Pošta v Dobříši

Zaměstnanci c. k. poštovního a telegrafního úřadu v Dobříši na snímku z roku 1902. Stojící zleva: Mochán Josef, Švagr Václav, Němec František, p. Balen, Marhula Josef. Uprostřed: p. Rybová, poštmistr Ryba, Bohutínská Marie. Spodní řada: Stibor Otakar, Ryba Gustav. Ležící mladíci se pyšní tehdy moderním bezdrátovým telegrafem


Stanice v Dobříši v roce 1833, podle dobříšského rodáka Ludvíka Kopáčka o dva roky později. Už roku 1825 byla dekretem dvorské komory ve Vídni propůjčena poštovní doprava majiteli panství Rudolfu, knížeti z Colloredo-Mannsfeldu, jenž její stanici umístil právě v roce 1835 do svého hostince „Na knížecí“ v čp. 78. Ve stejné době nebo jen o pár let později vznikla poštovní stanice pro službu manipulační v domě čp. 75 na náměstí (dnes asijská restaurace). Dne 1. května 1839 totiž nabyl účinnosti služební řád pro všechny poštovní stanice v monarchii, který veškeré poštovní úkony dělil na službu manipulační neboli úřední a službu pojezdnou neboli přepravní. Do první skupiny byly zahrnuty všechny výkony při přijímání a doručování dopisů a zásilek, včetně účtování poplatků. Do druhé skupiny patřily výkony při dopravě zásilek i cestujících. Vše nasvědčuje tomu, že minimálně od roku 1840 v domě Františka Krásy čp. 75 sídlila poštovní stanice manipulační, zatímco v domě č. p. 78 sídlila poštovní stanice pojezdná.

Bylo tehdy obvyklé, že nestátní poštovní stanice sídlily v domě poštmistrově, stejně tak se úřad dědil z otce na syna. Takže někdy v průběhu sedmdesátých let 19. století, v době zavedení telegrafu, se funkce poštmistra ujal Theodor Jan Krása, jenž zemřel v červenci 1897. Vdova (mimochodem dcera tehdejšího starosty Leopolda Železného) další rok prodala poštovní koncesi a odstěhovala se z města. Od roku 1898 se tedy poštovní a telegrafní úřad přestěhoval na protější stranu náměstí do čp. 39 (dnes non-stop bar a večerka), kde bydlela i rodina nového poštmistra pana Ryby. Ve stejné době se otevřela železnice z Dobříše do Prahy a to znamenalo postupný úpadek pro poštovní dostavníkovou dopravu, kterou od roku 1837 provozovala rodina Heinzova, jež si restauraci „Na knížecí“ pronajímala až do roku 1907.

Na delší dobu jediná pošta v čp. 39 vydržela až do konce druhé světové války, kdy se už zcela zestátněná pošta přestěhovala do rohové budovy čp. 536 na náměstí Komenského, která dříve patřila židovské rodině Porgesů. Zde pošta sloužila svému účelu až do poloviny 80. let, kdy hned za její budovou byla postavena pošta moderní, která převzala i stejné číslo popisné. Stará budova pošty se v roce 1988 zbourala a na jejím místě je dnes vodotrysk. V letech 1969 až 1982 existovala i druhá pošta naproti areálu Rukavičkářských závodů Dobříš, ale její jepičí život byl ukončen výstavbou administrativní budovy, pro kterou se vžil název Pentagon.

PhDr. Jan Michl, Ph.D.
Muzeum města Dobříše

Poštovní a telegrafní úřad v domě čp. 39 pravděpodobně v roce 1933. V průjezdu pošty je nyní večerka, v kancelářích non-stop bar a herna


Předchozí článekDotace pro vaše lepší bydlení
Další článekStručně ze Zastupitelstva města Dobříše konaného dne 9. 9. 2021