Na ZM 19. února tajemník MěÚ uvedl, že s kauzou komplexu dvou bytových a sedmi řadových domů v Západní ulici již nemá stavební úřad nic společného. Bohužel má. Nese totiž odpovědnost za stávající stav.

Krajem pověřený stavební úřad totiž nařídil vlastníkům fyzické odstranění šestipatrové věže. Vedlo k tomu za 22 let přes 20 rozsudků u vyšších soudů, z toho pět u Nejvyššího správního soudu a dva u Ústavního soudu. Výsledek je jednoznačný – stavba byla provedena v rozporu s platným územním plánem (ÚP) i v rozporu s řadou dalších předpisů, prokázalo se mj. i to, že sousedé byli stavebníkem i stavebním úřadem „opomenuti“ a příslušné dokumenty nebyly ani řádně vyvěšeny na úřední desce.

Chtěl bych upozornit na určitou paralelu s aktuálně projednávanou změnou ÚP. Tehdy také investor požádal o změnu ÚP, a to z limitu jedno podlaží a podkroví na dvě s podkrovím. Tuto změnu, kterou připravoval stavební úřad, zastupitelstvo schválilo, ale vzápětí stavební úřad vydal bez uzardění územní rozhodnutí se třemi podlažími a podkrovím, a následně i stavební povolení, kde už byla ona věž s pěti podlažími doplněná o terasu v šestém. Těch nesrovnalostí bylo více – například i v oblasti plošné zastavěnosti. Stavba byla schválena bez vědomí sousedů, a když tito poukazovali na nesoulad s ÚP (ještě v době, kdy teprve vznikala hrubá stavba), tak se investor zaštiťoval vedoucím stavebního úřadu. Soudy nakonec dospěly k závěru, že stavební úřad Dobříš porušil zákony a jednal svévolně a arogantně při výkonu státní moci (cit. NSS), a to i ke škodě nabyvatelů nemovitostí, byť mnoho z nich koupilo nemovitost až v době, kdy se o závažné právní vadě stavby už vědělo.

Poučení z toho je jasné – dělat cokoli v oblasti staveb „na sílu“ se dříve, či později vymstí. V případě rozhodnutí o stavbách totiž nespokojená část občanů bude vnímat křivdu při pohledu na problematickou stavbu dennodenně, a to může přinášet spory i po desetiletí. Proto je lépe věnovat více času diskusím, postupovat konzervativněji a mírnit apetit developerů, kterým jde většinou o maximalizaci zisku a v daném místě ani nemusí sami bydlet a snášet negativní dopady svých investorských počinů.

Petr Karásek

Z diskuse na posledním zastupitelstvu bylo zřejmé, že se mnozí zastupitelé nesmířili s faktem, že rozhodnutí vzali referendem do svých rukou občané a oni jej musí naplnit. Nejpříměji to vyjádřil zastupitel J. Bureš (ODS): „Díky referendu je tu riziko omezení svobody samosprávy … to není riziko, to je realita … My se musíme podřizovat jejich názorům při tvorbě územního plánu.“ Nebo M. Musil (ODS): „Stojím za tím, že má smysl se občanů ptát na názor, jestli má být někde veřejný prostor, nebo nemá, ale strašný jsou ty důsledky a ty důsledky jak my, tak opozice prostě vnímáme jako základní problém.“

Problém, který v tom vidí, je, že někteří vlastníci pozemků budou muset i nadále respektovat pravidla etapizace.

1. Bureš to formulovat takto: „Největším problémem a neštěstím tohoto města za posledních třicet let je referendum. Za to jsou zodpovědní organizátoři a všichni voliči, kteří v tom referendu hlasovali a poškodili právo vlastníků, kteří tady chtějí stavět.“
2. Helebrant (ANO) z toho vinil vedení města: „Jste to vy, kdo se budete zodpovídat těm občanům, že se kvůli vám nemůže stavět.“ Spolu s kolegou J. Procházkou (ANO) jim vyčítali, že si nenajali dost dobré právníky a soud proti občanům (za který město zaplatilo 900 tisíc Kč) prohráli. Podle J. Procházky se město mělo s občany soudit dál (což by stálo další nemalé peníze).

Tito naši zastupitelé poněkud zapomněli, že se zodpovídají nejen vlastníkům stavebních parcel za to, kdy budou stavět, ale také všem obyvatelům za kvalitu života ve městě.

A řešení? J. Bureš: „Za mě by úplně nejlepší bylo, kdybychom vyhlásili nové referendum a přesvědčili voliče, aby tento nesmysl, který tady byl schválen, referendem zrušili.“ Následně Š. Souček (STAN): „Mám tady dvě takové varianty. O tom, že by se mělo časem vyhlásit nové referendum, je úplně jasno … První otázka by zněla: Zrušíme původní referendum? A druhá otázka by byla kompromisní navržení etapizace. Jako druhou variantu mám: Zrušme referendum úplně.“ T. Helebrant pak zmiňoval, co udělat pro to, aby zrušení referenda novým referendem bylo úspěšné.

Tak uvidíme, které strany dají zrušení referenda do svého volebního programu…

MVDr. Jaromír Bláha

Reakce zastupitele Martina Musila na článek: Referendum tu nechceme, tak ho zrušíme

Uzemní plán a referendum není téma, které by vskutku mělo jednoduché řešení. Přesto si dovolím v kontextu proti-názorů shrnout: Ano, stávající situace je problémem. Pro majitele zablokovaných pozemků, neboť těžko se smířit s x-desetiletou blokací. Problém pro město, neboť se jeví, že není řešení, které by vedlo uklidnění sporu a eliminaci sporů z jedné, či druhé strany. A problém pro Dobříš jako takovou, protože místo řešení skutečných problémů se řeší důsledky asi ne dobře postaveného zadání nebo ne dobře pochopeného záměru referenda.
Aby mi bylo rozuměno, samozřejmě souhlasím s tím, že město má mít přiměřený rozměr, že naše materiální i duševní a společenské životní prostředí má být prioritou. Ale prioritou úměrnou, ne takovou, která například některé majitele dožene k soudům o možnosti nakládat se svým majetkem. A to prosím nakládat v rozumném, a i společensky vhodném kontextu, jakým je třeba výstavba (vlastního) bydlení. Ale znovu, snad nikdo z kolegů, ani já, nevoláme pro bezbřehé anarchii a ani vzájemném nerespektu. A to se možná dotýkám toho největšího problému, a to výše zmíněná ekologie ducha. Nebo ono nás, vás skutečně baví tenhle spor sledovat, anebo se ho dokonce zúčastnit? Je to pro nás, pro všechny, prospěšné? Opravdu takový spor všichni ti kladně referendující chtěli? Myslím že ne, a ostatně lze mnohdy zachytit náznaky opaku. Řešení se hledá jen velmi těžce, ale jistě i spolu s otavními stojím za názorem, že výsledek má být průnikem rozumných a oprávněných názorů a nároků a že naše kroky se tímto směrem snaží jít.

Martin Musil

Vedení města napodruhé navrhlo zapracovat do územního plánu výsledek referenda i v otázce etapizace další výstavby, ale opět bez podrobného zdůvodnění. To může být důvodem, proč jej soudy zase zruší.

V připomínkách jsem na potřebu doplnit odůvodnění upozornil. Město je potřeba na nárůst počtu obyvatel připravit. Starosta P. Svoboda to odmítl. „Ty uváděné důvody, proč tu musí být etapizace, já považuji za nepravdivé,“ řekl na posledním jednání zastupitelstva.

V připomínkách jsem mimo jiné uvedl, že kapacita škol a školek je v podstatě naplněna, nedaří se snižovat počet žáků, což by přispělo ke zkvalitnění výuky. Starosta to vyvracel: „V Dobříši máme školy plné tak, jak sami chceme.“ Konstatoval, že ZŠ v Dobříši neodmítají žáky… O necelý měsíc později rozesílala radnice informaci: „Vzhledem k vysokému počtu žádostí se bohužel nepodařilo uspokojit všechny zájemce o přijetí do prvních tříd.“  Naplněnou kapacitu škol zmiňují oficiální dokumenty města a své o tom vědí rodiče – o počtech dětí ve třídách, o nedostatku učeben, tělocvičen, hřišť… Starosta má nicméně pravdu v tom, že město musí zajistit umístění žáků bez ohledu na územní plán. Platí to ale také obráceně – územní plán by měl další rozvoj usměrňovat i s ohledem na kapacity a infrastrukturu města.

Na námitku, že s nárůstem počtu obyvatel se ještě zvýší dopravní zátěž centra, starosta reagoval: „Dopravní zátěž není argument, který by měl co do činění s územním plánováním.“

V připomínkách jsem uvedl, že je napjaté zásobování vodou. Starosta Svoboda tomu oponoval: „Není to pravda, tento argument je falešný.“ Argumentoval, že fakturovaná spotřeba vody se dlouhodobě nemění, a to je pravda. Zatím. Ale až přijdou suché roky a začne růst počet obyvatel, to bude jinak. Potvrzuje to analýza, která ukázala riziko, že v horizontu 5–10 let se budeme v Dobříši i okolí potýkat s nedostatkem vody – viz graf. Vedení města podniká kroky, aby tomu předešlo, chystá zejména nový vodovodní přivaděč.

A tak bychom mohli pokračovat. Proč starosta odmítá do odůvodnění etapizace v územním plánu pravdivě popsat, v jaké situaci jsme a co město podniká, aby se na nárůst počtu obyvatel připravilo?

MVDr. Jaromír Bláha

Změna č. 4 územního plánu (ÚP), to nezní moc sexy. Ale na zasedání zastupitelstva 19. února 2026 se tento bod změnil v perlivou debatu plnou sporů, výčitek a hledání viníků.

Účelem změny č. 4 je vtělit výsledky referenda z ledna 2023 do ÚP. Přání občanů nezastavovat městské pozemky v Brodcích a nerozšiřovat město do volné krajiny je splněné. Nedořešila se ale sporná druhá otázka k etapizaci. To je nástroj, kterým města regulují tempo výstavby s ohledem na infrastrukturu. Aby bylo dost vody, stačila čistička, školy či doprava. Starosta na jednání doložil, že Dobříš je na dosud předpokládanou výstavbu připravena a žádná z kapacit infrastruktury není ohrožena ani při plném využití ÚP.

Referendum tehdy vyhlásil soud. Proč? Iniciátoři referenda prý nebyli ochotni jednat se zastupiteli a najít shodu na znění otázek. Ta k etapizaci byla formulována nejednoznačně: 85 % zní jasně, ale postup, jak a z čeho je počítat, už jasný nebyl. Soud už tehdy výslovně upozornil, že je na orgánech města zabránit nezákonnosti, zejména nepřiměřenému prodlužování etapizace a nepředvídatelnosti, kdy a zda vůbec si postavíte dům na své stavební parcele. Nelze lidem bez zásadního důvodů brát práva, která už jednou férově nabyli. Proto město pozměnilo formulaci druhé otázky při vtělení do ÚP (žel bez řádného odůvodnění).

To narazilo na odpor zmocněnce iniciátorů referenda. Místo jednání s vedením města se soudil, a prosadil tak faktickou blokaci výstavby v jiných než rozestavěných lokalitách do doby, než v nich bude zastavěno 85 % parcel. Jenže tam výstavba „zamrzla“: řada vlastníků drží pozemky pro děti, na stáří nebo si teď stavbu nemůže dovolit – tím se ale 85 % parcel v těchto lokalitách možná nikdy nezastaví. A další tudíž mají utrum! Vlastníci blokovaných pozemků se takové nejistotě brání, vyhráli první soud s městem a další se chystají. Místo rozkvětu se soudíme.

Co říkáte: není čas si spolu sednout, dohodnout se a chyby napravit? Připravit společné a srozumitelné řešení etapizace? Ve hře je například nové referendum letos na podzim. Snadnější bude úprava ÚP – ale pouze jako konsensus všech. Co jako veřejnost podpoříme? Bez naší podpory se město nehne z patové situace.

Lenka Laštovková

Vedení města Dobříše utratilo z veřejného rozpočtu 900 000 Kč za externí právní obhajobu ve dvou soudních sporech se svými občany. V obou případech město prohrálo. Pět radních však doposud veřejně nevysvětlilo, proč se rozhodli pro tak nákladný postup, když vyjádření města k žalobám bylo pouze obecné a neobsahovalo ani konkrétní vypořádání námitek navrhovatelky, jak konstatoval soud. To by přeci zvládnul za zlomek ceny právník z úřadu.

Prvním z případů je spor řešený rozsudkem ze dne 24. března 2025, č.j. 41 A 2/2025
https://www.mestodobris.cz/assets/File.ashx?id_org=2796&id_dokumenty=493534

(45) Odpůrce rozhodnutí o námitkách navrhovatelky se opřel pouze o výsledek místního referenda a navazující usnesení zastupitelstva. Tím však rezignoval na povinnost poskytnout navrhovatelce jakožto vlastnici změnou dotčených pozemků relevantní odpověď na její argumenty. Důvody, které k přijetí změn podmínek etapizace vedly, a úvahy, jak byla posouzena proporcionalita zvoleného řešení, nelze zjistit ani z výše uvedené citace usnesení zastupitelstva, které souhlasilo se zakotvením doplňující podmínky etapizace.

(46) Navrhovatelka (žalující-občan) v námitkách poukazovala na to, že …
Na žádnou z těchto námitek však odpůrce (Město Dobříš) v napadeném OOP nereagoval.

(54) Konkrétní věcné důvody pro přijetí změny podmínek etapizace neplynou ani z obecné části odůvodnění změny č. 3 ÚP. …

(55) Soud dodává, že ani Zpráva o uplatňování územního plánu Dobříš za období od května 2014 do října 2017 neobsahuje vyhodnocení stanovení pořadí změn v území týkající se obytných ploch. … Ani z této zprávy tedy nelze zjistit důvody dalšího trvání etapizace a změny podmínek etapizace tak, jak byly stanoveny 3. změnou. Tou přitom nedošlo pouze k upřesnění již stanovených podmínek, ale byly zavedeny podmínky nové … Přitom nebylo vůbec reagováno na námitku navrhovatelky, že podmínky etapizace byly před přijetím napadeného OOP splněny.

(57) Soud opakuje, že nedostatek odůvodnění v opatření obecné povahy nelze nahradit vysvětlením ve vyjádření k návrhu (návrhu žalobce na zrušení části územního plánu).

(59) Lze tedy uzavřít, že chybějící vypořádání námitek navrhovatelky a zdůvodnění stanovení změn podmínek etapizace ve 3. změně územního plánu je důvodem ke zrušení části napadeného OOP…

(60) Vzhledem k tomu, že soud shledal napadené OOP nepřezkoumatelným, nemohl se zabývat tím, zda je přijatá změna podmínek etapizace proporcionální, rozumná a v souladu se zásadou rovnosti a kontinuity územního plánování…

Jana Vlnasová

Žádný ze 13 zastupitelů veřejně nevysvětlil, proč schválili změnu č. 3 územního plánu Dobříš, přes upozornění občanů i právníků na nedostatečné odůvodnění jak chybně navržených změn, tak rozhodnutí o námitkách. Oba rozsudky ukazují, že město ignorovalo právní povinnosti, které byly od počátku zřejmé. Musel tyto podstatné vady konstatovat a potvrdit až soud?

Druhým z případů je spor řešený rozsudkem ze dne 1. dubna 2025, č.j. 37 A 3/2025
https://www.mestodobris.cz/assets/File.ashx?id_org=2796&id_dokumenty=493535

(57) … Územní plány či jejich změny přijaté podle stavebního zákona musí obsahovat odůvodnění. To vyplývá jak ze stavebního zákona (§ 53 a § 54 odst. 1, podle nichž se obdobně postupuje při pořízení změny), tak i ze skutečnosti, že jde o opatření obecné povahy, které podle § 173 odst. 1 správního řádu musí být odůvodněno (např. rozsudek NSS ze dne 26. 3. 2024, č. j. 6 As 246/2023-38, bod 15).

(58) … na rozhodnutí o námitkách je třeba klást stejné požadavky jako na standardní rozhodnutí ve smyslu § 68 odst. 3 správního řádu, a to zejména co do přezkoumatelnosti odůvodnění.
(srov. např. rozsudek NSS ze dne 24. 11. 2010, č. j. 1 Ao 5/2010-169, či nález Ústavního soudu ze dne 8. 11. 2018, sp. zn. I. ÚS 178/15). … Odůvodnění rozhodnutí o námitce netrpí nepřezkoumatelností, je-li z odůvodnění celého opatření obecné povahy zřejmé, jak byla problematika uvedená v námitce řešena (srov. např. rozsudky NSS ze dne 9. 12. 2016, č. j. 8 As 89/2016-48, nebo ze dne 20. 8. 2015, č. j. 9 As 18/2015-101).

(59) … Odpůrce (Město Dobříš) v rozhodnutí o námitkách nepředestřel žádné věcné argumenty, které by reagovaly na námitku navrhovatele (žalobce-zástupce občanů), že podmínka doplněná usnesením zastupitelstva odpůrce č. 11/3/2023/ZM přetváří zásady etapizace v rozporu s výsledky místního referenda.

(60) … není zde obsaženo zdůvodnění přijatého řešení. … Odůvodnění neobsahuje nic o změně podmínek etapizace. … Změna č. 3 územního plánu tak neobsahuje dostatečné zdůvodnění změny podmínek etapizace.

(69) … Nevypořádání se s námitkami zástupce veřejnosti je podstatnou vadou, pro kterou je třeba zrušit dotčenou část změny územního plánu.

(70) Napadené OOP je v části, kterou se mění podmínky stanovení pořadí změn v území (etapizace), nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. … Soud z důvodu absence důvodů v napadeném OOP nemůže posoudit, zda se odpůrce mohl od výsledku místního referenda, který je pro něj podle § 49 zákona o místním referendu závazný, odchýlit způsobem, který učinil. …

(73) …Lze proto uzavřít, že řešení podmínek etapizace přijaté v napadeném OOP vyžadovalo náležité zdůvodnění.

Jana Vlnasová

Mezi městem Dobříš a společností AZMOTO probíhá již šest let spor o stav obecní kanalizace. Vedení města dlouhodobě tvrdí, že je kanalizace v pořádku. Fotografie potrubí (obr. 1) však podle našeho názoru ukazují výrazné praskliny, které vyvolávají vážné pochybnosti o její těsnosti.

Problém navíc podle dostupných podkladů není nový. Přibližně čtyřicet let dochází k podemílání podloží pod budovou na našem pozemku. Tuto skutečnost potvrzuje i přiložený znalecký posudek (obr. 2).
Podle našeho názoru může docházet také ke kontaminaci spodních vod ve studnách v okolí, což by představovalo závažný problém pro místní obyvatele.

Město argumentuje tím, že kanalizaci opravilo pomocí sklolaminátového rukávu. Znalecký posudek však tuto opravu označuje za nedostatečnou a dává do přímé souvislosti poškození obecní kanalizace s poškozením našeho pozemku. Je také důležité připomenout, že k opravě nedošlo z iniciativy města, ale až poté, co ji na základě našeho podnětu nařídily příslušné úřady.

Navíc se zdá, že problém přetrvává. V šachtě v ulici Nová kanalizace nadále prosakuje. Město situaci řešilo provizorním přidáním trubky, která vrací uniklou splaškovou vodu zpět do kanalizace. Samotnou příčinu úniku však toto řešení podle našeho názoru neodstranilo.
Vedení města často odkazuje na dosavadní rozhodnutí soudů. K dispozici však máme tři znalecké posudky, které potvrzují vady obecní kanalizace. Spor je nyní u Nejvyššího soudu a nelze vyloučit, že bude pokračovat až u mezinárodního soudu pro lidská práva.

Již dříve jsem starostu veřejně požádal o odpovědi na několik konkrétních otázek ve facebookových skupinách Lidé pro Dobříš a Dobříš pro lidi. Odpovědi jsem však dosud neobdržel. Proto znovu vyzývám vedení města, aby se k celé záležitosti veřejně vyjádřilo a poskytlo občanům jasné vysvětlení.

Richard Svoboda,
jednatel AZMOTO PRAHA, s. r. o.

Nástup do 1. třídy k plnění povinné školní docházky je v letošním roce ovlivněn novelou školského zákona – odklad školní docházky. V minulých letech byl počet odkladů okolo 20 %. Hledání odpovědí na otázku, zda je odklad prvňáčků správný a opravdu děti potřebují prodloužit čas předškoláčka v „mateřince“, vedlo ke změně hodnocení podmínek pro odklad povinné školní docházky v závislosti na odborné lékařské diagnostice a doporučení spádové pedagogicko-psychologické poradny, popřípadě speciálně pedagogického centra při školách dle postižení.

Rodiče ode dne zápisu svých dětí do dobříšských škol čekali netrpělivě na výsledky přijímacího řízení. Na obě dobříšské základní školy přišlo k zápisu celkem 225 prvňáčků, z toho 143 bylo přijato a ostatní nebyli z důvodu kritérií k zápisu do 1. ročníku nebo odkladu školní docházky, kapacity školy. Mezi rodiči nepřijatých dětí se objevuje otázka ohledně losování. Proč jednomu to vyšlo a mně ne? Co teď?
Část budoucích prvňáčků chce chodit do stejné školy jako jejich starší sourozenci, rodiče volí školu z důvodu zaměstnání a časové dostupnosti při vodění a vyzvedávání dětí podle provozu školy.

Ředitelé základních škol spolu s vedením města budou hledat cestu, jak zajistit vzdělávání co největšímu počtu zájemců. Dle vyjátření ředitelů škol a zřizovatele k současné situaci se očekává do 20. 4. 2026 představení kroků a možností k zajištění vzdělání i těm, co byli odmítnuti.

Je na rodičích odmítnutých dětí, zda budou čekat do 20. dubna, nebo se pokusí řešit problém několika způsoby – přihlášením dětí do základních škol dle spádovosti (vesnice, Nový Knín, …) a volných míst, požádat o seznámení se s podklady k nepřijetí dítěte a podat do 15 dnů odvolání nebo čekat na místo, které se uvolní, když rodiče dětí přijatých do více škol si zvolí svou školu a druhé škole pošlou žádost, že ruší přijetí dítěte.

Město jako zřizovatel má v rukou možnosti k řešení problemu nástupu dětí k povinné školní docházce do školy, kam chodí kamarádi, sourozenci, líbí se mu. Zřizovatel může zvýšit kapacitu škol, doplnit počty žáků třídy na maximální počet dle zákona (30 žáků). Vzít v úvahu, že otevření třídy 6. ročníku ZŠ od 1. 9. 2026 ve Staré Huti povede ke snížení počtu šesťáků z vesnic v dobříšských školách. Byla možnost otevřít dvě třídy šesťáků, jen se o tom moc mezi lidmi nemluvilo, informace ne každý čte a pamatuje si je, a někteří rodiče nezaregistrovali možnost podat žádost o přestup v únoru 2026 a spletli si to se zápisem do 1. třídy…

Věřme, že zřizovatel a ředitelé škol umožní většině zájemců nástup k povinné školní docházce na vybranou školu s důvěrou, že pro „žáčky“ je ta nejlepší.

Mgr. Eva Burešová, zastupitelka