Vilém Vlk se narodil 4. srpna 1892 v Dobříši v domě čp. 374 v dnešní Lidické ulici. Otec Josef pracoval jako zedník a pocházel z Drhov, matka Magdalena se za svobodna jmenovala Kloudová. Než se otec rozhodl přestěhovat do Prahy, odchodil Vilém dvě třídy měšťanské školy. Studium vyšší české reálky na Žižkově pak zakončil v červnu 1911 maturitou a po odvodu nastoupil v říjnu téhož roku na vojnu jako jednoroční dobrovolník k 91. pěšímu pluku. Do zálohy byl propuštěn v hodnosti šikovatele.
Mírového života si příliš dlouho neužil a po vypuknutí světové války odjel s 98. pěším plukem na ruskou frontu. Prošel bojištěm v Karpatech a 26. září 1915 padl u Perekladoviče spolu s většinou přeživších do zajetí. Přihlášku k legiím sice podal již 19. března 1916, ale přijat byl až v říjnu následujícího roku. Prošel celou sibiřskou anabází, což se projevilo i na jeho soukromém životě. Od 6. srpna 1918 se začal podepisovat jako Viktor Vilém Vlk, aby tak dal najevo svůj přestup na pravoslaví, a v lednu 1920 se oženil s Annou Vasiljevnou Stěpanovnou. Zároveň se stal nevlastním otcem její čtyřleté dcery.
Do Československa se vrátil 20. října 1920 a okamžitě si podal žádost o vstup do čs. armády. V roce 1923 dosáhl hodnosti majora pěchoty a v následujícím období velel na Slovensku, kde se mu v září 1926 narodil syn. V únoru 1928 se celá rodina přestěhovala do Litoměřic, kde podplukovník Vlk působil u 2. pěšího pluku Jiřího z Poděbrad. Ve 30. letech byl v Brně zástupcem velitele pluku a 15. června 1938 již jako plukovník převzal velení 4. hraničářského praporu v Písku, kam se za ním do Táborské ulice přestěhovala celá rodina. V dobovém služebním hodnocení plukovníka Vlka se píše: Velmi svědomitý, důsledný, v práci má rád odpovědnost, již je schopen nést. Ukázněný a přímý, někdy poněkud ležérní, velmi kamarádský i k podřízeným mimo službu, starostlivý. Veselého pohledu na život s nátěrem velkoměstské bezstarostnosti a se sklonem ke kritizování, ne vždy uváženém. Ctižádostivý a sebevědomý. Stále se zdokonaluje. Fyzicky velmi zdatný, dobrý jezdec na koni. Péče o vzhled a zevnějšek.
K prvnímu lednu 1940 byl přeložen do výslužby, ale tou dobou už byl dávno činný v odboji a patřil k předním organizátorům píseckého okresního velitelství Obrany národa. Podílel se na přípravě mobilizačních plánů, shromažďování zbraní v tajných skladech, šíření ilegálního časopisu V boj a podporování rodin zatčených odbojářů. V době heydrichiády gestapo pozatýkalo většinu písecké Obrany národa, odsoudili je za odbojovou činnost, schvalování atentátu na Heydricha a následně je popravili na střelnici ve Spáleném lese u Klatov. Podle dochovaných fotografií bylo po devatenácté hodině 22. června 1942 zastřeleno při dvou exekucích celkem deset mužů. Tělo Viktora Viléma Vlka bylo zpopelněno a popel všech popravených vysypán do jámy v zahradě sídla klatovského gestapa. Po válce byl popel přemístěn a uložen na lesním hřbitově v Písku.
Pamětní deska bude odhalena v pátek 4. srpna 2023 v 15.00 na jeho rodném domě v Lidické ulici. Jste srdečně zváni!
Jan Michl, Muzeum města Dobříše
Lukáš Kopecký, Společnost pro moderní dějiny Klatovska
