V květnových Dobříšských listech jsme otevřeli literární okénko, které bude v každém druhém čísle přinášet úryvek z díla některého z významných nebo zajímavých spisovatelů spojených s Dobříšskem. O výběr literátů se stará nová kronikářka města Dobříše, paní Veronika Brožková.
Paní Brožková absolvovala Literární akademii Josefa Škvoreckého, sama píše prózu a poezii. Debutovala knihou Hořká lízátka a v roce 2015 jí elektronicky vyšla povídková sbírka Kachní městečko.

Ivana Duchoňová, redaktorka DL

Karla Čapka jsme na dobříšském gymnáziu, od roku 1995 nesoucím jeho jméno, měli jako maturitní otázku. Narodil se v Malých Svatoňovicích, prozaik, novinář, dramatik, esejista, také básník, kritik, překladatel, filosof uznávaný u nás i ve světě. Ale jaký to byl člověk? Co třeba Karel Čapek a láska? Dnes v literárním okénku aspoň střípek do této bohaté mozaiky.

Karel Čapek a osudová žena (5. prosince 1920)

Uvědomuji si dnes s úžasnou silou, že včera se mezi námi něco změnilo. Aspoň ve mně. Bylo to při představení Holčičky. Je před námi něco víc než dosud. Musíme spolu pracovat. Olgo, já cítím, že proto jsme se sešli. Chtěl bych, abych mohl říci, že to poroučím. Olo, ode dneška mi musíte dát každou novou roli, kdyby byla sebemenší, abych mohl s Vámi myslet a s Vámi pracovat. Rozumějte mi, nechci a nemohu Vás něčemu učit, a Vy toho nepotřebujete; ale chci Vám být zrcadlem, před kterým byste rostla do velikosti, a povzbuzením, a soudruhem v práci, chci Vám být režisérem, chci spolutvořit Vaši dráhu. Olo, z Vás musí něco být; jste tak převzácná látka, že tím nyní hrozně trpím, že do ní zasahují ruce tak neinteligentní a tak bez lásky, jako jsou ty, které Vás vedou hereckou drahou. Olo, musíte mi dovolit, abych na Vás a s Vámi pracoval; jste mladá, a já mám hrůzu z toho, že by Vás utvářeli ti, kdo Vás nemilují a Vám ani nerozumějí. Musíte růst, musíte být něčím neobyčejným. Olo, mám Vás příliš rád; mně nestačí Vaše přítomnost, chci a musím se hluboko vrýt do Vaší budoucnosti.
(Úryvek z dopisu Karla Čapka, určený osmnáctileté Olze Scheinpflugové – Karel Čapek,
Spisy XXIII, Korespondence II)

Roku 1935 na výletě v Tyrolích jednou ráno zaťuká Karel Čapek na dveře v penzionu, Olga otevře a Čapek se jí anglicky zeptá: „Vezmeš si mě?“ Svatba se koná 26. srpna na vinohradské radnici. Jako svatební dar dostávají k doživotnímu užívání od podnikatele Václava Palivce (bratr Čapkova švagra, básníka Josefa Palivce) vilu Na Strži.
Karel si Dobříšsko zamiluje. Na Strži odpočívá, zahradničí, tráví čas s Olgou Scheinpflugovou, setkává se tady s rodinou bratra Josefa, s přáteli, ale hlavně zde tvoří. Jeho žena je pro něj velkou inspirací. Tato životní etapa patří k jeho nejšťastnějším. I když Karlovi zbývají pouhé tři roky života, odkaz, který zde zanechá, je živý až do dnešních dní.