V čem se mýlí a co opomíjí tajemník Řechka



Tajemník MěÚ Řechka obsáhle informoval veřejnost o situaci kolem pořizování územních studií pro lokality vymezené územím plánem s tím, že se konečně podařilo zajistit klid pro jejich dokončení (DL 10/2017). Tomu údajně bránila bouřlivá reakce vlastníků sousedních pozemků při předložení návrhu územní studie Úvozová a Ke Bzdince. Nikoliv. Bouřlivá reakce obyvatel se zvedla již v roce 2015, kdy se začala pořizovat územní studie pro lokalitu Brodce. Ta byla nakonec ukončena a nebyla schválena možnost jejího využití z důvodu nesplnění podmínek etapizace zástavby stanovených v územním plánu Dobříše, jak uvedl sám úřad územního plánování.

Pan Řechka též uvádí, že zpětně měnit stavební pozemky na původní pole a louky je velmi problematické. Jako důvod uvádí, že městu pak hrozí případné požadavky na odškodnění ze strany majitelů, které by byly k tíži městské pokladny, přičemž tyto částky by mohly dosáhnout výše až desítek milionů korun. Pravdivost takového konstatování však vůbec není jednoznačná:

  1. Pan Jerome Colloredo-Mannsfeld, jehož rodina vlastní převážnou část zastavitelných pozemků v lokalitě Úvozová a Ke Bzdince, osobně prohlásil na květnovém veřejném jednání zastupitelů: „Nikdy, nikdy jsem aktivně nežádal o přeměnu té zemědělské půdy na stavební pozemky. Jediným důvodem pro tento plán byly snahy města o rozšíření obytné části.“
  2. Ing. arch. Salaba, tvůrce územního plánu Dobříše, potvrdil 12. 9. na zasedání zastupitelstva to, co je napsáno v textové části UP: Zastavitelné plochy jsou navrženy s rezervou cca 30 % – tedy jsou o 1/3 naddimenzovány vzhledem k reálným potřebám sídla.
  3. Kvalitní orná půda, která se nachází v lokalitě Úvozová a Ke Bzdince, je chráněna zákonem o ochraně zemědělského půdního fondu a neměla by se používat ke stavebním účelům. To označují za závadu v územním plánu i územně analytické podklady pro ORP Dobříš z roku 2016.

Všechny výše uvedené body mluví jednoznačně pro změnu územního plánu a změnu využití plochy Úvozová a Ke Bzdince na nezastavitelnou plochu. Jenže to by dobříšští zastupitelé museli chtít dodržovat zákony ČR. Nebo jim snad v takovém konání brání zákulisní či soukromé dohody s developery? Věřím, že šlechtická rodina Colloredo-Mansffeld by nevymáhala po městu desítky milionů korun, protože žádná škoda by jí tímto nevznikla a vždy konala ve prospěch města a ne k jeho škodě.

Jana Vlnasová

Reklama

Předchozí článekO tom, jakými způsoby komunikuje vedení města Dobříše s občany
Další článekStručná reakce na příspěvek p. Vlnasové