5.3 C
Dobříš
Středa, 10 prosince, 2025
Domů Blog Strana 58

Co zajišťuje orgán sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) na Sociálním odboru městského úřadu Dobříš?

děti škola učitel
Zdroj foto: Freepik

Sociální odbor Městského úřadu Dobříš zajišťuje výkon státní správy a samosprávy obce s rozšířenou působností zejména v oblasti sociálně-právní ochrany dětí, sociální práce a veřejného opatrovnictví. Pojem sociálně-právní ochrana dětí vystihuje především ochranu práva dítěte na jeho řádnou výchovu, příznivý vývoj, ochranu jeho zájmů, včetně ochrany jeho jmění, a působení směřující k obnovení narušených funkcí rodiny. Prioritním aspektem sociálně-právní ochrany je zájem dítěte a blaho dítěte. Jednotlivé úseky orgánu sociálně-právní ochrany dětí se specializují na péči o ohrožené děti a kolizní opatrovnictví, sociální kuratelu pro děti a mládež a náhradní rodinnou péči.
Pracovník na úseku péče o ohrožené děti a výkonu kolizního opatrovnictví pomáhá rodičům při řešení výchovných či jiných problémů souvisejících s péči o dítě, poskytuje nebo zprostředkovává rodičům poradenství při výchově a vzdělání dítěte, sleduje nepříznivé vlivy působící na děti a činí opatření k omezování jejich působení, provádí šetření ve školském a zdravotnickém zařízení, v zaměstnání nebo jiném zařízení, kde se dítě zdržuje, provádí šetření v rodině a v místě bydliště dítěte, pracuje s dětmi, na kterých byl spáchán trestný čin nebo je podezření ze spáchání takového činu, spolupracuje s ostatními státními orgány, sleduje dodržování práv dítěte v zařízeních pro výkon ústavní a ochranné výchovy, zabývá se dětmi týranými, zneužívanými a zanedbávanými a mimo jiné oznamuje orgánům činným v trestním řízení podezření na spáchání trestného činu proti dítěti.
Kurátor pro děti a mládež je v systému sociálně-právní ochrany dětí specifická pozice s odbornou specializací na řešení projevů chování dětí obecně charakterizovaných jako výchovné problémy. Metodami sociální práce se snaží zabránit rozvoji rizikového chování dítěte a závažných sociálně patologických projevů. To se týká dětí, které se svým přestupkovým nebo trestním chováním dostaly do kolize se zákonem, užívají návykové látky, živí se prostitucí, dopouští se útěků od rodičů nebo se nevhodně chovají v rodinách, škole nebo ve společnosti. Kurátor pro děti a mládež poskytuje rodičům a dítěti v první fázi svojí práce poradenství k samostatnému překonání problému. V intenzivnějších případech, kdy se již jedná o závažné ohrožení dítěte, které rodič nebo dítě nedokáží sami překonat, navrhuje a přímo se podílí na konkrétních výchovných opatřeních. V některých situacích vztahů v rodinách bývá pro dané dítě jediným partnerem a provázející osobou při překonávání obtížné životní situace až do dovršení věku zletilosti. Kurátor pro děti a mládež má také svoji roli na úseku prevence rizikového chování dětí v obvodu jeho působnosti.
Náhradní rodinná péče je forma nekolektivní péče o ohrožené děti, která je vykonávána náhradními rodiči v jejich rodině, která tak dětem umožňuje vyrůstat v prostředí, které je nejvíce podobné jejich vlastní rodině. Náhradní rodinná péče má přednost před péčí ústavní a má několik forem – péče jiné osoby (tzv. svěřenectví), pěstounská péče, pěstounská péče na přechodnou dobu, poručenství s osobní péčí a osvojení. Pracovník agendy náhradní rodinné péče dohlíží nad řádným výkonem péče o děti v těchto formách náhradní rodinné péče, poskytuje poradenství pečujícím osobám i dětem a řeší různé potřeby dětí i náhradních rodičů.

Sociální odbor MěÚ Dobříš

Poděkování za péči a radostné chvíle v Domě s pečovatelskou službou města Dobříše

Foto: Denisa Havlíčková

Klienti domu s pečovatelskou službou v Dobříši by touto cestou rádi vyjádřili srdečné poděkování paní ředitelce Dagmar Mášové a celému týmu pečovatelek. Jejich neutuchající energie, nadšení a snaha zpříjemnit a obohatit život klientů jsou pro nás všechny obrovskou oporou.
S velkým nasazením organizují akce, které nám přinášejí radost a nové zážitky. Mezi oblíbené aktivity patří komentované přednášky z cest, zahradní slavnosti, sportovní dny a oslava Dne seniorů. Každá akce je pečlivě naplánována do nejmenších detailů, aby si každý z nás mohl najít to své a užít si příjemné chvíle ve společnosti přátel a sousedů.
Touto cestou bychom chtěli celému týmu poděkovat za jejich obětavou práci a přátelskou atmosféru, kterou dokážou vytvořit. Zároveň se těšíme na další akce, které nás jistě čekají i v tomto roce, a na nové zážitky, které nám jejich organizace přinese.

Lenka Šimková a klienti DPS

Dodatečné poděkování studentům dobříšského gymnázia

Zdroj: Freepik

Považuji za důležité zmínit jeden hezký počin studentů Gymnázia K. Čapka v Dobříši, který byl již uskutečněn celkem dvakrát, a to v loňském roce 2024 a v roce 2023. Studenti pro sociální účely pro potřebné občany vybrali mezi spolužáky i pedagogy finance, které předali pod vedením paní profesorky Světlany Lukjanové Charitě Starý Knín.
Za účelem předání peněz se v minulém roce sešli pan ředitel Charity Starý Knín Stanislav Žák a vedoucí terénních seniorských služeb Vladimíra Řídká v Domě nad vodou v Dobříši se studenty gymnázia, které doprovodila paní profesorka Světlana Lukjanova. Při setkání proběhla příjemná diskuse na téma možnosti pomáhání potřebným lidem a také rozhovor, na jaký účel je možné přijaté peníze využít.
Velice si vážíme postoje studentů a jejich pedagogů. Srdečně všem ze srdce děkujeme, ceníme si toho, že mládež podporují k empatickému jednání k druhým lidem, zejména těm, kteří pomoc nejvíce potřebují. Jedná se zejména o lidi bez přístřeší, o lidi, kteří se dostali ne vždy vlastním zaviněním do tíživé situace, mnohdy i na sociální dno. Jsme rádi, že osudy druhých studentům nejsou lhostejné.

Přejeme do nového roku pohodové dny, hodně zdraví a sil.

Za Charitu Starý Knín Vladimíra Řídká, DiS., vedoucí terénních seniorských služeb

Pozvánka na přednášku Kouzlo starých map

Staré mapy patří mezi významné produkty duševní tvůrčí činnosti lidstva. Odrážejí odvěkou fascinaci člověka prostorem, který ho obklopuje, a touhu po jeho poznání. Dokládají, jak se vyvíjely a zpřesňovaly představy o geografickém prostředí, zároveň se v nich snoubí řemeslná zručnost s estetickým cítěním našich předků. Jsou ale rovněž pozoruhodným zrcadlem soudobého politického, kulturního i společenského dění.

Přijďte se dozvědět něco více o tom, co sdělují staré mapy o krajině a společnosti v českých zemích a jejich proměnách v průběhu staletí, kdo byli jejich autoři a za jakým účelem své mapy vytvářeli.
Přednášku s názvem Kouzlo starých map povede Mgr. Jitka Močičková, Ph.D., z Historického ústavu Akademie věd ČR. Uskuteční se ve středu 5. března od 18.00 hod. v Muzeu města Dobříše v prostorách klubu Coolna. Vstupné je dobrovolné.

Nedotažené projekty

Ilustrační foto, zdroj @freepik

Je zřejmě běžné, že na mnoho rozjednaných projektů vedení města připadne pouze nemnoho projektů dotažených a realizovaných. Zatímco pro tehdejší současníky šlo o věc do značné míry stresující a vyvolávající pobouření, v případě devadesáti až stoletého odstupu jde spíše už jen o zajímavost.

Právě v historii města Dobříše mezi světovými válkami se to nedotaženými projekty a úmysly jen hemží. Představme si některé z nich.
V letech 1929 a 1930 zastupitel MUDr. Blažej Prusík opakovaně na zasedání navrhoval vybudování meteorologické stanice. Odůvodňoval to nemožností získat pro město továrny těžkého průmyslu i okresní úřad.

„Dobříš však může se uplatniti jako letovisko a místo klimaticky velmi výhodně ležící. Jest od severu a západu dobře chráněno, má skalnatou půdu a obklopeno rozsáhlými lesy. Odborníci meteorologičtí a zdravotní vyjadřujíce se o klimatu zdejším velmi příznivě doporučují zřízení klimaticko-meteorologické observatoře. Na základě příznivého výsledku ročního měření teploty, záření slunce, vlhkosti by ministerstvo zdravotnictví prohlásilo Dobříš městem klimaticko-lázeňským.“

Odhady na nakoupení potřebného vybavení se pohybovaly kolem částky 20 tisíc korun, ale zároveň se doufalo v dotace ze strany státních úřadů. Jak bylo tehdy obvyklé, podpora se sháněla u všech parlamentních klubů i u spřízněných regionálních národohospodářských institucí. Státní ústav meteorologický v Praze sice v dopise ze 7. listopadu 1930 projevil připravenost vybudovat v Dobříši stanici a zapůjčit přístroje, ale zároveň upozornil, že v podmínkách uvedenou nepatrnou odměnu pozorovateli (150 Kč ročně) nebude moci až na další vypláceti, poněvadž celý obnos, rozpočtem ministerstva školství a národní osvěty na odměny věnovaný, je vyčerpán.

Umístění observatoře se uvažovalo v místech, kde se záhy začalo plánovat vybudování plicního sanatoria, proto zřejmě projekt ustrnul na mrtvém bodě. V dopise z 18. srpna 1932 Ústav meteorologický žádá město o navrácení zapůjčených tiskopisů, aby jich bylo možné jinde použíti. Bylo tedy v té době už jasné, že se žádná observatoř stavět nebude, což ostatně potvrdil starosta Schart v dopise z 22. srpna, kde ujišťuje, že po vybudování léčebného sanatoria se město k budování observatoře vrátí.

Ještě delší vývoj mělo budování živnostenské střední školy v Dobříši. Iniciativa vzešla ze strany Obchodního grémia v Dobříši v prosinci 1936. Bylo poukázáno na plán města Příbrami vybudovat novou budovu střední průmyslové školy, čímž by byl okres dobříšský k této škole „přiškolen“ a zanikla by živnostenská pokračovací škola v Dobříši. Této situaci se tedy mělo čelit vybudováním vlastní střední školy živnostenské. Již v listopadu 1937 vznikl projekt na vybudování živnostenské školy na pozemcích čísel 327/1, 319 a 318/1, tedy vedle měšťanské školy v místech dnešní mateřské školy. Z ministerstva školství a národní osvěty však záhy přišla reakce, že projekt je příliš předimenzovaný, a bylo doporučeno přepracování. Po okupaci země sice město stále usilovalo o vybudování střední školy, ale z ministerstva stále přicházely námitky a odklady. Celkem se ve škole počítalo se čtyřmi učebnami, s dílnami pro krejčovství, pro rukavičkáře, pro holiče, pro kovodělníky, elektrotechniky, automechaniky a truhláře. I přes velice důkladný projekt architekta Vladimíra Šebesty se stavba nakonec nerealizovala.

Jan Michl,
ředitel Muzea města Dobříše

NOVÝ SMĚR – ÚNOR

Přístavba II. stupně ZŠ

Stavba pokročila a poměrně příznivý průběh zimního počasí umožňuje držet se harmonogramu. Proinvestováno bylo dosud cca 8 mil. Kč.

Foto: archiv obecního úřadu


Tříkrálová sbírka

I v letošním roce se podařilo uspořádat Tříkrálovou sbírku prostřednictvím kasiček umístěných v kanceláři obecního úřadu a v obchodě. Premiérově se zapojil dramatický kroužek ZŠ pod vedením paní K. Váňové a R. Mocové se svým Tříkrálovým zastavením u kapličky za hojné účasti diváků. Během sbírky se v naší obci vybralo celkem 14 058 Kč. Část sbírky je určena vždy přímo do regionu pro pomoc potřebným. V loňském roce byly z výtěžku sbírky podpořeny například chráněná dílna, komunitní centrum pro nákup potravin a podporu neformálně pečujícím a Fond pro sociálně slabé při ŘKF Dobříš. Velké díky všem, kdo přispěli na dobrou věc.


Tříděný odpad

Po prvním svozu popelnic na plasty jsme byli upozorněni z třídící linky na opakující se chyby v třídění: guma není plast, tedy ani holínky nebo podložky z aut do tříděného odpadu nepatří. Stejně tak jako molitan, bazénové plachty, novodurové trubky, balíkové pásky a ochranné helmy. Ani izolační a ochranné výplně, které nejsou jednoznačně polystyrenové. Ale i tyto drobnosti se určitě časem vyjasní. Zároveň je nutné upozornit, že všechny nádoby jsou opatřeny čipy a eviduje se jejich váha. Tudíž kromě zjištění váhy sváženého odpadu se také prokáží značné výkyvy. Pokud popelnice vykazuje nepřiměřeně vyšší váhu než je obvyklá, pak není zcela jistě plná pouze odpadu, který do ní patří. Pak se bude provádět v případě potřeby kontrola na místě.
Věříme, že harmonogram a celkovou změnu ve svozech odpadů si všichni rychle zažijeme. Děkujeme za aktivní přístup ke třídění. Chápeme, že jakékoli změny jsou náročné. O to více nás těší reakce občanů, kteří připustí, že tento způsob odkládání odpadů je pro ně mnohem snazší a především efektivnější. Mnozí z nás si uvědomili, že některé odpady odložili do směsného odpadu, přiznejme si to, víceméně z lenosti. Nyní mohou jen otevřít vedlejší nádobu.


Poplatky za psa

Připomínáme občanům, kteří dosud neuhradili poplatek za psa, že v souladu s Obecně závaznou vyhláškou č. 1/2023 o místním poplatku ze psů jsou do 31. 3. 2025 povinni tento poplatek uhradit. Poplatek je 300 Kč za jednoho psa a 450 Kč za každého dalšího psa v domácnosti. Pro poživatele starobního nebo invalidního důchodu platí poloviční sazba.


Známky na popelnice

Od 1. 2. 2025 musí být každá popelnice opatřena platnou známkou. Známky jsou pro občany celoročně ke koupi pouze na obecním úřadu. Upozorňujeme, že na popelnici musí být vylepena pouze aktuálně platná známka, jinak se vystavujete riziku nevyvezení odpadu. V případě neuhrazení poplatku za nemovitost může být vystaven výměr ve výši trojnásobku ceny.
Upozorňujeme podnikatelské subjekty, ať už právnické, či fyzické osoby, že kontejnery na tříděný odpad jsou určené pouze nepodnikajícím fyzickým osobám. Je nutné si odběr odpadu zajistit např. u společnosti Dokas Dobříš.
Od února již nebudou vyváženy kovové popelnice.


Významného životního jubilea

se v měsíci únoru 2025 dožívají paní Jana Hovorková, Josefa Jahodová, Olga Lásková, Jitka Schwarzová a Zuzana Šobíšková a pánové Lubomír Kulich a Richard Hulínský.
Srdečně blahopřejeme.


Vzpomínáme

Čas rychle ubíhá, ale bolest v našich srdcích je stále stejně hluboká…
Dne 4. února uplyne 9 let, kdy nás opustil náš milovaný manžel, tatínek a dědeček pan Petr Švejnoha.

S láskou stále vzpomínají manželka Jarmila
a dcery s rodinou.


Poděkování

Již dávno chci poděkovat Obecnímu úřadu, že přispívá na SENIOR TAXI. A myslím i za všechny starší a nemocné občany.
Po přečtení článku pana starosty jsem si to připomenul, jak je to velká a záslužná služba. Auto nás odveze od domu až před polikliniku, do lékárny, spořitelny, banky atd. To samé pak domů. Velký dík patří i šoférům této služby, kteří jsou velice ochotní a pomohou při nástupu i výstupu.
Ještě jednou děkujeme za tuto službu. Je to mnohem pohodlnější než cestovat autobusem, zvláště s nějakým zdravotním problémem.

Za seniory J. Libický


Ze života seniorů

15. prosince v loňském roce se uskutečnilo v kulturním domě sousedské posezení. Na tomto posezení hrála kapela Kamarádi k poslechu i k tanci. Zároveň zde oslavili jubilanti své kulaté narozeniny. O příjemnou atmosféru v sále se postarala nejen naše oblíbená kapela, ale také velká účast našich nejmladších seniorek. Ty si připravily dokonce kolektivní taneček. Zároveň obstaraly sladké i slané občerstvení na všechny stoly. Za to jim patří veliký dík. V závěru popřála tisková mluvčí Klubu důchodců všem přítomným hezké Vánoce a hlavně hodně zdraví v roce 2025. Všem sousedům, kteří se této zábavy nezúčastnili, přejeme totéž do roku 2025. Hodně zdraví, štěstí a radosti.

Mgr. Marie Volfová

Zprávičky z mateřské školičky

Po vánočních prázdninách jsme se opět všichni sešli ve zdraví a radosti. Děti se velmi těšily na své kamarády, na nové třídní aktivity, a na společné chvilky, kdy si sdělovaly své zážitky z Vánoc. Ve třídách jsme nahlédli do hloubky tradice a oslav příchodu Tří králů a tímto dnem jsme uzavřeli vánoční období.

Na začátku ledna nás potěšila drobná sněhová nadílka, děti stavěly malé sněhuláčky, otiskovaly andělíčky do sněhu, klouzaly se. Žabky se vydaly na cestu za polární září, navštívily Inuity a zahrály si na zvířata severního a jižního pólu. Postavily si iglú a proměnily tělocvičnu v kouzelné kluziště. Děti z Liščat dělaly pokusy se sněhem a ledem, a užily si sněhové sportovní dopoledne na házenkářském hřišti. Myšky navštívily krmelec v lese, nadělily zvířátkům spoustu zdravých dobrot a řádily na zasněžené zahradě.

Nezapomínáme na pravidelný pohyb, a podle hesla Ve zdravém těle zdravý duch pravidelně navštěvují všechny třídy tělocvičnu základní školy, kde využívají nářadí, náčiní a nové pomůcky k rozvoji obratnosti a koordinaci těla a pohybu.

Děkujeme paní Jedličkové, která pro děti připravila dopolední naučný program na téma dentální hygiena. Správná péče o zuby je základem zdravých úst.

První polovinu školního roku již máme za sebou, a ač se to nezdá, zápis do ZŠ v dubnu se blíží. Ve všech třídách proběhly konzultace s rodiči předškolních dětí. Paní učitelky s dětmi ve skupině i individuálně pracují na rozvoji schopností a dovedností dítěte, dosažení klíčových kompetencí a přípravě na klidný a úspěšný vstup do první třídy.

Tým MŠ Stará Huť
Foto: archiv MŠ

Zprávy ze ZŠ

V prosinci se naše škola ponořila do sváteční atmosféry a připravila pro žáky hned několik nezapomenutelných akcí. Ve školních lavicích se 19. prosince slavily Vánoce ve třídě. Všichni žáci přišli v originálních vánočních outfitech, které umocnily slavnostní atmosféru. Třídy se rozzářily ozdobami, dárky a radostnými chvílemi strávenými společně.

Žáci třetí a čtvrté třídy prožili nezapomenutelný zážitek, který zůstane v jejich paměti dlouho. Měli možnost strávit vánoční večer ve škole, kde společně prozkoumali tajemství vánočního pokladu. Tato akce, spojená s vánočními hrami a hledáním pokladu, přinesla dětem spoustu zábavy a dobrodružství.

Následující den, 20. prosince, se celá škola vydala na předvánoční výlet do příbramského kina. Na programu byla oblíbená pohádka Pyšná princezna, která připomněla důležitost laskavosti a dobrosrdečnosti. Pro děti i pedagogy to byl příjemný způsob, jak se naladit na nadcházející prázdniny.
Po vánočních prázdninách na žáky čekaly další zajímavé akce. 20. ledna celá škola navštívila dobříšský zimní stadion, kde si všichni užili bruslení a zdokonalili své dovednosti. Konec měsíce má být zasvěcen lyžařskému výcviku všech tříd v lyžařském areálu Monínec se spoustou zábavy a sportovních zážitků na sněhu.

Tým pedagogů ZŠ Stará Huť
Foto: archiv ZŠ

Další povídání pana Josefa Libického, tentokrát o chovatelství a Svazu Chovatelů drobného hospodářského zvířectva SCHDZ Stará Huť

V každé obci i ve Staré Huti se chovalo drobné hospodářské zvířectvo a ptactvo, a to hnedle v každé domácnosti. Hlavně v 50. a 60. letech minulého století, než se vybudovala průmyslová a potravinářská produkce.

Někdo měl velkou zahradu, jiný záhumenek, a to v době JZD. Zvířectvo se chovalo pro svoji spotřebu, ale taky pro svoji zálibu a na okrasu. Nástupem Státního statku ubylo záhumenků a lidi začali vysekávat různé pastviny a úhory, které zanechal Státní statek. Ve Staré Huti byla pak založena organizace SCHDHZ a působila v letech 1970 až 1990 pod vedením pana Františka Slaboně. Protože se zemřelým panem Slaboněm odešly i veškeré záznamy, tak jen co si pamatuji sám. Ze členů to byli například František Kadlec, Jan Tesárek, Josef Hrubý, pánové Šimonovský, Švehla, také Karel Tesárek, Zdeněk Kobík, Marta Pešková, paní Cihelková atd. Také to byli členové z okolí například František Slepička z Kozích Hor, Josef Pečený z Mokrovrat nebo Broňa Fulín a pan Němec z Dobříše. Zároveň se chci omluvit těm, na které jsem zapomněl. Není to žádný úmysl, jenom chci v tomto povídání připomenout působení organizace Chovatelů a činnost chovatelskou nadále. Chovaly se hlavně slepice, králíci, husy, kachny, ale i ovce, kozy, prasata, holubi a exotické ptactvo (andulky, kanárci, papoušci, korely apod.). V tomto svazu se kromě zahrad využívaly travnaté plochy propůjčené Statním statkem Dobříš, Lesním závodem a Státním Rybářstvím, jako byla „Poláčice“ stráň nad Huťským rybníkem, okolí rybníka „Strž“ a jiné proluky, paseky, lesní cestičky, příkopy, rokle a pak zbudované obecní parčíky. Po nástupu většího chovu psů, zejména jejich venčením, se zmenšovaly plochy pro trávu na krmení a její sekání zejména kosou. Jejich exkrementy byly všude i na chodnících. Dobře udělal Obecní úřad, že omezil místa pro venčení a také byly rozmístěny odpadkové koše spolu s papírovými pytlíky.

I já jsem byl členem tohoto svazu. Choval jsem králíky, slepice, husy, kachny a také jsem zkoušel chov ovcí a vietnamského prasete. Z králíků jsem choval i čisté rasy jako Rexy, Činčily, králíka belgického a podobně. Úkolem bylo, že každý člen musel chovat alespoň jednu čistou rasu. Rexy a Činčily na kožešinu. Rexy měly krátkou sametovou srst, hnědé až kakaové barvy a činčila měla stříbrnou srst s delším vlasem. Byl to v té době hit. Protože zde byli v kraji koželužníci a jircháři, tak kožešiny zpracovávali na předložky, beranice, což uměl pan Šanda, štucle, ale i také kožešinové vesty a kožíšky. Dále pak belgické plemeno bylo chováno na maso. Dospělý králík dosahoval až 5 kg a i více. Později, to už bylo po revoluci, jsem vyzkoušel chovat husy nebo kachny i bez pastvy. Zahrada se sekala sekačkou, tak jsem zkusil jim trávu dát i tu rozsekanou. Časem, jak slyšely zvuk sekačky, už byly seřazené u dvířek. Také jsem přešel na krmné směsi jako všichni chovatelé. Hodně chovatelů přešlo u králíků na suchou stravu, kde předcházeli různým nemocem, hlavně myxomatóze. Já upřednostňoval zelené krmení. Rychleji rostly i za cenu, že jsem vícekrát očkoval. I nyní je v obci hodně chovatelů, jen nejsou organizováni. Já jsem přestal, protože už ubyly síly, a tak kupuji jako mnoho jiných občanů maso králičí a drůbeží v marketech. Není to však ono. Po upečení je to jako holub, nebo veverka. Přeci jen když získám králíka od soukromníka, je to velký rozdíl. Věřím tomu, že budou občané nadále v této činnosti pokračovat. Ještě stojí za zmínku, že po roce 1990 jsem si pronajal zahradu na chatě pana Máry, který ji koupil od Rechů. Protože zahrada byla veliká, pomáhali nám při sekání a sušení kamarádi, a to rodina Štádlerova, Vávrova, Oktábcova a Dvorských. Pak jsme se o seno dělili. V té době jsem si opatřil malotraktor s příslušenstvím, mělo to i sekačku. Také jsem zde pěstoval krmnou řepu, brambory, vojtěšku, ale i trochu obilí, a tak jsem zajišťoval krmení pro králíky, slepice, ale i pro prasata. To přestalo, jakmile chatu Márovi prodali, a tak jsem zúžil hospodářství. Nyní mám již jen slepičky. Kurník je vybaven automatickým uzavíráním. Vím, že se automatizuje i krmení a pití. Jsou to různá pítka a zásobníky pro krmné směsi. Je to inspirace pro mladé chovatele a začátečníky.

Ale zpět k činnosti organizace chovatelů. Také pod vedením pana Slaboně byl založen klub mladých zejména pro akvaristiku a chov exotického ptactva a pejskařů. Nastal tlak pro získání místností pro činnost organizací. A tak se v období 1976 až 1981 přistavoval Kulturní dům pro větší kapacitu. Po dostavění byla kapacita kolem 400 návštěvníků. To se však změnilo další přestavbou v roce 1988 a tak dále do dnešní podoby Kulturního domu. Ale vraťme se do let 1976, kdy měli občané zájem o co největší kapacitu. Jak jsem uváděl v jiném povídání, v té době pracovalo v obci hodně organizací a složek a byl velký zájem o návštěvnost kulturního domu a jednotlivé složky a občané odpracovali na jeho úpravách mnoho hodin zdarma. Nevyužité místnosti nad knihovnou chátraly, tak obec rozhodla je pronajmout organizacím SSM a Chovatelům za to, že si prostory upraví a zřídí pro svoji potřebu. Byla to akce také veliká. Jedna část se musela zvednout, kde byla jen půda, a tak i předělat střecha. Zde spolupracovali zedníci od chovatelů a SSM pod vedením pana Františka Slepičky. Pak v těchto místnostech schůzovali a prováděli přednášky za pomoci veterinární správy a zvěrolékařů po odborné stránce. Chovatelé si zde také vyměňovali zkušenosti. Dále se zde pořádaly výstavy akvaristiky a exotického ptactva. Na zahradě Kulturního domu pak vystavovali i chovatelé z okolí. Členové se potěšili z poháru za odměnu jejich práce, neboť chovatelská činnost vyžaduje hodně lásky a pracovního nasazení. Ono se řekne výstava, ale to byla také práce. Zajištění vystavovatelů, úprava výstaviště, zajištění krmení a pití, zajištění hlídání a ošetřování všeho zvířectva a ptactva. Krmné směsi zajišťoval nejvíce p. František Kadlec od zemědělského výkupního družstva. Hlídky byly rozděleny z členů organizace. Já, pokud se pamatuji, hlídal vždy v noci. Nemohlo chybět ani občerstvení pro hodnotící komisi, popřípadě jejich dovoz a odvoz, což též zajišťoval František Kadlec. Také to byla oprava klecí a voliér a po ukončení jejich řádné uskladnění a úklid areálu.
Výstava se konala většinou o pouti na zahradě u Kulturního domu. Bylo to vystavení své práce a pěkné zpestření. Děti i rodiče se seznámili s tím, jak se chová drůbež, ptactvo i poznávali exotické ptactvo. Bylo to zpestření, jak využít svátečních dnů, nejen užívání si pouťových atrakcí. Vždy koncem roku se provádělo vyhodnocení činnosti spojené se zábavou na malém sále Kulturního domu. K poslechu hrála kapela p. Bláhy známá jako „chlup a brko“ a to zcela zdarma, neboť Svaz Chovatelů byl jejich zřizovatelem. Také se pořádal ples, na který se občané těšili, hlavně na tombolu, že vyhrají něco pro svůj chov či do kuchyně.

Jak jsem zdůrazňoval, chovatelská činnost je vždy prospěšná, i když u mladších o to takový zájem není. Chovatelská činnost v období 1970 až 1990 ukázala, že to prospěšné bylo a zanechalo to zájem o tuto činnost v rodinách do budoucna. Určitě je mnoho důvodů, proč tuto lásku ke zvířatům a ptactvu chovat. Je dost farmářů a velkých agrárních celků, ale i malochovy začínají znovu ožívat. A těm, co mají akvária, terária či voliéry, přeji hodně radosti z úspěchu v chovu, i těm co to dělají jen pro krásu a potěšení.

Foto: archiv autora a obecního úřadu

Dobříšské listy – leden 2025

Kompletní podobu tištěných Dobříšských listů si můžete v elektronické podobě přečíst zde: 
» leden 2025