Všichni se, myslím, shodneme na tom, že budova bývalého kina je již dlouho v dezolátním stavu a je potřebné s ní něco dělat. O tom, co z této budovy bude, se teď hodně diskutuje. Je škoda, že tato diskuse začala až ve chvíli, kdy projekt konceptu tohoto domu navržený vedením města dospěl do pokročilé fáze přípravy dokumentace pro stavební povolení. Vzhledem k tomu, že si vážím zájmu občanů města projeveného na dvou „kulatých stolech“, a vzhledem k tomu, že jsem byl iniciátorem změny koncepce tohoto projektu na projekt „spolkového domu s knihovnou a klubovým kinem“, dovoluji si v níže uvedených bodech shrnout argumenty, proč si myslím, že je tato varianta lepší, než druhá varianta spolkového domu s kinem (bez knihovny), kde knihovna by byla přemístěna do budoucího Alzheimer centra a platila zde nájem.
Základní rozdíl v pohledu na tento projekt vůči vedením města prezentované verzi vnímám v tom, že si myslím, že bychom neměli využití budovy kina posuzovat izolovaně, ale vnímat věc komplexně a vzít v potaz, že město má ještě kulturní dům, ZUŠku, knihovnu, … Myslím si, že komplexnější pohled přináší lepší podmínky, spokojenost a výsledky, jak těm, kteří kulturu vytvářejí, tak nám, jejím „konzumentům“. Proč si tedy myslím, že varianta spolkového domu s knihovnou a klubovým kinem je lepší?
- Dobříšská knihovna, která letos již podruhé získala ocenění nejlepší dětské knihovny v České republice, dává budově dlouhodobou stabilitu činnosti. Varianta knihovna ve spolkovém domě z pohledu možného jejího dalšího rozvoje činnosti vychází lépe, než varianta knihovna v Alzheimer centru.
- Varianta knihovny ve spolkovém domě by měla umožňovat dokonce vyšší úroveň podpory spolkové činnosti, než by tomu bylo v případě původního projektu, včetně provozování klubového kina.
- Kulturní dům a knihovna si nekonkurují, ale naopak, oba subjekty se vzájemně doplňují.
- Město významně ušetří investiční i provozní náklady, jelikož není nutné investovat do dalšího projektu knihovny v Alzheimer centru.
- Kulturní dům si zachová svůj dlouhodobě budovaný a lidmi vnímaný „genius loci“. Diskuse s vedením kulturního domu a zástupci divadelních spolků ukázala, že nemají zájem svoji činnost tříštit mezi dvě budovy. Ukázalo se, že sál původně navrženého spolkového domu je kapacitně nevyhovující pro divadelní a koncertní činnost a že zázemí pro jejich činnost není dostačující.
- Myslím si, že město nepotřebuje čtyři kapacitně v podstatě stejné sály – stačí tři (kulturní dům – horní a dolní sál – a sokolovna.
- Město potřebuje spíše velký sál pro plesy a větší koncerty. Tuto potřebu ale bohužel není schopna vyřešit ani budova spolkového domu, ani kulturní dům, ani sokolovna. Je to věc, jejíž řešení nás čeká v budoucnosti.
Mohl bych pokračovat v dalších argumentech pro tuto variantu, ale výše uvedené body pokládám za nejdůležitější. Věřím, že projekt spolkového domu s knihovnou a klubovým kinem si najde své příznivce i podporu, že my, zastupitelé, co nejrychleji vtiskneme tomuto projektu novou koncepci, že nebude nutné, abychom vyhazovali peníze a schovávali se za nápad obecního referenda, že budeme schopni naslouchat lidem, kteří působí v kultuře, navštěvují kulturní akce a sdružují se ve spolcích.Věřím v to, že varianta knihovna s podporou spolkové činnosti a provozováním klubového kina je dobré řešení.
Ing. Ivo Salcman, zastupitel za KDU-ČSL
