Dobříšsko zrodilo mnoho hudebníků. Málokdy však jejich věhlas přesáhl české hranice a jen výjimečně se o nich zmiňoval světový tisk. Jedním z těchto výjimečných byl rodák ze Staré Huti Alois Synek.
lois Synek ml. se narodil 23. 5. 1885 ve Staré Huti otci stejného jména a matce Cecílii Synkové, roz. Hruškové. Otec Alois Synek st. byl kapelníkem dechové knížecí hudby železáren. Oba mladší bratři Josef a Bohumil se také věnovali hudbě. Josef Synek vyučoval a působil jako kapelník ve Staré Huti. Bohumil Synek byl v letech 1950 až 1965 řádným členem orchestru Slovenského Národního divadla v Bratislavě. Prvorozený Alois v letech 1899–1905 studoval na pražské konzervatoři hru na housle ve třídě Štěpána Suchého. Po absolutoriu založil komorní soubor České trio, v pořadí již třetí, respektive ve třetím složení. Jinými slovy převzal štafetu po svém učiteli Štěpánu Suchém, jenž hrál v předchozí sestavě Českého tria. Alois Synek společně s klavíristou Františkem Veselským a violoncellistou Karlem Kopeckým koncertovali v roce 1906 v Londýně, v Paříži, v severoitalských městech i ve Frankfurtu nad Mohanem. Pochopitelně České trio vystupovalo také ve Vídni, v Praze, v Dobříši i v ostatních českých městech. V některých případech České trio spolupracovalo při koncertech tenoristy Władysława Florjanského.
Zde uveďme ohlas na výkony Českého tria v londýnských novinách „The Times“: Mistr Alois Synek ukázal nám ve Wieniawského fantazii „Faust“ nejenom svoji ohromnou techniku, nýbrž také zvláště vřelý tón, tak že jsme s utajeným dechem naslouchali, kterak jeho housle vyprávějí krásnou pohádku.
Podobně hodnotily jeho vystoupení i pařížské noviny „Le Figaro“: Pan Alois Synek jest reproduktivním umělcem stojícím na umělecké výši, což dokázal v přednesu Dvořákova koncertu a moll. Ze svého nástroje loudil ideální zvuky, které střídavě oslňovaly jak v půvabných kantilénách, tak i v obtížných požadavcích technických.
Koncem roku 1906 nastoupil Alois Synek dobrovolně k hudbě 73. pěšího pluku, u níž se stal sólovým houslistou. České trio však opustil až v roce 1908. Poté studoval ve Vídni u věhlasného prof. Josefa Ševčíka. Následně v letech 1912–1914 zastával pozici prvního koncertního mistra a později druhého kapelníka České filharmonie v Praze. Poté působil krátce jako koncertní mistr lázeňského orchestru v chorvatské Opatiji. Po vypuknutí první světové války byl povolán do armády a sloužil u 73. pěšího pluku v Praze. V roce 1918 se stal kapelníkem 1. československého dobrovolnického pluku, o rok později byl jmenován kapelníkem posádkové hudby Prahy 1. Službu však nenastoupil a v roce 1921 odešel do zálohy. V letech 1924 až 1946 působil jako první koncertní mistr v orchestru Národního divadla v Praze. Krátce po odchodu do důchodu v Praze dne 20. 2. 1950 zemřel. Během života byl třikrát ženat a měl tři syny. Ve chvílích volna vytvořil několik unikátních houslí a údajně i jednu violu. České trio znamenalo vrchol jeho kariéry houslisty, ale účinkoval i v mnoha dalších tělesech – jako například v Pražském triu, ve spolku Zvonař, ve spolku Přátelé hudby apod.
PhDr. Jan Michl, Ph.D.
Depozitář a archiv Muzea města Dobříše