Po druhé světové válce se vedení města začalo pídit po zmizelé městské kronice či pamětní knize.
Zprvu se mělo zato, že kronika byla zabavena během protektorátu nacisty, ale v průběhu poptávání po různých archivech a institucích už si vedení města přestávalo být touto informací jisto a v další úřední korespondenci se píše o pravděpodobně odevzdané kronice okupačním německým orgánům. Ze Zemského archivu pro Čechy byla do Dobříše zaslána jakási pamětní kniha, ale podle vyjádření člena Okresní rady osvětové v Příbrami Jindřicha V. Bezděky se jednalo o: „…něco málo stránek, které se ani zdaleka nepřibližují ideálu, spíše se jedná o nepropilovaný koncept příští kroniky. Zápis postrádá jakékoliv datování, podpis autora a jeho stručný životopis, jak tomu chce příslušné vládní nařízení.“ Bezděka se rovněž vyjádřil velmi kriticky k poslednímu dobříšskému kronikáři Norbertu Pitthardovi, který v té době již bydlel v Praze, konkrétně v Karmelitské ulici: „Pátráním bylo zjištěno, že bývalý městský kronikář p. N. Pitthard byl sice po řadu let na základě rozhodnutí bývalé městské správy za udánlivou činnost přiměřeně honorován, že však zřejmě uloženým povinnostem za dost neučinil.“ Město na popud Bezděky sice důrazně bývalého učitele Pittharda požádalo o předání veškerých poznámek a informací ke kronice, ale odpověď v zachovalé korespondenci chybí, Pitthard zřejmě neodpověděl i z toho důvodu, že po něm chtěli vrátit honorář za celou dobu protektorátu.
Podle zákona č. 80/1920 Sb., o pamětních knihách obecních byla i Dobříš povinna mít vlastního kronikáře a vést pamětní knihu. Jak už to ale bývá v těchto končinách obvyklé, město zareagovalo až s pětiletým zpožděním. Konkrétně 5. srpna 1925 byl kronikářem města jmenován Ludvík Kopáček. Je však otázkou, nakolik byl s tímto jmenováním seznámen samotný Kopáček nebo nakolik měl představu, kolik času by mu zabíralo plnohodnotné psaní kroniky. Podle poválečného zjištění Okresní rady osvětové v Příbrami prý měla Dobříš psanou kroniku jen za období 1932–34, kde byl vlastně jen začátek kroniky – rozloha, popis okolí apod. Zmiňovaný Norbert Pitthard byl jmenován kronikářem města až 26. září 1939, takže je vlastně otázka, jestli autorem oněch nalezených něco málo stránek byl Kopáček nebo Pitthard. Je záhadou, proč se na to nikdo z vedení města Dobříše Ludvíka Kopáčka nezeptal, protože byl ještě naživu, i když ve špatném zdravotním stavu (v roce 1937 prodělal mrtvici) nebo proč nikdo Pittharda nekontaktoval v Praze osobně. Každopádně o kronice něco mohl vědět někdo z bývalého zastupitelstva za protektorátu. Po zvážení všech známých okolností to tedy spíše vypadá, že Dobříš žádnou plnohodnotnou kroniku za první republiky neměla. Pokud nějaká existovala za okupace, pak zřejmě někdo neměl zájem, aby se dochovala. Každopádně v roce 1946 byl jmenován kronikářem pan František Dohnal, který ji začal psát od listopadu 1948, přičemž první tři poválečné roky dopsal zpětně. Teprve tato kronika se nám dochovala do dnešních dnů.
Jan Michl,
ředitel Muzea města Dobříše
