Jedním z hlavních ideálů poválečného období v Československu bylo budování nové společnosti a nové vlasti. V tomto úsilí měly přiložit ruku k dílu i ženy a matky, což se po roce 1948 stalo skoro povinností a sociální nutností. V Dobříši nebylo až dosud obvyklé, aby vdané matky pracovaly, a i budovatelské úsilí nového režimu bylo v domácnostech řešeno dlouho svépomocí. Teprve v šedesátých letech došlo k podpoře pracujících matek i ze strany města. Nejprve se za veliké slávy otevřely v roce 1963 jesle v čp. 71 na Mírovém náměstí. O rok později se otevřela mateřská škola ve vyvlastněné budově bývalé restaurace „Slavie“ a za další dva roky následovala I. mateřská škola v budově bývalé ozdravovny „Krásný život“. Školka „Slavie“ dostala oficiální označení 3. mateřská škola až v roce 1969, což je někdy mylně interpretováno jako zahájení činnosti. V obou případech se ale školky nacházely ve vyvlastněných objektech, které původně sloužily pro jiné účely. Navíc kapacitou příliš neoslňovaly: „Slavie“ 30 dětí, „Krásný život“ 90 dětí. V prvně jmenované školce ředitelovala Věra Skálová, na „Krásném životě“ funkci ředitelky zastávala Milena Vlčková.
První speciálně pro účely mateřské školy vybudovanou stavbou měla být až současná 2. mateřská škola. Stavbu zahájila na podzim 1965 firma Průmstav Beroun a mělo být hotovo v srpnu o rok později. Investor Rukavičkářské závody Dobříš přispěl nejen částkou 300 tisíc Kč, ale i zaměstnanci podniku se brigádnicky podíleli na společném úsilí. Stavba se nakonec protáhla, k slavnostnímu otevření došlo až 1. června 1967 a kromě zástupců odborových organizací a města se ho zúčastnil i ředitel Rukavičkářských závodů Dobříš Ludvík Vondrus. Mateřská škola Rukavičkářských závodů v Dobříši, jak zněl první oficiální název, stála celkem dva miliony korun a původně byla svou kapacitou 120 dětí určena pouze pro rodiny zaměstnanců RZ. Už ale za pár let v souvislosti s výstavbou 4. a 5. mateřské školy bylo možné umístit dítě do 2. mateřské školy, aniž by některý z rodičů musel v podniku pracovat. Otevřením 5. mateřské školy na Větrníku v září 1979 bylo dosaženo maximální celkové kapacity ve městě a podařilo se tak s odřenýma ušima zvládnout rekordní nárůst porodnosti v polovině 70. let.
PhDr. Jan Michl, Ph.D.
Depozitář a archiv Muzea města Dobříš
