Již déle než dva roky uběhlo od ukončení projektu „Konsolidace IT města Dobříše“. Tento projekt podstatným způsobem zvýšil HW a SW vybavení města Dobříše, a tím i úroveň poskytovaných služeb. Realizace projektu probíhala v období 10/2014 – 8/2015. Celkové náklady projektu dosáhly 2 950 196 Kč, přiznaná dotace byla ve výši 85 % celkových způsobilých výdajů, zbývající podíl ve výši 15 % hradilo město Dobříš.
Ing. Markéta Samcová, odbor místního rozvoje
Dokas Dobříš, s.r.o., a město Dobříš, si dovolují oznámit, že bude provedeno blokové čištění ulic ve městě Dobříš.
3. duben – úterý
Mírové náměstí, B. Němcové, J. Wolkera, Za Branou, Přemyslova, Mládeže, Nová, Tyršovo nám., Jáchymovská, Hornická, Družstevní.
5. duben – čtvrtek
28. října, L. Kopáčka, Lidická, Na Nábřeží, A. Dvořáka, Vančurova, nám. Svobody, Na Trávníkách.
9. duben – pondělí
Příkopy, Příkrá, Mostecká, Zahradní, Lomená, Dlouhá, Part. Svobody, Trnovská.
11. duben – středa
Fričova, Školní, Za Poštou, Komenského nám.
12. duben – čtvrtek
Dukelské nám., Žižkova, Na Lukách, U Slovanky, Plk. Petroviče, Bořivojova (+ příčné ulice).
16. duben – pondělí
Hálkova, Zborovská, Dělnická, U Plovárny, Na Kole, Okružní (+ příčné ulice).
18. duben – středa
V Lipkách, B. Smetany, Husova, Tylova, U Slávie, Mánesova.
19. duben – čtvrtek
Anenská, Lesní, Fr. Průši, Na Chmelnici, Jiráskova, V Zahradách, Karnetova zahrada, Polní, Na Tarásku.
23. duben – pondělí
Za Pivovarem, Přímá, U Pilského potoka, Malé Paseky, Na Ligruse, U Ovčína.
24. duben – úterý
Rukavičkářská, Nad Papežem, K Vodárně, Jeřábová, Jasmínová.
25. duben – středa
Šeříková, Růžová, Azalková, Lípová, Březová, Javorová, Nad Prachandou, Dubinské Kaštánky, Průmyslová, Krásný Život, Modřínová, Bezová, Smrková.
27. duben – pátek
Bratří Čapků, Loukotova, K Oboře, Na Vlašce, Trnková, Balabánova.
30. duben – pondělí
Na Čihadlech, Pleskotova, Werichova, Schartova, Brodecká, Brdská, Západní, Luční, Úvozová.
Děkujeme za spolupráci.
Mgr. Jan Marek, jednatel společnosti
Na slavnostním ceremoniálu dne 7. 3. byly vyhlášeny výsledky krajského kola Středočeského kraje soutěže Zlatý erb. Město Dobříš se v kategorii měst umístilo na 3. místě.
20. ročník populární soutěže Zlatý erb o nejlepší webové stránky, elektronické služby měst a obcí nebo webové turistické prezentace zná své vítěze.
Stejně jako v předchozích letech Zlatý erb i letos probíhal dvoustupňově, tzn. nejprve se uskutečnila krajská kola pod patronací jednotlivých krajských úřadů, ze kterých vzešli soutěžící celostátního kola. To vyvrcholí slavnostním předáním cen 8. dubna v Hradci Králové.
Ve Středočeském kraji bylo podáno celkem 40 projektů ve 4 kategoriích včetně celostátně hodnoceného nejlepšího webu s turistickou prezentací. Město Dobříš se soutěže Zlatý erb zúčastnilo vůbec poprvé a hned se umístilo se svými webovými stránkami na skvělém 3. místě.
Ocenění z rukou hejtmanky Jaroslavy Pokorné Jermanové za město Dobříš převzali místostarosta Tomáš Hadžega a tajemník městského úřadu Radek Řechka.
Jubilejnímu 20. ročníku soutěže poskytlo podobně jako v minulém roce oficiální záštitu Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Asociace krajů ČR, Svaz měst a obcí ČR a Sdružení místních samospráv ČR.
4. 3. 2018 Stará Huť – Rosovice 16.00
11. 3. 2018 Stará Huť – Borotice 16.00
18. 3. 2018 Stará Huť – Nová Věc „C“ 17.00
Utkání 4. 3., 11. 3., 18. 3., UMT Dobříš
24. 3. 2018 Hvožďany – Stará Huť 15.00
Věnujme se tedy vyvrácení několika zažitých tvrzení, která jsou mnoha obyvateli vnímány jako standard:
– pokud doma třídím odpad a následně přivezu plný pytel vytříděného odpadu ke kontejneru, kde jej volně uložím, pak jednám naprosto správně…
To je jeden zásadní omyl, ve kterém žije mnoho obyvatel naší obce. Třídit doma odpad do oddělených nádob či pytlů je v naprostém pořádku a správné. Dovézt jej k nádobě na tříděný odpad a pak jej tam volně odložit je však již nesprávné. V podstatě tvořím černou skládku.
Nádoby na jakýkoli odpad jsou určeny k uložení odpadu právě dovnitř té nádoby, nikoliv vedle ní. To bychom pak mohli pouze označit pár míst v obci a všichni by tam mohli odkládat své pytle a krabice.
Věnujte tedy prosím tomu opravdovému třídění ještě svých pár minut a vhoďte svůj odpad do nádob. Ušetříte někomu dalšímu spoustu práce. Navíc pytel se velice často protrhne, případně není dostatečně uzavřen, a odpad pak paradoxně létá po celé obci. Navíc odvoz volně odloženého odpadu je pak pro obec mnohem dražší, než vysypaný z kontejneru. Ačkoliv pan správce dělá, co může, nelze jezdit celý den po obci po všech sběrných místech i mimo nich a napravovat pochybení druhých.
Další problém je, že se do kontejnerů nevejde vše. Například plastové nádoby typu kanystru. Nevejde-li se do otvoru, pak jej musím sešlapat, zmačkat případně i rozřezat na menší kusy, které se tam vejdou.
Tabule skla – přece si nebudu doma dělat nepořádek rozbíjením skla. Je lepší jej odložit ke kontejneru a pokud se rozbije, pak to přece „někdo“ uklidí. A nepořádek bude někde jinde, jen ne u sebe.
Proč musí být kontejnery neustále obloženy odpadem?
Na stanoviště za obecním úřadem byl pro občany Staré Huti zapůjčen Diakonií Broumov kontejner na textil a obuv.
Pravidelné sběry pro tuto organizaci se již nebudou konat a věci můžete poskytovat průběžně během celého roku.
Bohužel, i nyní musíme zklamat mnoho lidí. Vidím-li černou skládku, je lepší ji nahlásit na obecní úřad. Odložením jakéhokoliv odpadu kdekoli jinde, než do nádob nebo prostoru k tomu určených, je tvořením černé skládky a tím pádem nelegální.
Pokud odkládám bioodpad, může být jednak plný dalšího odpadu a navíc je naprosto jedno, zda odkládám větvě do trávy a naopak. Bioodpad jako bioodpad…
Opět omyl.
Obyvatelé naší obce mají možnost odkládat bioodpad na místo určené nebo pravidelně do kontejnerů přistavovaných na celkem 8 míst v naší obci. Stejně jako se musí třídit plasty, sklo a papír, ačkoliv se stále jedná o odpad, je nutné třídit i bioodpad na větve a trávu a další drobnější bioodpad. Je to z naprosto jednoduchého důvodu: zaměstnanci obce větve nadrtí a využijí štěpku dále. Nicméně, jsou-li větve proloženy kořeny (které do bioodpadu nepatří vůbec), trávou, hnojem z místních králíkáren, zbytky rostlin z pletí atd., je pak nesmírně obtížné s takovým materiálem pracovat. Větve pak nejdou z takové tlející hromady ani za pomoci mechanizace vytáhnout. A brodit se hromadou tlejícího odpadu je pak i nebezpečné.
Dalším problémem je, že se mnoho zahrádkářů domnívá, že pokud s uschlou květinou vyhodí do odpadu i plastový obal, je to v pořádku. Je to pohodlné, ale opět nesprávné.
Když pak slyšíte jiné obyvatele, kteří obdrží přesátou zeminu, že je sice dobrá, ale plná drobných kousků plastů a dalšího odpadu, nezbývá než odpovědět: co si do bioodpadu odkládáme, to tam máme. Pochopitelně, jak to tak bývá, zpravidla ten, kdo zpravidla vše dělá správně, se následně potýká s následky jednání těch, kteří správně nepostupují.
Všeobecně je veřejný volně přístupný prostor zpravidla ve vlastnictví obce vnímán jako beztrestně znečistitelný. Doma si udržujeme pořádek, ale co je za plotem nás tak úplně nezajímá. Pochopitelně mezi námi žije mnoho obyvatel a snad je jich i většina, kteří udržují obecní pozemek v užším, či širším okolí. Kromě sekání trávy jej třeba zkrášlují květinami. I když i tady bychom měli věnovat pozornost tomu, zda se snažíme spíše zkrášlit své okolí, nebo spíše jen zvětšit ochranu své nemovitosti vysázením stromů a keřů, případně dostatečně pichlavých kaktusů, které následně omezují výhled v křižovatkách a neumožní chodcům vstoupit na ochranný travnatý pás při vyhýbání se vozům na silnici. Nicméně těch, kteří veřejné prostranství spíše zneužívají, je stále dost na to, aby pak výsledný dojem byl v podstatě špatný.
Abychom doplnili mozaiku největších a nejpalčivějších nešvarů naší obce, pak musíme zmínit i toto téma. Aut všeobecně přibývá. Ale nemůže to být na úkor okolí. Je již běžné, že v současné době na jednu nemovitost připadá více vozidel. Větších či menších. Mnozí pak své vozy řádně parkují na svém pozemku, tak jak se to má a je to správné. Jsou však majitelé nemovitostí, kteří takovou možnost nemají. Prostě není kam ten vozový park vměstnat. Ovšem pak není možné parkovat těsně přede dveřmi v rámci své vlastní lenosti, ale tam, kde můj vůz nebude nikomu překážet, kde nebude omezovat výhled v křižovatce atd.
Pak jsou majitelé, kteří mají pro parkování dostatek prostoru na vlastním pozemku, mají ho dostatek i pro takové množství vozů, kterým disponují, přesto okupují veřejné prostranství, omezují provoz a výhled v křižovatkách.
Případně neustále parkují na travnatých plochách, kde je pak doslova rozoraný původní trávník, v mnoha případech do té doby pečlivě udržovaný majitelem nejbližší nemovitosti. Tam, kde není chodník, pak jsou chodci nuceni využít komunikaci, protože tráva podél je rozbahněná a neschůdná.
Jediný důvod, proč tomu tak je, že jsou uživatelé těchto vozů jednoduše líní si doma otevírat vrata. Nebo snad fakt, že si majitelé nechtějí ze svých dvorků vytvořit parkoviště, případně si poškodit povrch svých dvorků a zahrad. Jak to vypadá za plotem, už není tak podstatné. Nebo se prostě jen řídí pravidlem, že co není výslovně zakázáno, je v podstatě povoleno…
Vracíme se k dalšímu všeobecnému nešvaru. Pokud se stanu majitelem psa, beru na sebe také velkou zodpovědnost a povinnost. Jak přistoupím k tomuto rozhodnutí je záležitostí každého z nás. Jakou rasu zvolíme s ohledem na velikost svého pozemku, svých možností a schopností. jak dokážeme psa vychovat a zvládnout a především si s ním užít mnoho radosti. Ovšem vůči svému okolí a obci je základní povinností zajistit, aby pes nemohl uniknout z pozemku bez mého vědomí a především dohledu. Vyhláškou č. 3/2017, kdy se stanoví pravidla pro pohyb psů na veřejném prostranství v obci, je zakázáno v obydlené části obce psa nechat bez dozoru a volně pobíhajícího bez vodítka. Ani opakované odůvodnění některých majitelů, že „jsme přece na vsi“ neopravňuje nikoho k nedodržování pravidel. Jaký je rozdíl mezi tím, že mě napadne pes ve městě nebo na vsi? Bolí to méně, je to méně nebezpečné? Ale nesvádějme všechnu vinu na rekreanty a návštěvníky obce. Je mezi námi mnoho majitelů psů, kteří opakovaně, i přes mnohá naléhavá upozornění, nechávají vědomě své psy volně běhat venku.
Já stavím a nedokážu zajistit, aby řemeslníci vždy zavírali branku…
Já mám psa uvázaného na řetězu u boudy, nemohu za to, že se vyvlékne…
Já netuším, kudy ten můj pes utíká…
Takové a další omluvy pro své nezodpovědné jednání slyšíme poměrně často.
Když stavím, pak se vyplatí udělat pro psa ohradu či zaplotit a vymezit tak psovi určitou část zahrady; když se mi pes „vyvlékne“ ze řetězu mnohokrát po sobě, možná je obojek příliš volný, případně nevhodně vybraný, ale určitě se nejedná o nejúčinnější a jediné možné řešení; když netuším, kudy pes utíká, ale pravidelně je v brance vložená cihla, pak mám nesmírně inteligentního a schopného psíka.
Někomu pomůže adresované upozornění a uvědomí si svou chybu a nápravu zjedná.
U někoho nepomůže ani řešení na oddělení životního prostředí s uložením pokuty. Majitel pokutu zaplatí, možná si trochu zanadává, ale život jde dál. A pes si chodí stále volně po obci.
Ovšem znáte to, tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne.
A pak to končí tragédiemi, kdy volně pobíhající pes napadne chodce a v lepším případě ho jen vyděsí. Pak se snad možná trochu vyděsí i majitel. O těch horších případech raději ani neuvažovat.
V současné době jsme zaslali již tři podněty na odbor životního prostředí MU Dobříš k řešení. Volný pohyb psa bez dozoru v území, kde to není povoleno, a především důvody, proč pes neustále utíká a jakým způsobem je zabezpečen, resp. nezabezpečen, totiž podléhá zákonu ČNR č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů. Podle § 27 odst. 2 písm. f) tohoto zákona se přestupku dopustí ten, kdo neučiní opatření proti úniku zvířat podle § 13 odst. 1 zákona („Každý je povinen zabezpečit zvířeti v zájmovém chovu přiměřené podmínky pro zachování jeho fyziologických funkcí a zajištění jeho biologických potřeb tak, aby nedocházelo k bolesti, utrpení nebo poškození zdraví zvířete, a učinit opatření proti úniku zvířat. Zvíře nesmí být chováno jako zvíře v zájmovém chovu, jestliže nejsou zabezpečeny přiměřené podmínky pro zachování jeho fyziologických funkcí a zajištění jeho biologických potřeb nebo jestliže se zvíře nemůže adaptovat, přestože tyto podmínky zabezpečeny jsou“).
V souvislosti s tímto také upozorňujeme na povinnost úhrady poplatku za každého drženého psa do konce března.
Existují možná řešení těchto problémů, se kterými se naše obec potýká? Ano, snad dvě. Jedno skutečné řešení je, že se k sobě začneme chovat slušně, ohleduplně a tolerantně, budeme vzájemně dodržovat určitá pravidla. Nebudeme pak muset psát tato sáhodlouhá pojednání. Všichni budou spokojení a bude se nám tu dobře žít…
Pak se nabízí ještě druhé řešení, resp. možnost. Těžko však předjímat, zda by situaci skutečně vyřešila…
Budeme tvořit mnoho vyhlášek, příkazů, zákazů, na každých 5 m bude vyznačeno, co se na daném místě nesmí, nebo naopak smí. Bude se volat Policie, ta bude tvořit mnoho složek, předávat je Městskému úřadu Dobříš k řešení přestupků, bude se platit mnoho pokut…. To povede ke stále větším nesvárům a neshodám, nenávisti a zlobě. Ale vyřeší se tím něco…?
Děkujeme všem, kteří si jsou vědomí, že bydlení v naší obci, soužití se spoluobčany, neznamená jen využívání, mnohdy spíše zneužívání, všeho, co naše obec nabízí. Je také na nás, co obci vracíme. V tom nejlepším případě aktivní účast na životě v obci. Ale ne všichni mají možnost se skutečně aktivně podílet na aktivitách realizovaných v naší obci – kulturních, sportovních, pracovních, společenských,… Ale to, že nebudu svým konáním druhým škodit, podpořím je alespoň dobrým slovem, to všechno povede k tomu, že se nám tu bude společně opravdu pěkně žít…
Je mnoho nových obyvatel, kteří se do naší obce nastěhovali a stěhují. Mnoho z nich je z měst, kde je dle našich představ vše anonymní. Je v našem zájmu ukázat ne jen jim, ale nám všem, že jsme schopni si naši obec udržet krásnou, dobře zvolenou pro život, pro výchovu dětí, …
Neustále se snažíme upozorňovat na všechno dobré, co se podařilo našim spoluobčanům sdruženým v různých spolcích a mnoha aktivitách. Děkujeme jim za jejich práci, za čas věnovaný nám, ostatním. Děkujeme také všem, kteří se nad těmito řádky zamyslí. Nechceme, abyste brali tyto řádky jako kritiku, ale spíše jako podnět k tomu, že je stále co měnit. K lepšímu.
Děkujeme
21. 4. 2018 – v době od 9.19 do 9.34 hod.
19. 5. 2018 – v době od 13.05 do 13.30 hod.
15. 9. 2018 – v době od 9.19 do 9.34 hod.
20. 10. 2018 – v době od 13.05 do 13.30 hod.
Ve všech případech jen před budovou obecního úřadu.
O tom, že národní házenkáři TJ Stará Huť v zimě neodpočívají, svědčí výčet turnajů.
Hlavně žákyně mají dosti nabitý program. V kategorii mladších žákyň vyhrály oba turnaje ve sportovní hale v Dobříši. Nejprve 13. 1. zimní turnaj pořádaný naším oddílem. Za účasti 6 týmů ani jednou neprohrály a získaly 11 bodů. Podruhé vyhrály suverénně oblastní kolo „Zimního poháru mládeže”, které pořádal 20. 1. 2018 SNH. Se čtyřmi soupeři neztratily ani bod a postoupily do celostátního finále. Je to dokladem, že v současnosti nemají ml. žačky v této kategorii, ve Středočeské oblasti konkurenci. Také starší žačky se účastnily „Zimního poháru mládeže”, který se hrál v Řevnicích. Umístily se na 4. místě ze 6 družstev, se ziskem 4 bodů. Další turnaj starších žaček, pořádaný naším oddílem ve sportovní hale, se uskutečnil 24. 2. 2018. I přes oslabení týmu nemocemi se děvčatům podařilo neskutečným výkonem vybojovat první místo.
Nový povrch a větší hrací plochu v dobříšské sportovní hale si vyzkoušely 3. února 2018 i ženy a dá se říci, že úspěšně. Na tradičním „Memoriálu M. Sainerové” obsadily 2. místo z 5 družstev, za vítěznými Modřany.
Vyvrcholení halové sezony bude 18. 3. 2018 tradiční turnaj mužů, letos již 35. ročník „Memoriálu Jirky Rambouska”, na který zveme všechny příznivce národní házené do sportovní haly v Dobříši.
j.s.
Významného životního jubilea se v měsíci březnu 2018 dožívají:
Paní Drahoslava Slepičková a pan František Pešek.
Srdečně blahopřejeme.
Děkujeme obecnímu úřadu a členům SPOZ za blahopřání k našim narozeninám.
Olga a Josef Láskovi
Děkuji starostovi obce panu Petru Dragounovi a paní Lence Kubátové za SPOZ za blahopřání a milou návštěvu u příležitosti mých narozenin.
Růžena Švehlová
Děkuji tímto mým sousedům za projevené gratulace k mým narozeninám a celému obecnímu představenstvu ve Staré Huti u Dobříše za milý dárek.
Marie Zahajská, Domov seniorů v Dobříši
Děkuji obecnímu úřadu a paní Lence Kubátové za gratulaci a dárek k mým narozeninám.
Marie Bartáková
24. ledna 2018 zemřela paní Věra Šmídová.
Je nás ve Staré Huti ještě dost, kteří jsme se těšili z četných vystoupení paní Věrušky Šmídové na scéně našeho kulturního domu. Od poloviny sedmdesátých let do konce let osmdesátých na žádném zábavném programu, ani v těch komornějších, pořádaných místním kulturním střediskem, nechyběla.
Věruška měla hlas, který se dá bez nadsázky přirovnat k pěveckému umění Hany Ulrychové, Věry Špinarové. Nikdy však neměla tu ambici stát se profesionální zpěvačkou. Od studijních let tíhla ke knihovnictví, k tvůrčí práci v kultuře všeobecně. V tom se také realizovala až do odchodu do důchodu.
Obřady, připravované sborem pro občanské záležitosti, obohacovala Věruška právě svým zpěvem za doprovodu Ivana Semančíka. Každá chvíle, kdy jsme ji mohli slyšet, byla pro nás obrovským zážitkem estetickým i emočním.
Vřelé poděkování Věrušce Šmídové jde za ní tam nahoru, kde už jistě našla spřízněné duše Lucky, Přemka, Vladimíra, Ivana, Honzy…
D. M.
V měsíci březnu proběhne v našem kulturním domě přímo divadelní maraton. Ve dnech 9. a 10. března představí svou hru mladí ochotníci, oba dny vždy od 19 hod. se vstupným 60 Kč.
V neděli 25. března od 16 hod. se můžete těšit na pohádku Houbové čarování, která byla dramatickým kroužkem s velkým úspěchem představena na podzim školám v KD Dobříš.
Milí spoluobčané,
dovolte mi, abych vám následujícími řádky představil víceméně fungující divadelní soubor ze Staré Huti a zároveň vás pozval na nadcházející představení.
Většině z těch, kteří mají přehled o kulturním dění v obci jistě neuniklo, že tady něco jako divadelní spolek existuje a pravidelně navštěvují představení. Někdo ale o působení souboru nemá vůbec ponětí…
Nebudeme to protahovat, divadelní soubor spadající pod MKS ve Staré Huti si říká DEHHET a funguje už… no… pár let už to bude. Většina členů souboru začala s divadlem už v místní ZŠ a tahle záliba jim zůstala i v dospělosti. Vzhledem k dlouhé tradici amatérského divadla v naší obci nebyl pro tuhle partu nadšenců problém dát se dohromady a začít s více či méně kvalitními adaptacemi známějších divadelních kusů. V nejsvětlejších okamžicích vzniklo pak dokonce několik autorských her. Opět více či méně kvalitních… Ale nejstarší člen souboru s oblibou říká „Neděláme umění, děláme zábavu“. Vždy se totiž jednalo o komedie a hry pro pobavení.
Jak už jsem zmínil na začátku, formou těchto řádků bych vás rád pozval na další představení souboru DEHHET, které se koná 9. a 10. 3. 2018 od 19.00 v místním KD. Tentokrát jde o adaptaci ztřeštěné komedie z pera anglického spisovatele Michaela Cooneyho „Nájemníci pana Swana“.
Závěrem bych si dovolil citovat jednoho známého, který mi jednou řekl: „Ono je fajn, že nehrajete nic vážnýho, že se s váma chodí člověk zasmát, protože toho dramatu má každej ve svým životě dost“.
Přijďte si tedy i vy odpočinout od každodenního stresu a zkusit se zasmát. Podpoříte tak nejenom náš soubor, ale zároveň oceníte snahu obce a spousty dobrovolníků, díky kterým úspěšně probíhá rekonstrukce KD a kterým za to patří obrovský dík.
Těšíme se na vás.
Za divadelní soubor DEHHET Janek Váňa
