Sen? Nebo budoucí skutečnost?



Zdál se mi zvláštní sen. Byl krásný červnový podvečer a s kamarády Milošem a Honzou jsme seděli pod slunečníkem na předzahrádce restaurace U Tomáše vedle Černé labutě, popíjeli jsme dobrou tankovou Plzeň a užívali si klid i živost krásně zrekonstruovaného dobříšského náměstí. Říkali jsme si, jak je dobře, že se podařilo, aby zastávky autobusu byly pouze průjezdné a otevřené náměstí ztratilo charakter autobusového nádraží a získalo klidový ráz, kde se lidé mohou setkávat a povídat si ve stínu slunečníků zahrádek restaurací a kaváren. Krásu náměstí tohoto již letního dne potvrzovala vkusně upravená zeleň. Ivoš – náš další kamarád volal, že dorazí o něco později, jelikož ještě domlouvá nějaké věci okolo varhanního koncertu v kostele, kde byly nedávno zprovozněny zbrusu nové varhany. Sousedé u vedlejších stolů restaurace platí, jelikož jim od Dobřichovic přijede cyklobus a oni se budou po příjemném výletě vracet směr Příbram–Rožmitál–Plzeň.

S Honzou a Milošem jsme se domluvili na tom, že příští sobotu vezmeme kola a svezeme se cyklobusem zase my, pojedeme za Rožmitál do Teslínů a uděláme si celodenní výlet lesem přes nádherné Padrťáky okolo vodních nádrží Láz, Pilská a Octárna a nakonec okolo Vackova a Sychrovského rybníku domů na Dobříš. Úžasný výlet. Už se moc těším. Zpod slunečníku vedlejší zahrádky kavárny U Fabiána na nás mávají dvě kamarádky výtvarnice, které si u zákusku a kávy povídají s paní učitelkou na klavír a s kamarádkou z knihovny. Asi domlouvají nějaký zajímavý program v knihovně se spolkovou činností, která je chloubou našeho města nejen úžasnou moderní budovou, ale i rozmanitou činností. Právě dorazil Ivoš a ptá se, co je nového ve městě. Jsem rád, že mu mohu říct, že mladá starostka a městská rada se snaží a že zastupitelstvo, přestože se liší v názorech na dílčí věci, hledá společná řešení a celkově se dá říct, že usilovně pracuje a táhne za jeden provaz. Popisuji přátelům, jak probíhají jednání o projektu v místě bývalých rukavičkářských závodů, kde by mělo vzniknout druhé centrum Dobříše, kde by kromě různých menších i větších bytů vznikly v přízemní části budov různé obchůdky a restaurace a kde by v jedné z budov vznikla i 3. základní škola na Dobříši. Smějeme se pak nad fotkou, kterou nám ukazuje Ivoš, na které stojí na ledě dobříšského krytého zimního stadionu jeho vnouček na bruslích, dres až po kolena, velikou helmu na stranu a směje se společně s dalšími více než třiceti kluky dobříšské hokejové přípravky.

Budu ale už muset jít, jelikož jsem slíbil, že budu brzy doma a uděláme si s manželkou příjemný večer s grilováním. Vzala si kolečkové brusle a šla se projet po příjemné upravené stezce vedoucí okolo Papeže, směrem na Brodce, okolo Vlašky, lemované lavičkami a hezkými mostky přes potok. Dopíjím pivo, loučím se s kamarády a těším se příští sobotu na dohodnutý společný výlet.

Krásný den. Krásný sen. Může se stát někdy skutečností?

Ivo Salcman

Reklama

Předchozí článekNechci slevu zadarmo aneb Dotační management v praxi!
Další článekNedobrá atmosféra na Dobříši