Lesy v celé ČR plošně hynou, nejvíce je teď postižena severní Morava a Vysočina. Jednou ze dvou hlavních příčin je pěstování smrkových monokultur v nižších a středních polohách, kde nemá smrk vhodné prostředí, případně pěstování příliš hustých borových porostů. Druhou hlavní příčinou je klimatická změna, která problém akceleruje, protože smrky s mělkými kořeny trpí suchem. Oslabené porosty pak napadá kůrovec, který se masivně šíří.

Velkou část smrkových lesů dlouhodobě zachránit nejde. Podle posledních analýz pracovníků Lesnické a dřevařské fakulty v Brně je riziko hynutí u 80 % smrkových lesů v ČR. Mapka č. 1 ukazuje místa, kde již smrk nemá vhodné podmínky k přežití (červená, oranžová a žlutá barva).

Hynutí smrkových porostů bohužel postihne i lesy v okolí Dobříše. Ukázat si to můžeme v Brdech, kde jsou nyní podmínky pro růst smrků již jen v nejvyšších polohách (mapa č. 2 – zelená a modrá barva) a brzy již ani tam ne – viz mapa č. 3.

DB – dub, BK – buk, SM – smrk. Zdroj: Čermák P., Mikita T., Kadavý J., AOPK ČR 2016

Nevíme, jak rychle bude odumírání okolních smrkových lesů probíhat. Nastupuje již nyní – aktuální situaci ukazuje server https://www.kurovcovamapa.cz/ viz mapa č. 4 (červenou a modrou barvou jsou znázorněná místa hynutí lesů a následné těžby, jednotlivé oblasti lze na webu přiblížit):

Je méně pravděpodobné, že odumírání smrků v okolí Dobříše bude postupné a potrvá několik desetiletí. Mnohem pravděpodobnější jsou pesimističtější scénáře, podle kterých se zde kalamita rozvine již tento nebo následující roky. Podle odhadů ministerstva zemědělství bude letos kůrovcem v republice napadeno  30–50 milionů m³ stromů, což je až dvojnásobek loňského rekordu. Před dvěma týdny se v Praze konala mezinárodní konference Evropského lesnického institutu, kde jasně zaznělo, že kůrovcové kalamity budou stále intenzivnější a současné metody „boje s kůrovcem“ nemohou uspět. Více viz zpráva Lesnické a dřevařské fakulty České zemědělské univerzity na https://www.czu.cz/dl/74137?lang=cs (funguje až po ručním zadání do prohlížeče).  

Podle čerstvého pokynu Ministerstva zemědělství o tzv. rajonizaci lesů z hlediska lesní kalamity patří oblast Brd a Hřebenů do zóny, kde má ještě má smysl snažit se zpomalit hynutí lesů a bránit rozvoji kůrovcové kalamity včasnými asanačními zásahy (vytěžením napadených stromů). Velcí vlastníci lesů vědí, jak mají postupovat, malým vlastníkům lesů byla určena výzva, aby kontaktovali svého odborného lesního hospodáře, zveřejněná minulý měsíc i na webu města.

Jako lidé, kteří v Dobříši žijeme, můžeme jen doufat, že se změny stavu okolních lesů budou vyvíjet lépe, než naznačují prognózy. Musíme se však připravit na to, že se můžeme dostat do podobné situace, jako lidé v obcích na severní Moravě, kterým během několika posledních let zmizely lesy kolem jejich domovů, kam byli zvyklí chodit, místo nich jsou pusté vykácené kopce (viz záběry z dronu např. zde), v lepším případě pak lesy se suchými stromy.

Vědci však na rovinu říkají, že „kalamity budou silně narůstat a nedostaneme je pod kontrolu. Budeme se muset naučit s poškozeními lesa jako přirozenými procesy žít“ (Prof. Rupert Seidel) – více zde. A soustředit se na to, abychom dalším kalamitám v budoucnu předcházeli. To znamená začít pěstovat druhově pestré, věkově i strukturálně rozmanité a tudíž odolnější lesy. Opravdu nerozumím, proč v okolních lesích vidíme i teď nové výsadby smrkových kultur, respektive porostů ve kterých smrk převažuje nad ostatními dřevinami. 

Nová výsadba smrkové monokultury v Brdech.

K veřejné výzvě Zachraňme lesy (www.zachranmelesy.cz), která se obrací se sedmi body pro zdravé lesy na vládu a Parlament se připojilo už přes 22 tisíc lidí a další podpisy přibývají, tak může lesům pomoci každý. Snad se tím podaří potřebné změny rozhýbat.

Komise pro životní prostředí města se bude situaci zabývat mj. z hlediska možného rizika vlivu plošného odumírání porostů, respektive jejich vytěžení, na zdroje pitné vody pro Dobříš a komunikace města s vlastníky okolních lesů.

 MVDr. Jaromír Bláha, člen Komise pro životní prostředí a ekologii