V Muzeu města Dobříše je k vidění unikátní Drhovský poklad, který byl díky současnému řediteli muzea PhDr. Janu Michlovi, Ph.D., po mnoha letech znovuobjeven. Poklad tvořený zlatými a stříbrnými mincemi z konce třicetileté války byl původně nalezen při orbě pole v roce 1955 panem Františkem Novákem u obce Drhovy na Dobříšsku. Příběh ztraceného a znovu nalezeného bohatství, skrytého hluboko pod zemí, nyní úplně poprvé vystavuje Muzeum města Dobříše, a dává tak veřejnosti možnost vidět ho na vlastní oči.
Drhovský poklad byl pravděpodobně v zemi více než 300 let
Poklad plný zlata a stříbra, ale i plný příběhů a tajemství, která přežila staletí, objevil pan Novák z obce Drhovy.
„Tehdy nalezený poklad se skládal ze souboru zlatých a stříbrných mincí z konce třicetileté války, který opravdu náhodně při orbě nalezl 2. prosince 1955 pan František Novák z obce Drhovy,“ vypráví současný ředitel dobříšského muzea. „Nálezce pokladu tehdy poctivě soubor všech 21 mincí předal i se zbytky hliněného hrníčku vedoucímu tehdejšího Okresního vlastivědného muzea v Dobříši panu Janu Veberovi. Ten mince z pokladu roztřídil a zařadil do dosavadní sbírky mincí muzea, čímž postupem času poklad upadl v zapomnění. Správci muzejní sbírky se totiž v průběhu let měnili. Sice věděli, že tam mají jakousi sbírku mincí, ale Drhovský poklad se mezi stovkami dalších mincí rozmělnil, takže se považoval za ztracený či rozkradený, jak dokládá článek pana Jiřího Maška v Příbramském deníku z 28. června 2003 s názvem Co se stalo s Drhovským pokladem?,“ dodává ředitel muzea v Dobříši pan Jan Michl a doplňuje, že poklad měl být nalezen na poli zvaném
Husova, které se nachází v těsné blízkosti obytné části obce Drhovy.
Unikátní soubor vzácných mincí v Muzeu města Dobříše
Jak vyplývá z výše uvedeného, soubor mincí byl považován za ztracený až do okamžiku, kdy jej současný ředitel muzea v Dobříši znovu objevil a dal dohromady historickou skládanku, která vypráví fascinující příběh.
Na Drhovský poklad narazil ředitel dobříšského muzea při studiu ve Státním archivu v Příbrami. „Poklad jsem rozeznal z nákresu z nálezové situace depotu i podrobného seznamu nalezených mincí. Podle onoho seznamu se mi pak podařilo Drhovský poklad opětovně sestavit a rekonstruovat,“ upřesňuje pan Michl, „je poněkud záhadné, proč se v pokladu nenachází žádné české mince. Buď se tehdy ještě české měně nedůvěřovalo na základě nedávné zkušenosti s takzvanými dlouhými mincemi, nebo si poklad do země z nějakého neznámého důvodu zakopal jeden z procházejících žoldáků císařské nebo švédské armády.“
Nejvzácnější a nejstarší z Drhovského pokladu je zlatá mince osmanského sultána Muráda IV., který vládl v Egyptě v 11. století. V Čechách by se mělo jednat teprve o druhý nález této konkrétní ražby. Nejmladší mincí nálezu je saský tolar Jana Jiřího I. z roku 1644.
„Z nálezu a dostupných historických faktů lze usuzovat, že poklad byl do země zakopán v roce 1645, kdy krajem procházela především císařská vojska, která se posléze střetla se Švédy v bitvě u Jankova, tedy pouhých 40 km od obce Drhovy. Jelikož poklad už zpětně nikdo nevykopal, jeho majitel pravděpodobně vojenské hemžení roku 1645 nepřežil,“ dodává ke znovunalezenému pokladu ředitel Muzea města Dobříše Jan Michl.
Drhovský poklad je skutečnou historickou raritou. Je důkazem o turbulentních časech třicetileté války a o historických vazbách, které existovaly mezi naší oblastí a místy daleko za našimi hranicemi. Objev takového pokladu představuje významný moment nejen pro Muzeum města Dobříše.
„Drhovský poklad je nesmírně důležitý objev, který nám umožňuje přiblížit naše kulturní dědictví širší veřejnosti,“ uvedl ředitel dobříšského muzea.
„Jsme hrdí, že můžeme prezentovat takto hodnotný kus naší historie právě u nás v Dobříši, a já bych chtěl za tuto prezentaci a unikátní objev poděkovat v první řadě právě panu řediteli městského muzea,“ říká starosta města Pavel Svoboda a dodává: „Ať už jste milovníkem historie, nebo ne, návštěvu dobříšského muzea opravdu doporučuji. S výkladem pana Michla se doslova propadnete do dávných časů.“
Zpracovala DH
