Knižně nevydařený rok 2022

Ilustrační foto, zdroj freepik.com, jcomp


Je zajímavé, jak dokážou určité okolnosti rozhodit plány, které si připravíte s ročním předstihem, do takové míry, že si sice připravíte tři různé knihy, ale nakonec nevydáte ani jednu. V minulém roce se měla realizovat kniha o srpnových událostech roku 1968 na Dobříši, Toulání kolem dobříšských rybníků a pro Nový Knín se připravovala kniha 140 let sboru dobrovolných hasičů. První pocovidový rok jsem měl velké plány, ale nezbylo z nich vůbec nic. U první knihy jsem žádal o podporu město Dobříš, které ji vesměs odbylo v rámci grantu částkou 5 000 Kč, která však na obrazovou publikaci ani zdaleka nestačí. Zdálo se, že ji zaštítí jedno nakladatelství, ale nejdříve nedostatek papíru přibrzdil plány na srpen a pak zdražování energií na konci roku udělalo u této knihy definitivní tečku. Nakladatelství nechtělo z pochopitelných důvodů riskovat s knihou, která je spíše regionální. Uvidíme, jak to dopadne letos, ale budeme mít půlkulaté výročí, a tak to zkusím formou veřejné sbírky přes internetovou platformu Startovač. Stejně jako městská knihovna, která také naráží na naprosté nepochopení ze strany města a na její komiksové pověsti se skládají občané Dobříše. Druhá kniha, která je napsaná, ale leží v šuplíku, bohužel doplatila na celkový propad prodeje knih, z kterých se jinak hradí další tisky. Zdá se však, že tato kniha v šuplíku i zůstane a místo toho se letos asi soustředím na druhou knihu o zločinech dobříšského okresu. Samozřejmě je ve hře i Heinzova kronika, ale v tomto bodě to opět závisí na případném zájmu města, které je, co se týká regionálních knižních projektů, spíše odmítavé. Zatím současná radnice a ani ta minulá v tomto bodě neprojevila zájem cokoli zrealizovat sama, a to i přesto, že v archivu města Dobříše zaměstnává renomovaného spisovatele Jana Michla, s kterým jsem se přesto sám rozhodl spojit síly. Společně tvoříme velkou knihu o letištích Dlouhá Lhota a Příbram-Balonka, což zahrnuje již sto let letecké historie. Samotná Dobříš je ještě stále studnicí zajímavé historie a naše dlouhodobě nefungující městské muzeum má ve svých sbírkách bohatý fond fotografií, který by mohl být daleko více využit, než je. Jen když vzpomenu na dobříšského patriota Bohumila Šmejkala, který by si podobnou soubornou knihu svých fotografií určitě také zasloužil. Bohužel takovéto velké projekty se bez podpory města a obyvatel Dobříše realizovat nedají. Snad se již v tomto roce vydaří vše, co se vydařit má.

S pozdravem a přáním do nového roku 2023 Petr Kadlec



Předchozí článekZ Českého zahrádkářského svazu Dobříš v roce 2022
Další článekReprezentace města v gymnastice – pokračování listopad/prosinec