V kolik vyjíždí popeláři ke svozu odpadů a s jakými největšími problémy se popeláři při svozech potýkají?
Zde se zcela hodí pojem „řidič tvrdý chleba má“. Na podniku se posádky popelářského vozu scházejí okolo půl čtvrté, tak aby dopravně vytížené části obcí stihli svézt před ranní špičkou. Ani tím však nemají vyhráno. Řidiče čekají úzké uličky, nacouvané kilometry, špatně zaparkovaná auta a nervózní řidiči. Být závozníkem a jezdit na stupačce popelářského vozu je sen snad každého dítěte, ale jak dlouho bychom to vydrželi každý den, svátek/nesvátek, tropy/mrazy, sníh/déšť… ? Svezeno přeci musí být za každou cenu podle plánu. Nejhorší jsou pak nařčení, že popelnice nebyla svezena s tvrzením, že byla ke svozu přistavěna, ač tomu tak ve skutečnosti nebylo. Vetře, nevěřte, ale kluci moc dobře ví o každé popelnici a rozhodně nemají důvod nějakou úmyslně vynechat. Pokud se tak stane, tak je to pouhý lidský omyl, který operativně vždy vyřešíme.
Co se děje s vytříděným odpadem po svozu kontejnerů/pytlů?
Veškerý tříděný odpad je odvezen na námi provozovanou třídírnu odpadů ve Svatém Poli.
Zde je ručně přetříděn a lisován do balíků o hmotnosti cca 300 kg dle konkrétních materiálů (PET, PE, PS, HDPE, …), ale i třeba barev. Když se nashromáždí dostatečné množství balíků na celý kamion, je již jako materiál převezen k dalšímu zpracování. Na začátku jsem zmínil ruční třídění. Prosíme, nedávejte do tříděného odpadu věci, kterých byste se sami nechtěli po týdnu dotýkat. Nedokážete si ani představit, co vše po pásu projede…
Jaké typy vytříděných odpadů (materiálů) jdou nejlépe na odbyt a o které je naopak nízký zájem?
Nejlépe na odbyt jdou plastové láhve a tvrdé plasty a polyethyleny. Naopak velké problémy máme s foliemi a barevnými plasty. Zvláště barevné plastové láhve jsou nejhorší obalový materiál.
Je rozdíl mezi odpadem sebraným prostřednictvím veřejné sítě a vytříděným odpadem z adresného svozu?
Veřejná síť sběrných míst podléhá anonymitě, a tudíž není zdaleka tak čistá jako adresné třídění. Extrémem jsou především veřejné barevné kontejnery na tříděný odpad s horním výsypem 1 100 l, které jsou sice dobře přístupné, ale obsahují přes 50 % odpadu, který do nich nepatří. Proto jsou tyto kontejnery na Dobříši využívány pouze v rámci adresného třídění od bytových domů, kde má k těmto nádobám přístup pouze malý okruh obyvatel. Adresný svoz od domů též vychází levněji. V roce 2021 se náklad na svoz jedné tuny adresného svozu pohyboval okolo 11 203 Kč, náklad na svoz jedné tuny vytříděných odpadů z veřejné sítě (zvonů) pak okolo 14 700 Kč. V rámci adresného svozu bylo svezeno cca 136 t vytříděných odpadů (plastů, papíru, kovových obalů a nápojových kartonů). Z veřejné sítě zhruba o 30 t těchto odpadů více.
Jak je zajištěno konečné využívání odpadů? Kolik odpadů z naší třídírny končí na skládce?
Vytříděné odpady z třídírny jsou materiálově využívány jako surovina pro výrobu nových výrobků. Výměty z třídírny, respektive příměsi dalších odpadů ve tříděných odpadech tvoří cca 18 %, tedy přibližně 180 tun ročně. Toto číslo je v odpadářském měřítku velice úspěšné, a je dáno tím, že na Dobříši je veřejná síť tvořena tzv. zvonky (kontejnery s dolním výsypem)
a adresným svozem od domů, který je vždy čistší. Města, která mají zavedeny kontejnery s horním výsypem (klasické barevné 1100litrové kontejnery) dosahují až 80 % zbytkových odpadů po vytřídění.
Vozí se nějaký náš odpad do spalovny na energetické využití?
Kapacity spaloven v ČR jsou nedostatečné a pro nás i velmi vzdálené. Nejbližší spalovna je v Praze v Malešicích nebo v Plzni v Chotíkově. Modernější třídírny odpadů dokáží výmět zpracovat na palivo pro cementárny, naše třídírna odpadů touto technologií nedisponuje, a tak se veškerý zbytkový odpad vozí na skládku.
Co je na svozech odpadů nejdražší?
Nejnákladnější je svoz samotný, respektive mzdové náklady a technika. Náklady na jednu hodinu provozu popelářského vozu byly v loňském roce cca 1 800 Kč (bez DPH a nákladů na uložení odpadu na skládku). S ohledem na současnou situaci lze očekávat významný nárůst, vždyť jen spotřeba nafty ve městě při svozu je 100 l na 100 km a projet musíte doslova každou ulici.
Připravuje se nějaká velká změna ve svozech odpadů na Dobříši a okolí?
Město Dobříš schválilo majetkový vstup dobrovolného svazku obcí do DOKASu. Snahou je jednoduší dodržování zákona o zadávání veřejných zakázek a možnost získání komerčních zakázek se současným udržením nízkých nákladů pro Dobříš a okolní obce.
Rozhovor připravila Kateřina Rambousková, referentka životního prostředí z odboru výstavby a životního prostředí, oddělení životního prostředí Městského úřadu Dobříš
