Našlapaný horní sál kulturního domu v Dobříši. Malé děti, mládež, rodiče, padesátníci, šedesátníci i sedmdesátníci poslouchají a nasávají atmosféru krásných zemitých skladeb The Plastic People of the Universe. Jsou v tom vzpomínky i současnost a možná i budoucnost. Krásné, jiskřivé fotografie Pavla Rejska, kde se na pozadí každé fotoaparátem zachycené momentky odehrává nevyřčený hluboký životní příběh. Krátké, sympaticky nemotorné, o to autentičtější a lidštější úvodní slovo Pavla, po kterém má člověk chuť jej obejmout. Lidé si živě povídají, nikam nepospíchají, smějí se a jsou slavnostní, jsou si blízko. Takto bych zachytil atmosféru krásné vernisáže fotografií Pavla Rejska. Díky, Pavle.
Ivosh Salcman
