Výroční trhy patřily k privilegiím, která byla ve středověku i v raném novověku spojována obvykle s povýšením obce na město či na městys. I v případě Dobříše tomu nebylo jinak. Římský císař a český král Maxmilián II. Habsburský povýšil Dobříš na městečko 21. prosince 1569, tedy na den svatého Tomáše, jenž se stal zároveň i patronem čerstvě povýšeného městečka. Proto se výroční trhy konaly vždy pouze jednou ročně právě na svatého Tomáše, čímž se lišily od týdenních trhů, které se v Dobříši konaly obvykle v neděli. Výroční trhy se odlišovaly i sortimentem, který byl nabízen k prodeji. Nejednalo se o zboží každodenní potřeby, jako jsou potraviny, ale spíše o zboží speciální až luxusní. Svatotomášské trhy byly obvykle poslední možností, jak nakoupit vánoční dárky pro své nejbližší.

První záznamy zmiňují, že se trhy konaly obvykle ve východní části náměstí poblíž dřevěného rathausu a později u staré radnice či okresního soudu. Po vybudování alejky počátkem 20. století se rozsah prodeje rozšířil více na západ. Ač po nástupu komunismu došlo k pokusům nahradit nátlakem shora české církevní Vánoce sovětskou sekularizovanou variantou, československá veřejnost si tuto tradici nenechala vzít a komunisté v tomto případě přestali časem tlačit na pilu. Trhy se sice nekonaly vždy 21. prosince, ale tradice předvánočních dobříšských trhů zůstala v různě modifikovaných podobách zachována. Samozřejmě postava jednoho ze dvanácti apoštolů Ježíše Krista, onoho nevěřícího Tomáše, byla po celá léta socialismu hluboce upozaděna.

Jan Michl, ředitel Muzea města Dobříše

Politická kariéra 1928–1938

Židovský doktor Richard Frankl patřil k výjimečným osobnostem našeho města a je mu věnována část výstavy o knězi Miklíkovi, která se od minulého měsíce koná v dobříšském kulturním domě. Mimo svou doktorskou činnost působil dlouhá léta i ve službách našeho města. Díky jeho aktivní činnosti se uspíšila celková elektrifikace města, zajistil pro město výstavbu Masarykova sanatoria a byl velkým podporovatelem přijímání židovských uprchlíků z Rakouska a Německa během let 1935–1938.

Jako lékař je na Dobříši připomínán již od roku 1920, kdy měl ordinaci v domě svého otce v čp. 106. Tu postupně rozšířil i na zubařskou ordinaci. Často podporoval chudinu a přispíval do několika fondů. Již v této době byl velmi aktivním členem strany národních socialistů. Podle všeho však byl do městského zastupitelstva v Dobříši zvolen až někdy na počátku roku 1928, protože poprvé je zmíněn dne 14. února 1928, kdy se konala v zasedací místnosti radnice v Dobříši volba předsedů odborů, kde za národní socialisty kandidoval do hospodářské funkce MUDr. Richard Frankl. Již v červenci 1928 byl MUDr. Richard Frankl jmenován ministrem zdravotnictví obvodním lékařem v Dobříši.

V době, kdy sloužil městu jako zastupitel, bylo obvyklé, že se na fungování města aktivně podíleli všichni členové zastupitelstva, a proto mohl být na schůzi obecního zastupitelstva 17. listopadu 1928 MUDr. R. Frankl, jako člen strany sociálně demokratické, jmenován do čtyřčlenné komise zabývající se elektrickou energií. Tedy komise, která měla nadále jednat s firmami, které by připojily Dobříš na větší síť. Město v té době mělo problémy s elektrárnou, která se nacházela v areálu parní pily a často dodávala proud nepravidelně. Společně s ním byli v komisi i tehdejší starosta Václav Rys, Ing. Schart a ředitel školy Vodénka.

V listopadu 1929 se MUDr. Frankl proto dost významně postavil za to, aby byla vypovězena smlouva se stávajícím prodejcem elektrické energie, což byl velkostatek Colloredo-Mansfeld, který po téměř deseti letech znovu odkoupil do svého majetku stagnující parní pilu. Do té doby byl majitelem Středočeský dřevařský průmysl, ve vlastnictví pana Palivce. MUDr. Frankl pobídl město, aby již nelitovalo peněz a zavedlo konečně proud pro všechny. Jako doktor samozřejmě obětavě pokračoval ve své práci a jako obvodní lékař byl i součástí zdejší soudní komise.

V dochovaných dokumentech je také zřejmé, že jeho velkým přítelem byl senátor Václav Johanis (1872–1939), který byl velmi aktivní i na venkově a často z popudu MUDr. Frankla intervenoval i na Dobříši. Již v roce 1930 poukazovali MUDr. Frankl a senátor Johanis, že okolí Dobříše je dobré pro vybudování dětské ozdravovny, kterou chtěl postavit svaz nemocničních pojišťoven. Tato jejich aktivita vedla nakonec k úspěchu, v roce 1931 si svaz vybral Dobříš a začalo jednání s majitelem pozemku na Čihadlech.

Po nových obecních volbách v roce 1932 dochází k menší krizi při volbě nového starosty, nicméně MUDr. Frankl kandidoval na nového prvního tajemníka starosty. Během ustavující schůze nového městského zastupitelstva, dne 20. května 1932, byl 14 hlasy zvolen do této funkce, kterou aktivně vykonával až do roku 1939. Starostou byl nakonec zvolen Ing. Adolf Schart, poté co vyšel najevo pokus o podplácení ze strany druhého kandidáta Josefa Ryse. Samozřejmě se Frankl nadále snažil podporovat výstavbu nového sanatoria. Již o rok později musel vyvracet tvrzení komunistického zastupitele Plevky, který útočil na svaz nemocničních pojišťoven, že stavbu zdržují.

Na zastupitelstvu města dne 10. března 1933 ve volných návrzích MUDr. Frankl tlumočil požadavek strany sociálně demokratické, jejímž byl členem, aby zastupitelstvo požádalo okresní úřad o úpravu potravinových cen ve městě, a to zvláště cen masa a pečiva. V čase doznívající finanční krize byla nesourodá drahota, a proto se rada města zavázala, že svolá schůzku se všemi živnostníky a dojedná takovou dohodu, aby nebyly potraviny předražovány. Tato schůzka se nakonec konala až v úterý 30. května na okresním úřadě v Příbrami. Za město Dobříš byl přítomný náměstek starosty MUDr. Richard Frankl a za společenství potravních živností v Dobříši Jan Novotný, Josef Korbel a Josef Tesař. Za okresní úřad v Příbrami byl přítomný vrchní komisař politické správy Bohumil Lisický. Jednání trvalo tři hodiny, při kterém se nakonec dokázalo město Dobříš, díky aktivním snahám MUDr. Frankla, dohodnout na úpravě cen vybraných potravin.

V době uprchlické krize mezi lety 1933–1938, kdy ze sousedního Německa a posléze i Rakouska přijížděli židovští uprchlíci, se jako první tajemník zastával o to, aby bylo Židům přiděleno domovské právo v Dobříši, což se mu v několika případech i podařilo. Od března do června 1938 byl spolkem Československého červeného kříže organizován samaritánský kurs pro hasiče, kterého se zúčastnilo 69 posluchačů. Přednášky se konaly po sobě jdoucích 12 týdnů, a to vždy od 9 do 12 hod. Během nich přednášeli jako župní samaritánští instruktoři MUDr. Frankl a MUDr. Prusík. Dne 1. června bylo MUDr. Franklem rozdáno osvědčení 21 sestrám a 27 bratrům, které složili s dobrým prospěchem. MUDr. Frankl jim všem poděkoval za účast v kurzu. Bylo zajímavé, že se oba lékaři tomuto kursu věnovali bezplatně. Bohužel čas první i druhé republiky se nachýlil a již koncem března 1939 byl MUDr. Frankl vyzván, aby se vzdal svého mandátu v zastupitelstvu, což nakonec udělal společně s dalšími dvěma zastupiteli 4. dubna 1939. Těmi dalšími byl Jindřich Hermann a Rudolf Fahn a byl to černý den místní městské správy, která se tak podvolila německým okupantům. Nakonec mu byl v červnu roku 1939 coby židovskému lékaři odebrán titul státního okresního doktora nemocniční pojišťovny. Na jeho místo nastoupil MUDr. Václav Dvořáček z Dolních Hbit. MUDr. Frankl sice mohl nadále vykonávat funkci obecního doktora, ale mohl léčit pouze obyvatele města židovského vyznání.

Petr Kadlec, předseda
Okrašlovacího spolku města Dobříše