Nová knihovna jako energeticky soběstačný vizionářský projekt budoucnosti?



17. října jsme se společně s pracovníkem knihovny panem Tomášem Pipotou a s panem architektem Zemenem (autorem projektu knihovny) zúčastnili mezinárodního workshopu zaměřeného na výstavbu tzv. „plusových domů“. Jedná se o domy, jejichž energetická bilance je plusová. Tyto budovy pro svůj vlastní provoz čerpají přírodní energii ze slunce, případně vody a vyrobí jí o něco více, než sami spotřebují a jsou tak energeticky soběstačné. Jedná se o ekologicky šetrné moderní domy, které lze v tuto dobu zařadit mezi průkopníky budoucí koncepce výstavby. V Německu je takových projektů již realizováno několik a Česká republika má zájem se zařadit mezi země, které nechtějí v této věci stát opodál. Ministerstvo životního prostředí ČR ve spolupráci s UCEEB (University Centre for Energy Efficient Buildings při ČVUT) proto navázalo spolupráci s německým ministerstvem životního prostředí. Jedním z prvních významných kroků této spolupráce bylo uspořádání zmíněného workshopu, kterého se zúčastnili partneři z německé strany a z české strany a kde se zároveň prezentovaly 4 možné pilotní projekty. Našemu městu se podařilo prosadit mezi tyto čtyři potenciální projekty připravovanou stavbu naší knihovny se spolkovou činností. Činnosti knihovny a spolků a architektonický koncept byly za nás prezentovány p. Tomášem Pipotou a p. arch. Zemenem. Myslím si, že náš projekt byl i díky jejich prezentacím hodnocen velmi kladně. V rámci workshopu jsem se setkal i se zástupcem Státního fondu životního prostředí (SFŽP) a diskutoval s ním možnost případného získání dotace z jejich strany. Z naší diskuse vyplynulo, že pokud bychom koncept knihovny upravili do koncepce pasivního domu, tak bychom pravděpodobně měli velikou šanci získat od SFŽP dotaci na úrovni 30 % investičních nákladů. Vzhledem k tomu, že projekt česko-německé spolupráce na „plusových domech“ je v tuto chvíli v počáteční fázi, je v tuto chvíli těžké odhadnout další vývoj jak v čase, tak v potenciálu výše finanční podpory. Nicméně jsem přesvědčen o tom, že bude dobré si udržet zájem stran zúčastněných na této architektonicky vizionářské spolupráci.

 

Jsem toho názoru, že jakákoliv finanční či technická podpora je pro stavbu knihovny dobrá a cenná. Na druhé straně nelze s projektem zbytečně otálet a bude dobré, aby město co nejdříve posoudilo jednotlivé varianty možného dalšího postupu. To je, zda se vydáme směrem standardní nízkoenergetické budovy bez dotace, či zda využijeme možnosti dotace pro pasivní koncept knihovny, či kombinace jedné z těchto předchozích variant s technickou přípravou, která umožní, ve věřím nedaleké budoucnosti, rozšířit dodatečnou implementací moderních technologií projekt tak, aby se stal stavbou s plusovou energetickou bilancí. Osobně bych se přikláněl k této poslední variantě.

Jsem rád, že jsme se mezinárodního workshopu aktivně zúčastnili a mohli se tak prezentovat jako sebevědomé město, které se nebrání moderním novátorským přístupům. Jedinou „hořkou pilulkou“ na této věci pro mne osobně je skutečnost, že nikdo z vedení našeho města nebo rady nepřijal nabízenou účast na tomto workshopu. Účast někoho z vedení města by tak dala našemu projektu, myslím, jistě ještě větší vážnost, než když jsem se za město zúčastnil workshopu jako řadový zastupitel.

Ing. Ivo Salcman, zastupitel za KDU-ČSL



Předchozí článekÚdržba veřejného prostranství
Další článek4. ročník slavnostního pochodu na Čtyřmezí