První hasičské sbory v Rakousku-Uhersku byly zakládány ve druhé polovině 19. století
Zastupitelstvo města Dobříše vyzvalo v roce 1885 obyvatele, aby se přihlásili do vznikajícího hasičského sboru. Na první schůzku na radnici se 7. června 1885 dostavilo 44 dobrovolníků, z nichž bylo vybráno 17 mužů. O dva týdny později byly schváleny stanovy. Sbor dobrovolných hasičů v Dobříši vešel v činnost řádnou valnou hromadou konanou 13. září 1885. Prvním předsedou se stal starosta Leopold Železný, místopředsedou Ludvík Kopáček st. a velitelem Josef Pátek. Sbor obdržel od města 200 zlatých na postavení leziště a od knížete Colloredo-Mannsfelda dalších 200 zlatých na vybavení. Správa zámku přispívala každoročně částkou 60 zlatých pod podmínkou, že členové sboru se vycvičí v zacházení s panskou ruční stříkačkou.
Sbor pečlivě vycvičil dobříšský lékárník Alois Andreis, který prošel již výcvikem u pražského hasičského sboru. K dispozici už byla čtyřkolová ruční stříkačka zakoupená městem v roce 1883 za částku tisíc zlatých, dva kusy savic, 80 m hadic, šest plátěných věder, dva opěrací a dva hákové žebříky a jedna sekera. Tato výzbroj byla umístěna ve dvoře nové radnice (čp. 230).
Hasičských sborů v okrese přibývalo, a tak 27. listopadu 1898 byla založena samostatná župa dobříšská, kam spadaly sbory z obcí: Buková, Drevníky, Drhovy, Druhlice, Daleké Dušníky, Hříměždice, Stará Huť, Dlouhá Lhota, Nečín, Obořiště, Rosovice a Rybníky.
Vybavení počátkem nového století se rozrostlo o uzavřený vůz pro dopravu mužstva a nářadí k požárům či dvoukolový vysouvací žebřík, který dosahoval délky až 12 metrů. Po zřízení vodovodu v roce 1909 bylo ve městě zřízeno dvacet podzemních hydrantů, což práci hasičům v některých případech hodně ulehčilo.
S vypuknutím Velké války v roce 1914 byla většina hasičů povolána a v roce 1915 bylo hasičské skladiště zabráno pro skladování aprovizační mouky a veškerý inventář byl přesunut do dvora hostince Na Knížecí. Hasičský krytý vůz byl rovněž používán k přepravě vojenských zajatců z vlakového nádraží do lazaretu v panských domech (čp. 22). Po válce se ještě dlouho čekalo na motorovou stříkačku, ale v létě 1929 díky dlužním úpisům, sbírkám a výtěžkům z různých akcí byla konečně v Praze zakoupena dvoukolová motorová stříkačka s výkonem 1 200 litrů za minutu za 45 700 Kč, což značně usnadnilo hasičům práci. O další tři roky později bylo konečně postavena strážnice na dnešním Dukelském náměstí, kam se přemístilo veškeré vybavení. Až do roku 1937 se stříkačka přepravovala pomocí koňských potahů, ale zakoupení automobilu Praga Grant konečně zajistilo motorizaci. Za okupace byly roku 1942 všechny dobrovolné hasičské sbory rozpuštěny a dozor nad hasičstvem prováděli komisaři jmenovaní okupační správou. Po osvobození se obnovený sbor i zastupitelé města soustředili na vybudování požární zbrojnice na pozemcích poblíž jatek. Zbrojnice byla kolaudována 10. prosince 1948 a už 3. ledna následujícího roku sem byla přestěhována veškerá výstroj a výzbroj. Tím začala nová éra hasičského sboru v Dobříši.
Zdroj: Průša, Oldřich: 120 let sboru dobrovolných hasičů v Dobříši a 30 let zřízení detašovaného pracoviště Hasičské záchranné služby ČR Příbram v Dobříši, studie z roku 2005, 5 stran.
Jan Michl, Muzeum města Dobříše
