Co je v dobrém stavu, kde vidí hrozbu a jaká navrhují opatření
K dubnovému tématu Dobříšských listů, které je zaměřeno na životního prostředí v našem městě a jeho bezprostředním okolí, jsme položili otázky členům komise, která se právě touto problematikou zabývá. Kdo z šestičlenné komise nám odpověděl a co konkrétně hodnotí v této oblasti dobře, kde vidí největší hrozbu a jaká navrhuje zlepšení? Odpovědi jsou různé.
Péče o životní prostředí zahrnuje pestrou škálu témat: zeleň, vodu, vzduch, odpady, zvěř atd. Která tato oblast je v Dobříši a bezprostředním okolí podle Vás v dobrém stavu?
Členové komise, kteří na otázky reagovali, hodnotí dobrý stav jednotlivých kategorií odlišně. „Mám za to, že v dobrém stavu je v Dobříši a okolí vzduch a zvěř. Body týkající se těchto témat zatím nikdy nemusely být na programu naší komise,“ napsala předsedkyně komise Ing. Taťána Belúchová.
Podle slov Mgr. Petra Dostála, Ph.D., město Dobříš nepropadá v péči ani v jedné z uvedených kategorií, ale také ani příliš nevyniká. Velmi kladně nicméně hodnotí změny v přístupu k nakládání s odpady, konkrétně zavedení systému MESOH. K tomuto názoru se přiklání také MVDr. Jaromír Bláha, který říká, že z uvedeného je v nejlepším stavu právě odpadové hospodářství: „Díky zavedení pytlového sběru tříděného odpadu přímo od domů a motivačnímu systému (MESOH) se snižuje množství odpadu a zvyšuje se podíl vytříděného odpadu, čímž se snižuje množství dále nepoužitelného směsného odpadu, který končí na skládkách. Výsledky jsou lepší, než jsem čekal – zatímco v jiných obcích se loni díky koronaviru zvýšila produkce směsného odpadu o 15–30 %, na Dobříši přesto o 8 % poklesla! Potřeba je ještě dořešit větší zapojení bytových domů a rozmístění více BIOtejnerů.“
Ing. Radek Vlnas naopak nejlépe hodnotí stav vody: „Díky blízkosti Brd máme kvalitní vodu čerpanou převážně z hlubokých vrtů. Vody je relativní dostatek, to řada okolních obcí říci nemůže. A správa vodohospodářské infrastruktury je v rukou města. Úbytku lesů v souvislosti s kůrovcovou kalamitou bych se nebál, vliv odlesnění na vodní režim je nevýznamný, holiny vzápětí zarůstají vegetací, která funkci lesa rychle nahradí. Podstatnější vliv na úbytek vodních zdrojů bude mít nárůst teploty.“
Co pokládáte za největší hrozbu pro životní prostředí v Dobříši a bezprostředním okolí?
K této otázce uvádí každý z členů trochu jinou odpověď. Pan Vlnas doufá, že nedojde k realizaci západního obchvatu města: „Provoz městem, kterému by snad měl obchvat případně ulehčit, mi nepřipadá takový, aby stálo za to obklíčit město obchvatem.“ Zároveň také upozorňuje na nutnost dořešení problému místních povodní v západní části města.
Pan Dostál se obává dopadu klimatických změn: „Tyto změny budou přímo ovlivňovat kvalitu života ve městě (prašnost, přehřívání, odumírání zeleně) a nepřímo působit na okolní krajinu (změna vegetace, schopnost krajiny zadržovat vodu, zásoby podzemních vod).“
Paní Belúchová vidí jako skutečnou hrozbu pro Dobříš a okolní vsi neustálý pokles hladiny pitné vody: „Přestože loňský rok a letošní zima byly na srážky bohaté a deficit vody byl doplněn, měli bychom hledat a realizovat projekty k zabezpečení dostatku vody. Nepochybně se suchá léta budou opakovat a mohli bychom být nepříjemně zaskočeni.“
Pan Bláha pak upozorňuje na reálné riziko hynutí smrkových lesů: „Katastrofa, která postihla lesy zatím nejvíce na Vysočině a severní Moravě, může postihnout i Brdy a Hřebeny. Vzhledem k současnému nastavení legislativy a dotační politiky ministerstva zemědělství by kůrovcová kalamita skončila kompletním vykácením lesů i kolem Dobříše. První známky odumírání smrků tu již poslední dva roky pozorujeme. Bude-li pokračovat deštivější období, je naděje, že se tady kůrovcová kalamita ještě teď nerozvine, ale dříve či později se tomu okolní lesy nevyhnou.“
Jaká opatření či nápad na zlepšení životního prostředí znáte z jiného města a v Dobříši byste jej rádi prosadili?
Členové komise se u této otázky shodují. V první řadě zmiňují rybník Papež a jeho využití jako přírodního koupaliště a místa pro rekreaci. V ideálním případě by tady mohla vzniknout písečná pláž, stánek s občerstvením, sociální zařízení nebo sportovní a dětská hřiště.
V souvislosti s vodou dává pan Bláha příklad chytrých opatření na šetření pitnou vodou, zabránění zrychlenému odtoku vody dešťové a šetření energií: „Město by mělo jít v úsporách vody a energie příkladem při správě městských budov. V Litoměřicích, Brně a mnoha dalších městech se vyplatilo zřídit pozici energetického manažera města – je to sice další výdaj na mzdu, ale na úsporách se vrátí. Do projektů města by zároveň bylo dobré zahrnout například propustné povrchy, vsakovací průlehy nebo spádování chodníků a komunikací. Nicméně co se úspor pitné vody týče – zkušenosti některých států ukazují, že lidé sníží plýtvání vodou až tehdy, když její cena odráží skutečné náklady. V Dobříši (i v celé ČR) se zatím na osobní spotřebu občanů hodně doplácí. Zdražit vodu je podle mého názoru potřebné, ale díky legislativě bohužel nelze zdražit až na plnou cenu vody.“
Více zeleně a úpravu bezprostředního okolí města navrhuje pan Vlnas: „Líbila by se mi výsadba zeleně i mimo přímý intravilán obce nebo obnova starých cest v blízkém okolí. Něco se podařilo, třeba výsadba jabloní a třešní kolem silnice na Trnovou. Něco je nereálné s ohledem na předpisy, jako třeba kultivace Brodecké, protože pod vedení vysokého napětí stromy nevysadíte. Kupodivu nelze udělat ani cestu a lávky loukami nad Papežem, překvapivě s ohledem na ochranu přírody. Jak by tím bylo přírodě ublíženo, vážně nevím. Budeme tedy i nadále skákat přes kaluže, to má také svůj půvab.“
Pan Dostál by rád rychleji řešil i kvalitu ovzduší v našem městě: „V zimě se na Dobříši nedá moc dýchat. Více bych motivoval občany k rychlejší výměně kotlů.“
Zpracovala DH
