V tyto dny, kdy se děti po prázdninách vracejí do škol a některé do nich vcházejí úplně poprvé, si Trnka připomíná výročí pěti let své existence od chvíle, kdy její první žáci přestřihli žlutou pásku a poprvé vkročili do trnkové školní budovy. Naplnila instituce s vizí malé školy, ve které bude dobře dětem, rodičům i učitelům, očekávání svých zakladatelek? A co by si pro ni přály do budoucna?
V současné době navštěvuje Trnku kolem stovky dětí a také pedagogický sbor se postupně značně rozrostl. Trnka však začínala skutečně minimalisticky. „Zpočátku se vše zdálo jako velmi riskantní plán. Neměli jsme za sebou žádného investora, žádnou budovu, ani peníze, byly tu jen dvě učitelky a několik rodičů – a to byl celý základ nové školy. To, co se podařilo vybudovat během pěti let, považuji skutečně za zázrak,“ popisuje svoje dojmy Markéta Svobodová, učitelka prvního stupně a současná zástupkyně ředitelky. Jana Zajícová, další učitelka, která stála před žáky první den fungování Trnky, k tomu dodává: „Přála jsem si prostředí, kde by bylo lidem lidsky dobře. Přála jsem si školu, kde se bude učit ‚moderně‘, kde bude kladen důraz na osobnostní rozvoj, na vztahy, na učení se dovednostem, nejen vědomostem. Přála jsem si školu, kde vznikne ‚učící se komunita‘. A to se naplňuje.“
Trnka však vyhlíží i do budoucna. Jakým směrem se ubírá a co by si pro ni její zakladatelky přály nejvíc? Jana Zajícová se těší na roky, kdy už budou položeny pevné koncepční základy a bude se už jen vylaďovat a vylepšovat. „Přála bych si také přístavbu pro odborné učebny, pro větší kmenové třídy, důstojné zázemí pro učitele. Přála bych si, aby zaměstnanci školy měli platy, které odpovídají jejich pracovnímu nasazení, a také, aby Trnka mohla být jakýmsi modelem, vzorem, kde by se mohli inspirovat další učitelé a školy,“ dodává.
Markéta Svobodová zmiňuje kromě finanční a personální stability také žáky a žákyně, kteří najdou v životě i ve společnosti své místo: „Přála bych si, aby z naší deváté třídy odcházeli absolventi, kteří budou připraveni ke studiu na škole, pro kterou se rozhodli, a kteří budou umět přemýšlet, spolupracovat, naslouchat a půjdou si za svými sny. Přála bych si, aby se naše škola mohla dále rozvíjet ke spokojenosti učitelů, dětí i rodičů.“
Tak držme palce Trnce a lidem a dětem v ní, ať se jim na jejich další cestě daří! Stejně tak přejeme všem školou povinným dětem a jejich učitelům a učitelkám úspěšný (a prezenční) školní rok 2021/22!
Adéla Sauerová
