Vodní zdroje v Dobříši

Zdroj: freepik.com


Komise pro životní prostředí a ekologii na svém 8. jednání dne 1. 6. 2020 mimo jiné projednala bod Zdroje vody a zásobování pitnou vodou v Dobříši. Na úvod zástupce VHS Dobříš informoval členy komise o vzniku myšlenky na zřízení přivaděče pitné vody z r. 2008 a následném zpracování investičního záměru z roku 2018 na akci „Zásobení Dobříšska a Novoknínska pitnou vodou“ od společnosti Vodohospodářský rozvoj a výstavba, a. s. Řešená lokalita zahrnuje města a obce v oblasti mezi Hubenovem (nádrž Slapy) a Dobříší.

Dle ekonomické rozvahy z r. 2017 je odhad ceny za zbudování přivaděče ve variantě z Hubenova 467,4 mil. Kč, z toho v závislosti na podmínkách dotačního titulu by 36 % nákladů hradil pořizovatel a 64 % ceny by měla pokrýt dotace (na Dobříš by pak po odečtení dotace připadala poměrná část 46,6 mil. Kč). VHS Dobříš nedávno objednala aktualizaci studie, která bude hotová na podzim. Její součástí je mimo jiné ověření současné vydatnosti vodních zdrojů města, potřeb obcí výhledově připojených na přivaděč a nový rozpočet nákladů. Čili výše uvedené náklady budou upřesněny. Zájem okolních obcí o připojení na přivaděč v posledních letech oproti původnímu záměru stoupá.

Ze srovnání údajů o vydatnosti vodních zdrojů a vývoji odběrů vody v Dobříši (dlouhodobé měsíční a roční průměry) zatím vyplývá, že vydatnost stávajících zdrojů (vrty a zářezy) vody je dostatečná. Problémem však může být vydatnost vodních zdrojů v reálném provozu vlivem sezónní a denní nerovnoměrnosti odběrů. To potvrdili také přítomní zástupci VHS s poukazem na současné snížení vydatnosti některých vrtů v důsledku dlouhodobého sucha a/nebo zanášení perforace výstroje vrtů. Významným problémem jsou také dočasné sezónní zvýšené odběry při napouštění bazénů a zalévání zahrad pitnou vodou.
Podzemní voda z lokálních zdrojů je kvalitní a oproti přivaděči levnější, protože se nemusí náročně upravovat, na rozdíl od vody ze slapské nádrže (upravovat se musí pouze voda ze zdrojů sv. Anna a Brodce – vyšší obsah železa a manganu). Podle VHS v Dobříši v případě realizace přivaděče zůstane přibližně z 90 % zachován odběr pitné vody ze stávajících vrtů a zbývajících 10 % by se mělo přimíchávat z přivaděče ze slapské nádrže. Přivaděč by tedy sloužil jako záložní zdroj a pro případný další rozvoj oblasti, protože zdroje podzemní vody jsou omezené.
Je-li však hlavním problémem zásobování Dobříše sezónní nerovnoměrnost odběrů v důsledku napouštění bazénů a zalévání zahrad, jedná se o účely, pro něž není vodárenská síť koncipována. V posledních letech naopak vzrostl význam využití akumulace dešťové vody pro zalévání a podobné účely. Napouštění bazénů lze provádět prostřednictvím závozu cisternami. Financování za účelem posílení současných zdrojů vybudováním přivaděče pro výše uvedené účely by mimo jiné znamenalo, že většina občanů by prostřednictvím daní a zvýšených plateb za vodu sponzorovala aktivity menšiny. Záměr realizace přivaděče je proto na jedné straně odpovědností Dobříše jako regionálního centra za okolní obce, které v posledních letech zaznamenaly skutečné a dlouhodobé výpadky zdrojů vody, na straně druhé stojí skutečnost, že prognóza vývoje vydatnosti stávajících vodních zdrojů je nejistá a Dobříš se uvedeným záměrem jistí pro případ poklesu těchto zdrojů.

Město by se mělo také zajímat, v jaké výši bude ve výsledku vodné a stočné po případném vybudování přivaděče. V současnosti je vodné a stočné 82,26 Kč/m3, přitom stávající reálné náklady (po započtení příspěvku města) jsou 118 Kč/m3. Komise proto diskutovala i o úpravě ceny vodného a stočného, aby odrážela skutečné náklady. Údržba infrastruktury přivaděče, úprava a dodávka vody se odrazí ve výsledné ceně vody. Realizace přivaděče je tedy strategické rozhodnutí, které je nutné porovnat s ostatními potřebami a prioritami města. Řešit je třeba také motivaci k omezení plýtvání a ke snížení spotřeby vody. Tím se bude komise pro životní prostředí a ekologii zabývat na příštím jednání.
Dalšími body jednání komise byla péče o zeleň při plánovaných rekonstrukcích Komenského a Mírového náměstí a eroze půdy v okolí Dobříše – viz. zápis z jednání komise na webu města.

Radek Vlnas, člen komise pro životní prostředí a ekologii



Předchozí článekRozhovor s ředitelem Gymnázia Karla Čapka Dobříš
Další článekZ letní činnosti Městské policie Dobříš