Komise pro životní prostředí a ekologii (dále jen komise) projednala dne 19. 2. 2020 připomínky, podněty a názory občanů ke sběru odpadů a odpadovému hospodářství v Dobříši. Zároveň projednala petici za zrušení obecně závazné vyhlášky o poplatku za komunální odpad.
Komise za přítomnosti předkladatele petice podrobně diskutovala výhody a nevýhody způsobu platby poplatku „na osobu“ (viz zápis z jednání) oproti platbě „za popelnici“. Poplatky v Dobříši nepokrývají náklady na sběr a likvidaci odpadů. Zneškodňování odpadů občanů podobně jako v minulých letech město dotuje – v roce 2019 částkou 3,9 milionu Kč.
Komise nedoporučuje v danou chvíli rušit platnou obecně závaznou vyhlášku o poplatku za komunální odpad. Komise doporučila radě města po roce vyhodnotit přínosy a ztráty, které změna systému platby poplatků přinesla a podle toho rozhodnout, zda bude ve vybírání poplatků na osobu pokračovat. Komise doporučuje v dalších letech postupně směřovat úpravy výše poplatku tak, aby odpovídala skutečným nákladům na svoz a ukládání odpadů do výše zákonem povoleného limitu.
Na základě výzvy komise oznámené na webu města a facebooku obdržela komise připomínky, názory a podněty k odpadovému hospodářství na Dobříši celkem od 24 občanů. Komise všechny projednala. V zápise, který je dispozici na http://www.mestodobris.cz/rok-2020/ds-25865/archiv=1&p1=60009 uvádíme stanovisko komise k těm z podnětů, které se mohou týkat více občanů Dobříše.
Časté byly podněty na zavedení svozu biologického odpadu, což by pomohlo snížit množství odpadu směsného. Řešení tohoto opravdu naléhavého problému je mnohem komplikovanější, než se na první pohled zdá. Zajištění svozu biologického odpadu představuje další náklady, na kterých by se občané museli finančně podílet. Umístění a svoz nádob na biologický odpad jsou spojeny s nutností řešit zápach a odtékající tekutinu (např. nákup vozu s vanou na zachycení vytékající tekutiny nebo by město muselo službu soutěžit). Zkušenosti z jiných obcí a měst ale především ukazují, že kvůli kontaminaci nevhodným odpadem (např. igelitové pytlíky, maso ad.) skončí většina svezeného biologického odpadu nakonec stejně v odpadu směsném, proto se komise po dlouhé diskusi shodla na tom, že nejlepší řešení je jít cestou kompostování. V rodinných domkách lidé tuto možnost mají. U bytových jednotek komise doporučuje řešit separaci a likvidaci biologického odpadu umístěním kompostérů. Iniciativa by měla vycházet z dohody občanů v bytových jednotkách. Město by jim poté za dohodnutých podmínek zajistilo kompostéry, na které může nyní město získat dotaci. Komise toto řešení navrhla radě města.
Další časté podněty upozorňovaly na nelogické poskytování slev v systému MESOH, kdy je člověk, který se chová šetrněji a produkuje málo odpadu, znevýhodněn před osobou, která odpad třídí a vytváří mnoho tříděného odpadu. Komise uvítala informaci, že po krátké zkušební době fungování MESOH v loňském roce rozhodla rada města o úpravě motivační složky tak, aby byli více zvýhodněni občané, kteří předcházejí vzniku odpadu. Změna by se měla projevit na výsledné slevě v letošním roce.
Někteří občané by z řady důvodů preferovali odvoz tříděného odpadu z barevných popelnic před pytlovým sběrem. Zkušenosti jiných obcí ale ukazují, že volba nádoby výrazně ovlivňuje kvalitu třídění. Nejlepší kvalita třídění je právě v průhledných pytlích, kde jen výjimečně dochází k tomu, že by pytle neobsahovaly požadovaný vytříděný odpad. Při použití barevných popelnic někteří lidé počítají s tím, že popeláři obsah popelnic nezkoumají, a tak se vyskytují častěji popelnice s nesprávně vytříděným obsahem. Ještě horší je to u veřejných kontejnerů. Komise proto považuje pytlový svoz tříděného odpadu za vhodnější. Přesto ale doporučila radě města umožnit občanům, kteří o to projeví zájem, svoz tříděného odpadu z vlastních barevných popelnic od 1. 10. 2020.
Několik připomínek přišlo od občanů, pro které je frekvence svozů tříděného odpadu 1× za měsíc příliš dlouhá. Delší skladování více pytlů s tříděným odpadem způsobuje mnoha domácnostem praktické problémy. Komise doporučila radě města navýšit frekvenci svozů tříděného odpadu, zejména plastů, i když jej to prodraží.
Několik občanů má při sběru tříděného odpadu do průhledných pytlů označených štítkem s adresou obavu z narušení soukromí (například „někdo se pak hrabe mým odpadem“). Dle sdělení Dokasu jsou pytle na ulici po načtení kódu ze štítku naloženy do popelářského vozu, kde je jejich obsah slisován a smíchán s tříděným odpadem z ostatních domácností. Při jeho dalším zpracování již nikdo nedokáže identifikovat, od koho odpad pochází.
Část připomínek se týkala motivačního a evidenčního systému pro odpadové hospodářství – MESOH (pozitivních i negativních, včetně návrhu na jeho zrušení). Město prostřednictvím MESOH motivuje ke třídění a předcházení vzniku odpadu a zároveň zavedlo evidenční složku, získává přehled o skutečně sváženém množství odpadů a de facto občanům za poskytnutí informace o množství dává úlevu z poplatku. Město potřebuje data k efektivnímu řízení odpadového hospodářství, ta mu zatím chyběla (základní manažerské pravidlo: musím měřit, abych mohl řídit).
Komise vidí v MESOH nástroj pozitivní stimulace ke třídění a předcházení vzniku odpadu, který má dobré výsledky a doporučuje v jeho využívání pokračovat. První výsledky zavedení MESOH byly publikovány v únorových Dobříšských listech, https://dlonline.cz/motivacni-a-evidencni-system-pro-odpady-mesoh-vykazuje-dobre-vysledky). Komise souhlasí, že pro jednoznačnější vyhodnocení trendů po zavedení MESOH je však dostupná řada dat krátká, na to potřebujeme delší časové období. Díky zavedení systému MESOH (díky jeho evidenční složce) budeme mít za rok podrobnější data, která budeme moci hodnotit.
Stanovisko komise k mnoha dalším připomínkám najdete v podrobném zápisu z jednání (http://www.mestodobris.cz/rok-2020/ds-25865/archiv=1&p1=60009). Děkujeme všem občanům, kteří nám napsali. Pestrá paleta připomínek ukázala problémy, z nichž mnohé je opravdu potřeba řešit. I když byly často kritické, ze všech bylo jasné, že občanům Dobříše nejsou dopady vzniku a likvidace odpadů na životní prostředí lhostejné. Názory na nejlepší řešení se ale mohou různit, to je přece přirozené.
MVDr. Jaromír Bláha, člen komise pro životní prostředí a ekologii a zastupitel
