Na světě nejsme sami



Na světě opravdu nejsme sami a většina z nás si to uvědomuje a různým způsobem pomáhá či se zapojuje do místního dění. Možností je mnoho a je na každém z nás, kdy a jak se zapojíme.

Naše komunita je tu pro ty, kteří pečují o své blízké, rodiče a sourozence dětí se zdravotním postižením, a také pro ty, kteří pečují o své stárnoucí rodiče a jiné blízké. Díky naší pomoci snad i oni vědí, že tu nejsou sami a mají v naší společnosti své místo a oporu. Jak pomáháme? Různě, ale dnes se vám chceme trochu pochlubit.

Pomoci, kterou v tuto chvíli rozvíjíme, se říká homesharing. Jak probíhá?
Jednou až dvakrát za měsíc, na pár hodin, se například desetiletý Martin se zdravotním postižením potká se svojí hostitelkou Janou. Jdou spolu na výlet, jdou k ní domů, hrají hry, společně vaří, staví z kostek… cokoli, co je oba baví. Rodiče Martina si na chvíli odpočinou.
Po roce a půl práce máme skupinu hostitelů, kteří se těší na čas strávený s dětmi, jako je Martin. Čas tráví podle společné domluvy a zažívají mnoho nečekaného, překvapivého a radostného. Každé setkání pečlivě naplánují, přestože je nakonec většinou všechno jinak. Buď prší, je zima nebo má někdo rýmu.

Jak vám představit, co se v homesharingu děje? Těžko, ale možná pomůže pár vět od našich dětí, pečujících rodičů a hostitelů:
„Mami, už jdi, tady máš mobil, batoh, jdi…
Karolína je moje.“
„Honza si pomalu zvyká i na další členy rodiny, respektive manžela – tentokrát se už neschovával, pozdravil ho. Vypadá to, že se pomalu osměluje. Nebude to dlouho trvat a bude tu jako doma.“
„Zdravíme do CPKP, vše probíhá perfektně, zasílám pár fotek. Pouštěli jsme dron. Standovi jsem kompletovala kostým na mikuláše, byl nadšený… a každou návštěvu nám hraje na kytaru.“
„Setkání bylo pro nás jako požehnání! Naši hostitelé jsou neuvěřitelní, připravili bojovku! Krása nebeská. Opět a opět: DĚKUJEME!!! Jsme dojatí!“
„První setkání u našich hostitelů… nádhera! Vše vřelé a hladké jako medové pohlazení. Byli jsme tam oba, celou dobu. Syn probádal horolezeckou stěnu a seznamoval se s pejskem. Prohlédl si celý dům a po přečtení všech deníčků zakotvil v hostinském pokoji. My dospělí jsme vděční.“

Chcete nabídnout svůj čas a sdílet ho s „našimi“ dětmi? Ozvěte se.

Martina Macurová, Petra Štěpová
a Renata Baxová, homesharing@cpkp.cz



Předchozí článekSPOLEČENSKÁ KRONIKA
Další článekDo našeho týmu hledáme sociálního pracovníka