Naše ZO ČZS Dobříš ukončila letošní sezónu zpracování jablek na moštárně. 40. výročí existence naší moštárny jsme důstojně oslavili pátou největší sezónou v historii. Moštovat jsme začali již první týden v měsíci srpnu a kampaň jsme ukončili 17. listopadu.
Za celou letošní sezónu moštování jsme zpracovali 60 109 kg jablek a vyrobili jsme 42 076 l moštu pro naše zákazníky z řad občanů Dobříšska i okolí. Podařilo se nám letos překonat i magickou hranici 1 milionu litrů vyrobeného moštu. Za to patří dík všem našim pracovníkům moštárny, kteří ve svém volném čase chodili na moštárnu pracovat, a to jak těm dnešním, tak minulým. Za celých čtyřicet let ani jedna sezóna nebyla vynechána.
Máme zastaralou technologii, která může ještě řadu let fungovat. Přesto již neodpovídá dnešním požadavkům na pracnost, ale i účinnost a kvalitu zpracování jablek. Proto se snažíme o získání dotací na obnovu technologie, neboť z prostředků získaných za moštování netvoříme zisk.
Dne 24. listopadu jsme uspořádali den otevřených dveří na moštárně spojený s ochutnávkou našich produktů. Druhý den otevřených dveří bude v sobotu 15. prosince od 9.00 do 15.00 hod., kde se našich občanů chceme rovněž zeptat na to, zda si přejí na Dobříšsku novou zahrádkovou osadu a rozvoj zahrádkaření. Kdo z vás se chce k tomuto problému vyjádřit a nemůže se dostavit, sdělte nám prosím své stanovisko na náš
e-mail: agrooil@volny.cz, děkujeme.

Karel Vítek, předseda ZO ČZS Dobříš

Během podzimních prázdnin vyrazilo 10 dětí s klubem Terén na výjezd do Skochovic. Naše třídenní dobrodružství začalo v neděli ráno na vlakovém nádraží, odkud jsme kvůli výluce museli k nelibosti dětí vyrazit autobusem. Ostřílení účastníci si pamatovali cestu z Vraného nad Vltavou do našeho ubytovacího zařízení, kam nás bez potíží dovedli. Cestou jsme zavzpomínali na minulý ročník a zasmáli se vtipným historkám. Dopoledne jsme si stihli jen vybalit a zabydlet se na pokojích, které děti často nazývaly „hotelem“. Po výborném obědě jsme si stanovili pravidla, která chceme během výjezdu dodržovat, abychom se tu všichni cítili dobře. Patřilo mezi ně: bez drog, bez agrese, bez alkoholu a vzájemně respektujeme sebe i pracovníky. Odpoledne se neslo ve znamení her a strašidelných příběhů, které děti vymýšlely. Protože jsme i my chtěli oslavit 100 let naší republiky, vyrazili jsme do Prahy na výroční ohňostroj. Cestou jsme děti prověřili kvízem o historii naší země. Ohňostroj, který začínal v symbolických 19.18, rozdělil hudební doprovod do pěti částí. Připomínal nám momenty z české historie, přírodní krásy či státní symboly.
V pondělí měly děti vymyslet odpolední program. Společně se zamýšlely nad tím, co by chtěly zažít. Zjistily, že není tak jednoduché se v deseti shodnout tak, aby byl každý spokojený. Nakonec se podařilo najít kompromis v podobě návštěvy kina. Děti čekal ještě nelehký úkol připravit rozpočet výletu a najít dopravní spojení, které čítalo dva přestupy. Díky jednomu z chlapců, který se hledání ujal, jsme mohli po obědě do kina vyrazit. Dopoledne jsme měli ještě program na téma: „Proč chodím do klubu a co mi Terén dává“. Mile nás překvapilo, že děti jako první nezmínily PC a volnočasové aktivity, ale možnost poradit se, popovídat si, něco se dozvědět a zdarma využít doučování. Cestou do Prahy jsme děti naučili orientovat se v papírovém jízdním řádu. Asi vás nepřekvapí, že v dnešní době už to moc z nich neumělo. V Praze na děti čekalo překvapení, abychom si zkrátili chvíli při čekání na něj, zahráli jsme si na hřišti několik her. Nejvíce nás bavila hra „Bomba a štít“ a „Zabijácký pohled“. Pak už jsme viděli rozzářené pohledy dětí, když zjistily, že před kinem navštívíme ještě laser game. Týmová hra nás nabila adrenalinem, a to tak, že děti o zážitcích z arény vyprávěly až do večera. Většina z nich tuto volnočasovou aktivitu zažila poprvé. Potom už jsme v kině zhlédli film Čarodějovy hodiny a vrátili se zpátky.
Ráno nás ještě před odjezdem čekala snídaně, úklid pokojů a hodnocení výjezdu. Potěšilo nás, že si všichni výjezd užili. Spokojeni byli jak s aktivitami, které by si jinak někteří z finančních důvodu nemohli dovolit, tak s přístupem sociálních pracovnic. I z naší strany to byla velice vydařená akce a budeme se opět těšit na příští rok.
Koncem listopadu nás ještě čeká vánoční workshop s přespáním na klubu. Další informace o programu a akcích naleznete na facebooku: Nízkoprahový klub Terén nebo na webových stránkách: www.proximasociale.cz.

Tým NZDM Terén

U příležitosti 100. výročí vzniku ČSR se ve dnech 27. a 28. října uskutečnilo ve městě Dobříš rozdávání trikolor. Skautky z oddílu Minnehaha se oblečené ve skautských krojích pohybovaly po Mírovém náměstí a nabízely občanům tyto barevné stužky. Lidé byli milí a vlídní, často i sami o trikolory projevili zájem. S jedním dobříšským občanem si skautky dokonce popovídaly o těchto oslavách, jaké byly za jeho mládí. Bylo to velmi příjemné. V neděli 28. října jsme trikolory rozdali i všem dobříšským hudebníkům, kteří hráli u odhalování nové sochy. I přes nepřízeň počasí si myslím, že se nám akce moc vydařila.

Za středisko prof. Oliče Jitka Hodačová

Ještě není konec, bojujeme dál…

Po konci Velké války si mnoho lidí přálo, aby tato válka byla tou poslední a po ní již nastalo věčné období míru. Světový konflikt s sebou nesl miliony mrtvých, pohřešovaných a zmrzačených. Další statisíce vojáků se z války vracely s doživotním traumatem, se kterým se vyrovnávaly do konce života. Další byli zasaženi bojovým plynem yperitem, který poškodil jejich zdraví a následkem toho umírali i dvacet let po válce. Vojáci se však vraceli do nové republiky, která se stavěla před nové možnosti. Nová kniha Ještě není konec, bojujeme dál se snaží pokrýt období mezi lety 1914 až 1918 a poté částečně mezi lety 1938 až 1945 a to často z pohledu mužů, kteří bojovali na polích první a druhé světové války s jasným zaměřením, těch, kteří nějakou formou spojili své osudy s naším městem. Životní osudy je zavedly do Ruska, Francie, Anglie a severní Afriky. Závěr knihy je věnován Květnovému povstání a nově i vzpomínkám přímých účastníků, těch, kteří jsou většinou ještě stále mezi námi. Tuto knihu a spoustu jiných o městě Dobříš si můžete koupit v informačním středisku a v místním knihkupectví.

Petr Kadlec

V letošním roce se chystá třicátá cesta skautů s Betlémským světlem. K této příležitosti se neuskuteční předávání světla ve Vídni, ale v Linci, kde celá novodobá tradice začala. Odtud poputuje betlémské světlo do Brna a dál i na Dobříš, kam bude dopraveno dobříšskými skauty.
V neděli 16. 12. pojede vlak z Prahy v 11.55 a ve 13.25 bude světlo na Dobříši, kde si ho můžete na nádraží vyzvednout. Další možností bude 23. 12. v kostele Nejsvětější Trojice od 14.30 do 15 hodin, poté od 15 do 17.30 v Pastoračním centru svatého Tomáše, ve stejný čas v průjezdu kavárny Velbloud nebo na vlakovém nádraží.
Na Štědrý den si můžete světýlko vyzvednout v kostele Nejsvětější Trojice přibližně 10 minut po vánoční dětské bohoslužbě s koledami (ta začíná ve 14.30). Pokud si pro světýlko nemůžete sami dojít, rádi vám jej doneseme. Sdělte nám svoji adresu na tel. číslo 732 618 458.
Jak tato tradice vůbec začala? K tomuto příběhu se váže pověst italského města Florencie. Římský papež Urban II. na sklonku 11. století vyzval evropské rytíře, aby zorganizovali válečnou výpravu do Palestiny a osvobodili Betlém a Jeruzalém – rodiště a hrob Ježíše Krista. Dalo se na ni najmout i několik mládenců z Florencie. Jeden z nich při odjezdu přísahal, že když výpravu přežije a vrátí se, donese do rodného města plamínek ohně z věčného světla, které hoří v Betlémské bazilice. Málokdo mu tehdy věřil. Po několika letech, těsně před Vánocemi, se před branami města objevilo několik otrhaných a zubožených postav, v jejichž čele šel jeden s hořící svící. Všichni ale přísahali, že plamínek na svíci, kterou nesli, je skutečně přímo z Betléma.
Skautky a skauti ze střediska prof. Oliče přejí krásné prožití vánočních svátků.

Dominika Syručková

Vánoce jsou prý svátky pokoje. Opravdu?
Častokrát se právě během svátků o to víc pohádáme doma, protože nejsme zvyklí být tak dlouho spolu.
Na chvíli uzavřeme „příměří“ s těmi, které nesnášíme – s kolegy či lidmi „jiného politického vyznání“, s nemožnými příbuznými. Po svátcích se však všechno vrátí do starých kolejí, do stavu zákopové nebo otevřené války, protože ta nesnášenlivost byla jen na chvíli „schovaná“ hluboko v srdcích. Ale stále byla, nezmizela.
Vánoce jsou prý svátky pokoje – a proto v televizi neuvidíme záběry z parlamentu, jak se naši politici navzájem odstřelují nevybíravými slovy. Neuvidíme reportáže z míst, kde se válčí – to se nehodí do idylické vánoční atmosféry. Rušilo by to.
Na chvíli si možná vytvoříme vysněné a ideální Vánoce, které pominou hned 27. 12. (Nebo dřív? Či o něco později?) Toužíme však po takových svátcích… které vytvoří iluzi „dokonalého pokoje“ pouze na chvíli?
Vím velmi dobře, že si pokojné Vánoce sami nevytvoříme. Je to nad naše síly. Proto si přeji a vyprošuji, abychom dostali tento dar skutečného pokoje od Boha pokoje. Nejen do vánočních dnů – ale do celého roku. Nejen zdánlivě – ale skutečně, do hlubin srdce.

P. Angelo, farář Římskokatolické farnosti Dobříš

Pozvání na prosinec 2018

Do 18. 12. potrvá výstava „Dobříšek se představuje“ – výtvarné práce kroužků Rodinného centra Dobříšek.
Od 19. 12. zveme na vánoční výstavu „Půjdem spolu…“, výtvarné práce dětí z výtvarných kurzů Mira a Daniely. Výstava potrvá do 20. ledna 2019.
V neděli 9. 12. od 17.00 hod. zveme na adventní koncert Dobříšského chrámového sboru, na programu jsou adventní zpěvy starodávné i novodobé. Na varhany doprovází MUDr. Jan Šimek. Koncert se koná v rámci koncertů pro varhany v kostele Nejsvětější Trojice v Dobříši (u zámku). Vstupné dobrovolné.
V neděli 30. 12. od 16.00 hod. zveme na společné putování k živému Betlému na zahradě Pastoračního centra sv. Tomáše. Sraz je u kostela Nejsvětější Trojice v Dobříši. Cestou prožijeme vánoční příběh a zazpíváme si známé koledy.

Bohoslužby o Vánocích 2018

Na Štědrý den 24. 12. od 14.30 hod. zveme děti (i jejich rodiče) na tzv. vánoční setkání u jesliček v kostele Nejsvětější Trojice v Dobříši (u zámku).
Půlnoční bohoslužby:
Půlnoční mše bude ve 21.00 hod. v kostele v Rosovicích, ve 22.30 ve Svatém Poli a ve 24.00 v kostele Nejsvětější Trojice v Dobříši.
Půlnoční bohoslužba slova bude od 22.00 hod. u kapličky ve Staré Huti.
V pondělí 25. 12. na Boží hod vánoční bude mše v 9.00 hod. v Dobříši a ve 12.00 hod. v Dlouhé Lhotě.

Další informace o vánočních bohoslužbách najdete na www.farnostdobris.cz nebo na https://bohosluzby.apha.cz.

Lukáš 1,26–38; Matouš 1,18–25
Evangelium je zvěst o záchraně člověka. Tehdy v Judsku očekávali, že davidovský Mesiáš zbaví zemi vnějšího ohrožení a poroby a nastolí davidovské nebo přímo Boží království. Dneska vidí mnozí spásu třeba v odvolání vládnoucích jednotlivců, popř. celé garnitury politiků. Jenomže oni po té změně nastoupí jiní a nebývá to o moc lepší. Poměry i to, kdo je u moci, odráží totiž spíš to, jací jsme my. Nejsou nikdy jenom dílem jednotlivců. Spolutvoříme je všichni. Bez té hlubší proměny, která se týká jednoho každého z nás, se nic nezmění. Však také anděl podle Lukáše říká, „neboť on vysvobodí svůj lid z jeho hříchů“ nebo „ze všech jeho nepravostí“.
Ale jak? Lepším návodem? Jasnějšími pravidly? Větší přísností a důsledností? Větší duchovností? Nějakým zázrakem shůry, který způsobí, že se všichni lidé polepší nebo zůstanou jen ti dobří? Snad právě kvůli tomu, abychom to – třeba i v dobré víře – nepopletli, abychom si všimli, že ta boží vánoční naděje je jiná, postavil Matouš vedle sebe a k sobě ta dvě odlišná jména – „Ježíš“ (Bůh je spása, Bůh zachraňuje) a „Immanuel“ (Bůh s námi). Aby bylo zřejmé, že to vysvobození, o kterém anděl mluví, se nezakládá a nestojí na tom, že my budeme s Bohem, ale že Bůh je s námi; že tu vzdálenost a odcizení, způsobené našimi nepravostmi, nepřekračujeme my, ale on; že s ním můžeme počítat v těchto poměrech a i při své všelijaké člověčině a ne až tehdy, když se z toho všeho vyhrabeme. A chce být s námi i v tom, co nedovedeme vidět jinak než jako průšvih. I tam, kde ho vůbec nečekáme. O tom jsou přece Vánoce a ta radost veliká pro všechen lid, kterou i letos oslavíme. Mocichtiví potentátci, trable s daněmi i lidská nevšímavost a lhostejnost v tom příběhu jsou. Nezmizeli. A přesto není svět bohapustý. Protože do něj Bůh vstoupil, protože se to všechno rozhodl sdílet s námi. Včetně naší bezbrannosti, i s tím rizikem zlých řečí, ostudy a slepé lidské spravedlnosti. Proto je možné setkat se s láskou nejen v pohodlí a klidu, ale i ve chlívě. Taková je naděje Vánoc.
Radostné a pokojné Vánoce vám všem přeje

Samuel Hejzlar, evangelický farář v Dobříši a v Hořovicích

Vánoční pořady v evangelickém kostele v Dobříši

2. 12. – první adventní neděle: 10.30 bohoslužby s vysluhováním Večeře Páně;
9. 12. a 16. 12. – druhá a třetí adventní neděle: 10.30 bohoslužby;
23. 12. – čtvrtá adventní neděle: 10.30 – Vánoční zvěstování dětí a mládeže (Vánoční pásmo o ťukání a vánoční hra „O mudrcích a lidech“);
25. 12. – Boží hod vánoční: 10.30 bohoslužby s vysluhováním Večeře Páně;
30. 12. – Poslední neděle v občanském roce: 10.30 bohoslužby;
6. 1. 2019 – 14.00 Novoroční koncert
Zazní skladby od G. Ph. Telemanna, G. Frescobaldiho, L. Vendla. Soprán – V. Vojířová; zobcové flétny – J. Kydlíček, varhany – L. Vendl. Řídí MgA. Lukáš Vendl PhD. Vstupné dobrovolné.

Srdečně vás zveme!

V neděli 28. října na mnoha místech naší republiky vyvrcholily oslavy 100. výročí založení Československé republiky. Nejinak tomu bylo i v Dobříši. Milou součástí vzpomínkových akcí bylo mimo jiné odhalení pamětní desky Ludvíka Kopáčka, která byla umístěna na Kopáčkův dům. O zhotovení pamětní desky se postaral Okrašlovací spolek města Dobříše. Slavnostního odhalení se zúčastnil i pan Petr Kopáček, současný majitel domu, který poděkoval za tuto iniciativu a připomněl kousek z historie své rodiny, která je s Dobříší neodmyslitelně spjata. Předseda okrašlovacího spolku, pan Petr Kadlec, seznámil účastníky s některými zajímavostmi o Ludvíku Kopáčkovi i o samotném Kopáčkově domě. Ráda bych jménem Muzejního spolku Dobříšska poděkovala okrašlovacímu spolku za tento milý počin, díky kterému každý návštěvník Muzea Dobříš, ale i náhodní kolemjdoucí vzpomenou na významnou osobnost dobříšského rodáka Ludvíka Kopáčka.

Iveta Šedivá