, že dotčené orgány státní správy dají souhlas? Proč se nepočká s demolicí do stavebního povolení?) a budova se zdemoluje, vznikne tak našemu městu skutečná a vyčíslená majetková újma.
Jak řešit takovou situaci?
Chceme se jen smířit s tím, že příště nebudeme volit takové zastupitele, kteří podporují ničení majetku města, a ještě to obhajuje místostarosta Vokurka tím, že město ušetří na další potřebné investice, což je velmi chabý argument, proč ho nepoužili u jiných jejich kontroverznějších počinů?
Jistě, zastupitelé mají mandát na vedení a hospodaření města, zákony jim dávají nějaké základní mantinely, ale co když NEkonají ve prospěch města? Jak se mají zachovat lidé, kteří nesouhlasí s takovým konáním zastupitelů, copak budou jen zdvořile čekat na další volby, nebo jsou zde jiné zákonné možnosti?
V případě, kdy byli na svou chybu upozorněni a vyzýváni k transparentnímu postupu, který by chránil město před případnými ztrátami, nezbývá nám než situaci řešit jako porušení povinnosti při správě cizího majetku podle § 220 trestního zákoníku, zákona 40/2009 Sb. jak jinak po tom všem reagovat na tak hrubé chyby? Za co jiného než úmyslný trestný čin je možno považovat takto neoblomný postup, kdy jsou využity všechny prostředky v neprospěch nezávislého zhodnocení hospodárnosti nakládání s čp. 66?
Na závěr bych chtěl uvést na pravou míru, kdo za peticí „STOP demolici“ stojí. Není to pan Filip Kahoun, zastupitel, jak často slýchám. Petici vytvořili nezávisle na panu Kahounovi lidé, kteří jako první na zastupitelstvu konaném dne 17. února osobně vystoupili proti plánované demolici domu bývalé policie. Jsou to občané Dobříše paní Ludmila Fišerová, pan Tomáš Wilda a já, Miloslav Vodička, společně jsme iniciátoři petičního výboru.
Informaci o chystaném hlasování o demolici budovy jsme skutečně měli od pana F. Kahouna, proto jsme osobně na zastupitelstvo dorazili, a proto jsme se do petice a stejně tak do dalších aktivit za záchranu domu pustili, jinak by vedení města dále potichu a bez obtěžující veřejnosti pokračovalo ve své krasojízdě.
Za petiční výbor STOP demolici
Miloslav Vodička
