Za poslední půl rok neproběhlo jediné jednání zastupitelstva, na kterém by se neprobíral územní plán a územní studie. Povinnost jejich zpracování vyplývá úřadu územního plánování MěÚ Dobříš z platného územního plánu města schváleného v roce 2010. V době schvalování územního plánu nebyla zaznamenána žádná negativní stanoviska veřejnosti a vlastníků sousedních pozemků k lokalitám, kde je tato povinnost stanovena.
Vše začalo ve chvíli, kdy úřad územního plánování předložil návrh územní studie v lokalitě Úvozová – Bzdinka k veřejnému projednání. Po bouřlivé reakci vlastníků sousedních pozemků přijalo zastupitelstvo města usnesení, které doporučilo Odboru výstavby a životního prostředí neschvalovat tento dokument. Zastupitelstvo města nemá v této věci žádnou rozhodovací pravomoc a rozhodování v této věci není v působnosti samosprávy. Přesto úřad toto přání respektoval a pozastavil další práce na studiích až do dalšího rozhodnutí zastupitelů. O tom, jak studie „hýbou“ Dobříší, svědčila i přítomnost a vystoupení samotného pana Dipl. ing. Jerome Colloredo – Mannsfelda, jehož rodina vlastní převážnou část pozemků v dané lokalitě a okolí, na květnovém veřejném jednání zastupitelů.
Uzemní plán nebo územní studie?
Problematika územního plánování a vysvětlení procesu a pojmů vztahujících se k této agendě přesahuje možnosti tohoto článku. Stručně lze ale napsat, že územní plán je dokument, který říká, kde se v Dobříši v budoucnu může stavět a stanovuje pro tuto možnou budoucí výstavbu základní pravidla – regulativy. Územní studie pak už jen upřesňuje, jak daná zástavba bude konkrétně vypadat. Doporučuje např. velikost pozemků, typ budov, napojení na inženýrské sítě, komunikace a podobně – zkrátka územní studie trochu krotí fantazie budoucích stavebníků, aby vedle jednoposchoďové vilky nevyrostl druhý Karlštejn, jak to můžeme vidět v některých lokalitách nejen na Dobříši, kde územní studie nebyla podmínkou výstavby.
Je důležité si uvědomit, že pozemky k zástavbě jsou známy již od roku 2010, kdy byl územní plán schválen předchozím zastupitelstvem. Pokud tedy občané k němu měli nějaké připomínky, mohli je právě při procesu schvalování tehdy uplatnit. Zpětně měnit stavební pozemky na původní pole a louky je totiž velmi problematické. Vznikají pak možné dohady a spekulace kvůli případnému požadavku na odškodnění ze strany majitelů, které by bylo k tíži městské pokladny, přičemž tyto částky by mohly dosáhnou výše až desítek miliónů korun. Toto si uvědomovali i zastupitelé, kteří se o danou problematiku v posledních měsících podrobně zajímali a kromě četby několika právních názorů absolvovali někteří i konzultace a školení na problematiku územního plánování. Mohu tedy sám potvrdit, že při zářijovém hlasování o dalším postupu byli tak všichni naši zástupci obce znalí daného problému a vědomi si důsledků svého rozhodnutí.
Kdy se začne stavět?
Zastupitelé na posledním veřejném zasedání většinou svých hlasů napříč politickým spektrem jasně řekli, že územní plán se měnit nebude a územní studie se mají vypracovat. Tím byl ukončen stav nejistoty a vyčkávání a úřad pro územní plánování se opět může pustit do své práce. To samozřejmě chvilku potrvá, neboť kromě samotného vypracování musí každá studie projít svým schvalovacím procesem. Své připomínky tak může předložit nejen město samotné, ale i občané a úřad se k nim pak musí vyjádřit.
Co je ale podstatné si uvědomit: i když budou územní studie vypracovány a schváleny, tak konečné slovo budou mít samotní majitelé dotčených pozemků. Nikdo je nemůže nutit, aby i když je pozemek označen jako stavební, stavět skutečně začali. Pole na jejich pozemcích tak mohou zůstat i v budoucnu, pokud se sami svobodně nerozhodnou jinak.
Bc. Radek Řechka, tajemník MěÚ Dobříš
