Je mnoho důvodů, proč nemohu adorovat končícího starostu Pavla Svobodu jako jeho nekritičtí podporovatelé, kteří znají jen jednu stranu mince jeho jednání. Usměvavou tvář prezentující každý měsíc činnost radnice, úspěchy Dobříšáků, život ve městě. To je určitě správně.
Ale: Zapamatoval jsem si Pavla Svobodu od chvíle, kdy se ještě jako člen PRO Dobříš spojil s ODS vedenou Tomášem Vokurkou a Miroslavem Sochorem z KDU-ČSL a společně sesadili starostku Janu Vlnasovou. Od té doby rozhodují, nyní i se zastupiteli za STAN, o veškerém dění ve městě. Společně se dohodli, že nikdy nepodpoří ani seberozumnější a pro město prospěšný návrh předložený opozicí. Na to mají podle výsledku voleb právo. Ale při ohlédnutí za dopady této hry na velkou politiku v našem malém městě vidíme škody, jaké způsobil tento ideologický až nenávistný přístup nejen městu, ale i ve vztazích mezi lidmi, kteří by měli mít společný zájem, aby se tu všem dobře žilo.
Velmi se ohrazoval, když jsme označili jeho jednání za pohrdání obyvateli, když ignoroval petici stovek občanů, demonstraci, argumenty a důkazy odborníků, měsíce opakované prosby a žádosti opozice: „Pozastavte demolici budovy čp. 66 do vydání stavebního povolení a pojďte jednat o lepším řešení.“ Zlovolně a zlomyslně nechal budovu okamžitě zbourat. Slíbil, že bude letos nová, ale už jen pro Policii ČR, bez bytů pro místní. Není nic a dluh zdědí nové vedení města. Zbourá si někdo normální padesátiletý, v jádru zdravý dům? K tomu musí být silná motivace! Když už koalice nechtěla byty pro lékaře, učitele, matky samoživitelky atd., mohla se budova zrekonstruovat, město by si nechalo policejní služebnu, tři služební byty a prodejem 9 bytů by se zaplatila celá rekonstrukce. Ať ale radši přijde město o desítky milionů, než bychom dali za pravdu opozici či někomu ze spoluobčanů.
Výčet škod a prosazených nesmyslů jen pro nenávist k opozici by byl dlouhý. Vedle předražených zakázek, zmařených investic, nejdražší vody široko daleko, nejvyšší možné ceny za popelnice a nejbrutálnějšímu skokovému navýšení daně z nemovitosti v ČR připomenu ještě, že prvním krokem starosty při nástupu do funkce bylo prosazení směrnice, kterou získal pravomoc samostatně rozhodovat o zakázkách, dnes do 1 milionu. Naposledy takto z ruky zadal zastupování města ve sporu o územní plán za víc jak 900 tisíc s odůvodněním, že levnější nesehnal. Spory město prohrálo, rada odmítla podat opravný prostředek, ignorovala návrh opozice na další bezpečný postup při změně územního plánu a městu hrozí další soudy. Možná i to přispělo k rozhodnutí starosty už nekandidovat, sbalit si svých 400 tisíc odchodného a průšvihy nechat těm, co přijdou po něm.
Pro úskočnost a faleš v jednání skryté pro většinu veřejnosti pod nánosem blyštivého PR Svobodovi neděkuji. Určitě se ve městě díky skvělým lidem, kteří zde žijí, udělalo i hodně dobrých věcí, na tom ale končící starosta Svoboda nemá zásluhu.
Takhle bychom už po volbách neměli pokračovat. Dobříš má na víc.
Tomáš Helebrant,
zastupitel města Dobříš
