Vážení spoluobčané, dovolte, abychom s vámi sdíleli své pochybnosti ohledně povinného zálohování PET lahví a plechovek. Obáváme se, že tato iniciativa povede ke zvýšení poplatku za odpadový systém obce, že vám přinese více starostí, z kapes každoročně vytáhne nějakou tu stokorunu a přírodě to s velkou pravděpodobností vůbec nepomůže, ba naopak. Jak je tohle všechno možné?
Odpadky patří na sběrný dvůr, ne do obchodu!
Princip zálohování je prostý. Při nákupu nápoje zaplatíte navíc zálohu 4 Kč, kterou vám při vrácení nepošlapaného obalu zase vrátí zpět.
Ve větších obchodech budete moci PET lahve vrátit prostřednictvím automatů, v menších prodejnách od vás obaly převezme prodavačka.
Je s podivem, že je v dnešní době místy až přehnaných hygienických nároků vůbec myslitelné, aby prodavačka od zákazníků přebírala odpadky a průběžně mezitím například krájela uzeniny.
Zálohování PET lahví je hrozba pro třídění zbylých plastů!
Častým argumentem pro zálohování je zahraničí. Když to funguje jinde, proč by to nefungovalo u nás? Problém tkví v míře třídění odpadů. Kdybychom byli v roce 1994, kdy třídění odpadů bylo v plenkách, dávalo by zálohování PET lahví skutečně smysl. Proč má na skládce končit nejlépe recyklovatelný materiál? Pokud neexistuje žádný systém separace odpadů, je zálohování na místě. V roce 1994 se zálohování PET lahví v ČR neujalo a díky tomu se začal rozvíjet současný systém třídění odpadů, který ze skládek neodklání pouze PET lahve ale i jiné plastové obaly. Zavedení povinného zálohování PET lahví v době, kdy máme v třídění odpadů jedny z nejlepších výsledků v Evropě, není moudré! V rámci odborné veřejnosti panují obavy, že vyjmutí PET lahví ze stávajícího obecního systému třídění odpadů povede k vyšší míře skládkování zbylých plastů.
„Zjednodušeně řečeno, když PET lahve půjdou ze žlutých kontejnerů do obchodu, hrozí, že nemalá část zbylých plastů skončí na skládce odpadů.“
Svozové společnosti nejsou ekologičtí nadšenci, ale ekonomický subjekt generující zisk. Co se může stát, když se svoz vytříděného plastu svozové společnosti finančně nevyplatí? Doprava na dalekou třídící linku je nákladná, a tak vytříděné plasty pravděpodobně v menší či větší míře skončí na skládce. Pokud ze žlutých kontejnerů zmizí PET lahve, které jsou nejcennějším materiálem z tříděných plastů, jdeme takovýmto „optimalizacím“ nákladů naproti. Díky zálohování PET lahví se dá tedy očekávat, že spousta zbylých vytříděných plastů tudíž skončí na skládce, čímž veškerá snaha občanů o ekologii vezme za své.
Zálohování PET lahví nejspíš zvýší poplatek za odpady!
Všechny svozové společnosti se nechovají neurvale, a dokonce i respektují pravidla. Nicméně ekonomika je neúprosná, a když díky zálohování PET lahví z kontejnerů zmizí ta nejcennější surovina, jaké možnosti má svozová společnost, nechce-li utržit ztrátu? Jediné legitimní řešení je zdražit služby zákazníkům. Díky zálohování PET lahví obcím tedy hrozí zdražování služeb za svoz vytříděných plastů. Nemějte to zastupitelům za zlé, ale obec, která chce jednat s péčí řádného hospodáře, musí tuto skutečnost promítnout do poplatku za svoz odpadů a bohužel ho musí občanům zvýšit.
Sešlápnutá PET lahev je ekologičtější!
Vždy platilo pravidlo, že sešlápnutá PET lahev je ekologičtější, protože se nespalují pohonné hmoty pro svoz vzduchu. Jedna nesešlápnutá PET lahev zabere při svozu stejné místo jako 3 sešlápnuté. Další opomíjenou otázkou je prostor v domácnostech pro skladování nepošlapaných PET lahví. Nemůže se stát, že v bytech už nebude místo na třídění zbylých plastů? Obava, že vzduch z nepošlapaných PET lahví sníží míru separace zbylých plastových obalů, je zcela na místě. Sešlápnutá PET lahev a dalších 10 jiných plastových obalů vytříděných do žlutých kontejnerů je bezesporu pro přírodu přínosnější než jedna nesešlápnutá do obchodu vrácená zálohovaná PET lahev.
O PET lahve, které se nevrátí do obchodů, se bude muset postarat obec, přičemž to nezaplatí nikdo jiný než občan.
Další velkou ekonomickou kaňkou zálohového systému jsou nevyplacené zálohy. Ministerstvo životního prostředí předpokládá, že při nabíhání systému záloh se přibližně 20 % PET lahví nevrátí do obchodu, resp. nebude lidem vrácena jejich záloha. Ta by měla v součtu činit přibližně 1,44 miliardy Kč. Byť se předpokládá, že drtivá většina PET lahví s nevyplacenou zálohou skončí v odpadovém systému obce, obcím má být z tohoto balíku peněž přiznáno jen 15 %, tj. 216 milionů Kč. Zbytek 85 %, tj. 1,22 miliardy Kč si operátor záloh nechá na provoz zálohového systému. Podtrženo, sečteno – občan zálohový systém PET lahví zaplatí dvakrát. Zaplatí svoz odpadu prostřednictvím poplatku za odpadový systém obce, ve kterém skončí PET lahve s nevyplacenou zálohou, přičemž z nevyplacené zálohy se k lidem vrátí zpět jen 15 % z původní zálohy.
Zálohování PET lahví řeší jen zlomek odpadků pohozených v přírodě!
Přírodu máme jenom jednu a tu musíme chránit za každou cenu. Kdyby se v přírodě povalovaly pouze PET lahve, může být jejich zálohování skutečným lékem na daný problém. Bez nadsázky by se dalo použít přirovnání, že zálohování PET lahví je jako léčba rakoviny nosními kapkami. Ano, pomůže to, ale problém to neřeší!
Princip zálohování obalů je v jádru správný! Bohužel předkládaná forma záloh PET lahví je spousta vyhozených peněz a úsilí občanů téměř pro nic!
Dát odpadům hodnotu, aby s nimi bylo efektivně a ekologicky naloženo, je jistě správný směr. Nicméně by se mělo jednat o komplexní řešení, které bude skutečně smysluplné. Zálohování by mělo být aplikováno na odpady jako na celek, mělo by využít a rozvíjet desítky let budovaný odpadový systém obcí a hlavně by nemělo lidem neadekvátně přidávat práci a tahat peníze z kapes.
Kateřina Rambousková
ve spolupráci s NAŠE ODPADKY, z. s.
