Co se stane, když k nám kniha začne mluvit? Odpovědi nabízí výstava dětských výtvarných prací Když kniha mluví… slavnostně zahájená 27. dubna v galerii Pastoračního centra sv. Tomáše v Dobříši. Výstava, otevřená do poloviny června, je vyvrcholením výtvarné soutěže zaměřené na podporu čtenářství a dětské kreativity. Zapojili se žáci základních a uměleckých škol z celého regionu. Výsledkem je pestrá přehlídka originálních ilustrací, prostorových objektů i autorských leporel – každé dílo je osobitou odpovědí na to, jak si děti představují, že kniha může ožít.
„Bylo skvělé vidět, s jakým nadšením a nápaditostí děti k tématu přistoupily,“ říká předseda poroty Petr Morkes, známý ilustrátor a komiksový kreslíř. „Každý obrázek nás vtáhl do jiného světa. Děti ukázaly, že knížky je pořád baví, že je vnímají jako něco živého, co má smysl objevovat.“ Také další členku poroty, designérku a výtvarnou pedagožku Michaelu Horákovou, zaujal dětský přístup k tématu: „Nešlo jen o techniku, ale o to, že děti opravdu chtěly něco sdělit.“ Spisovatelka a dramaturgyně Tereza Dusová pak vyzdvihla atmosféru jednotlivých prací: „Bylo úžasné, kolik fantazie a nápadů děti do svých prací vložily.“
Vítězkou soutěže se stala Clara Rose Bealey ze ZŠ Nečín se svou něžně snovou kresbou Dlouhé čtení s kapybarami. Na obrázku dvě kapybary – Jahoda a Mrkev – tiše leží vedle sebe a čtou si. „Kapybary mám ráda, jednu mám jako plyšáka. Jahoda si čte o józe a Mrkev si čte o lásce,“ vysvětluje Clara. Její kresba vyzařuje pohodu, ticho a soustředění – přesně takové, jaké vzniká nad stránkami knížky.
Druhé místo získali Anna Lorencová a Filip Orth z 1. ZŠ Dobříš se svou prací vytvořenou pod vedením ZUŠ Dobříš – trojrozměrným objektem Stínoví draci – Krvavý měsíc, který kombinuje výtvarné zpracování s papírovou konstrukcí. Z knihy se při otevření vynoří skládaný drak. „Na začátku jsme si sedli a vymysleli, jak to udělat,“ popisují, „každý z nás pak pracoval na jiné části, a nakonec jsme to všechno spojili. Nejtěžší bylo vytvořit draka tak, aby při otevření knihy opravdu vyskočil.“ Výsledek působí jako kouzelnický trik – moment překvapení, kdy příběh ožívá nejen obrazem, ale i pohybem.
Třetí místo porota udělila dvěma pracím. Daria Peliak z 2. ZŠ Dobříš zaujala ilustrací inspirovanou románem Moby Dick. „Chtěla jsem, aby si lidé při pohledu na obrázek připadali jako na rozbouřeném moři,“ říká Daria, „aby cítili tu samotu a nejistotu, když se loď rozpadá a kolem je jen velký, nekonečný oceán.“ Její práce v sobě nese dramatickou atmosféru a cit pro detaily.
Oproti tomu Šimon Weigl z GaSOŠE Sedlčany přinesl zcela jinou náladu – jeho Ocelové město je temné, strojové, a přesto přitažlivé. „Kdybych mohl do toho města vstoupit, šel bych nejdřív na hradby,“ říká Šimon, „chtěl bych si ho celé prohlédnout z výšky a naplánovat si, kam se vydám.“ Jeho práce působí jako záblesk z dystopického sci-fi – je zároveň hrozivá i fascinující.
Porota také udělila dvě čestná uznání. Jedno z nich patří Amélii Poljakové za její ilustraci k sáze The Hunger Games. „Nikdy jsem moc nečetla,“ přiznává, „ale tyhle knihy mě úplně vtáhly. Doteď jsou moje oblíbené.“ Její výjev zachycuje jednu z nejsmutnějších scén a ukazuje, že kniha může silně zapůsobit i na někoho, kdo ke čtení dříve neměl vztah. „Díky nim jsem si čtení zamilovala,“ dodává Amélie. Druhé čestné uznání si odnesl kolektiv dětí z první třídy ZUŠ Stochov za hravé leporelo Psí kusy – plné nápaditých pejsků, koláží a barevných detailů. Dětská spontánnost a týmová spolupráce byly v jejich práci znát na první pohled.
Celý projekt organizovala iniciativa Kniha hrou, která propojuje literaturu, výtvarné umění a dětskou tvořivost. Vernisáž doprovázel program pro dětské návštěvníky – pátrací hra s detektivem Vroubkem.
Děkujeme všem dětem, školám i učitelům, že se do projektu zapojili a podělili se o své nápady s ostatními. Za zmínku určitě stojí i práce, které dorazily ze ZŠ Stará Huť, ZŠ Nový Knín, ZŠ Osov nebo ze základní školy v Obořišti. Výstava bude pro veřejnost otevřená až do poloviny června a rozhodně stojí za návštěvu – nejen kvůli oceněným dílům, ale i kvůli atmosféře, která vyzařuje ze všech dětských výtvorů. Je to oslava fantazie, síly příběhů – a především knih, které sice samy nemluví, ale díky dětem promluvily naplno.
Zuzana Morkes
. 
