Virtuální nástěnka
Na začátku září jsme se po dlouhých jarních týdnech distanční výuky a po dvou měsících bezstarostných prázdnin společně s žáky vrátili zpět do lavic, abychom se v polovině října opět ocitli před obrazovkami svých notebooků a telefonů na online hodinách anglického jazyka. Naštěstí jsme byli v tu chvíli již na takovou situaci mnohem lépe připraveni a nebrali ji zdaleka tak pesimisticky jako v březnu. Distanční vzdělávání je totiž příležitost ke změně našeho přístupu k učení. Pro každého kantora je to příležitost posunout se z pozice pouhého poskytovatele vzdělání k pozici rádce a zprostředkovatele, jehož hlavním úkolem je vést a navigovat žáky na jejich cestě za poznáním. Dnešní doba nám nabízí mnohé online nástroje, kterými lze zvýšit zájem žáků o učení a posílit jejich motivaci. Mezi takové nástroje patří i platforma pro vytváření virtuálních nástěnek (padlet.com). Žáci několika tříd se tak podělili o své zážitky z víkendu, z letních prázdnin nebo si procvičili popis oblečení. Žáci 9. ročníku pak v rámci KAJ vytvořili virtuální nástěnku o sobě, svých zálibách a blízkých. Děkuji všem svým žákům, kteří na společné nástěnky přispěli, a přeji nám všem brzký návrat do školních tříd.
Fotografii virtuální nástěnky najdete straně 18.
Mgr. Simona Pavlíková (AJ, 2. ZŠ Dobříš)
Výuka českého jazyka
Učitelé českého jazyka se během distanční výuky nesoustředí jen na procvičování pravopisných jevů a na větné rozbory, ale snaží se rozvíjet děti i v oblasti literární a slohové výchovy. Většinou se my češtináři na druhém stupni základní školy setkáváme s odmítnutím a nevolí, pokud dětem sdělujeme, že se bude psát sloh, báseň, tvořit. Děti nemají odvahu a nevěří si, že by v tomto oboru mohly být úspěšné, někteří se stydí vyjádřit se, pracovat s fantazií, nebo dokonce svoji tvorbu uveřejnit třeba jen před spolužáky. A v době, kdy je třída s vyučujícím propojena pouze elektronicky, je obtížné děti pro něco nadchnout a dodat jim sebevědomí. Myslím ale, že v VII.D se žákům podařilo všechny obavy z neúspěchu dát stranou a dobře pochopili naše říjnové téma v literatuře, což bylo téma nonsensu, tedy záměrného nesmyslu v literárních dílech. Seznámili se s limericky – říkankami, které se neřídí běžnou logikou a mají jasně stanovenou formu. Děti pak psaly vlastní říkanky a do prvního verše limericků vybíraly Dobříš nebo vesnice z blízkého okolí. Tak už víte, kdo u vás bydlí?
Tereza Moslerová
Říkanky a virtuální nástěnka
Byl jeden muž z Dobříše, milion slov za minutu opíše.
A když mu síly chyběly, ruce mu znehybněly.
Už ani slovo nenapíše.
Tereza Trampotová
Byl jeden pán z Mníšku, kafem polil knížku.
Knížka rázem ožila, stránkou dvě ho praštila.
Toho šmudlu z Mníšku.
Natálie Tóth
Bylo dítě ze Svatého Pole, zamklo se ve stodole.
Křičelo a chtělo pryč, nedivte se, spolklo klíč.
„Jé, jé!“ volá ve stodole.
Jakub Vašek
Byl jeden pán z Dobříše a měl doma chřestýše.
Jednou chřestýš usmyslel si, že nechá si narůst vousy.
Nyní má pán z Dobříše chlupatého chřestýše.
Tonda Nedbal
Byl jeden pán z Rosovic a ten neměl v hlavě nic.
On jedl z hrnce nohama a řídil auto očima. Vždyť neměl v hlavě nic.
Jakub Chrenšč
Byl jeden strejda z Bukový, ten jedl jen buchty makový.
Tak si řekl: „Mohl bych zkusit ty s tvarohem.“ Za chvilku ležel na zemi za rohem.
Řekl si: „Život už je zkrátka takový.“
Ondra Janoušek
Byla jedna žena z Županovic, měla doma deset opic.
Až se jedna splašila, kalhoty jí zašila. Chudák ta paní z Županovic.
Zuzka Bouchalová
