Město Dobříš dokončilo stavbu nového dopravního hřiště, které nahradilo původní hřiště na Dukelském náměstí. Toto moderní sportovní zařízení, vybudované za 880 000 Kč, poskytuje dětem bezpečné prostředí pro trénink jízdy na kole na více než 190 metrech tras.

„Práce na vybudování nového dopravního hřiště začaly na podzim loňského roku, kdy se začala upravovat stávající asfaltová plocha původního hřiště a upravovat přilehlý přírodní prostor. Následně pokračovaly práce na vybudování celého hřiště, včetně dopravního značení,“ uvedl za město Dobříš Martin Švarc. Nové hřiště nahradilo původní basketbalové hřiště v obytné městské části.

„Dětem i vyučujícím nabízí dopravní hřiště mnohem větší komfort a je uzpůsobeno moderním trendům v dopravní výuce. Na hřišti mohou děti jezdit na vlastních kolech, odrážedlech a koloběžkách. Už nyní je hřiště využíváno veřejností každý den a věříme, že ho postupně začnou navštěvovat také mateřské a základní školy ve spolupráci s naší městskou policií pro lekce a ukázky dopravní výuky,” dodal místostarosta Tomáš Vokurka.

Hřiště je přístupné celoročně bez jakéhokoli omezení. Tato investice do infrastruktury je znakem města Dobříš, které si klade za cíl poskytnout obyvatelům kvalitní a bezpečné prostředí pro volnočasové aktivity a vzdělávání a zároveň podporovat cyklodopravu ve městě.

Zpracovala DH

Vodohospodářská společnost Dobříš, spol. s r. o., v současnosti pracuje na zásadním projektu, který zlepší dostupnost kvalitní pitné vody v regionu. Vodovodní přivaděč o délce cca 50 km propojí skupinový vodovod Příbramsko s oblastí Dobříšska a Novoknínska. Stavba je jedním z řešení, jak se vypořádat s dopady klimatických změn a častějšími obdobími sucha.

Díky napojení na vydatný a stabilní zdroj vody získají obce napojené na nový přivaděč strategickou výhodu a jistotu zásobování. To přispěje k dalšímu rozvoji celého regionu. Aktuálně se dokončuje majetkoprávní projednání trasy a následovat bude zpracování dokumentace pro územní rozhodnutí. Samotná realizace je otázkou dalších let, ale již teď je zřejmé, že jde o důležitou investici do budoucnosti. Více informací k celému projektu řekl jednatel VHS Dobříš Tomáš Kolařík.

Tomáši, co je v letošním roce prioritním projektem Vodohospodářské společnosti?
VHS Dobříš se v letošním roce pustila do obnovy zemního vodojemu na Trnové.
Vodojem se nachází v oploceném areálu na lesním pozemku severozápadně od Dobříše, v části Trnová. Stávající vodojem je využíván jako zásobní nadrž s úpravnou vody pro přečerpávání vody do vodojemu Sv. Anna. Z vodojemu Sv. Anna je pak zásobováno pitnou vodou město Dobříš a okolí.
Vodojem je rekonstruován v souladu s přírodou, tak aby svým vzhledem nenarušoval místní přírodní ráz krajiny.

Do tohoto vodojemu přitéká kvalitní voda z brdských lesů. Tato voda je čerpána z hlubinných vrtů a pomocí pramenních zářezů. V letošním roce probíhá kamerové monitorování vrtů, abychom zjistili současný stav a mohli zvolit vhodný způsob sanace vystrojení vrtů.

Dále v posledních dvou letech probíhá obnova pramenních zářezů v brdských lesích v lokalitě Baba. Tam měníme staré a zanesené perforované potrubí za nové.

Projekt obnovy vodovodu financuje Vodohospodářská společnost Dobříš z vlastních zdrojů, ale město Dobříš investuje nemalé finanční prostředky do obnovy vodovodů a kanalizací, čímž nejen zkvalitňuje dodávku pitné vody, ale i šetří.
Díky snížení ztrát ve vodovodním potrubí došlo například za rok 2023 k úspoře 700 tis. Kč.

To je současnost, a jak se připravuje Vodohospodářská společnost na zajištění pitné vody v budoucnu?
Zásadním projektem pro budoucnost města Dobříš je vodovodní přivaděč.

K čemu bude tato stavba sloužit?
Vodovodní přivaděč je součástí budoucího skupinového vodovodu, který zajistí v budoucích letech plynulé zásobování pitnou vodou všech spotřebišť v lokalitě Dobříšska a Novoknínska zahrnutých do připravované stavby. V současné době je ve většině obcí zásobování pitnou vodou řešeno individuálně nebo z místních vodovodů pro veřejnou potřebu, které využívají lokální podzemní vodní zdroje, jež jsou z dlouhodobého hlediska zdroje zranitelné a nestabilní. Skupinový vodovod je navržen na základě zpracované studie potřeb jednotlivých obcí v této lokalitě, dle stavu stávajících vodních zdrojů a výhledových potřeb objemu pitné vody.

Navržený skupinový vodovod má za cíl vytvořit páteřní síť přiváděcích řadů a strategických vodárenských objektů, která zajistí účastněným obcím stabilní zdroj pitné vody pro jejich stávající či plánovaný veřejný vodovod, s možností navýšení odběrů i pro stanovené výhledové potřeby.

Skupinové vodovody jsou vázány na vydatné a stabilní zdroje vody, což znamená strategickou výhodu především v obdobích sucha, které naši krajinu stále častěji sužují.
Stavba skupinového vodovodu a s tím související dostupnost pitné vody bude znamenat příspěvek k rozvoji celého regionu.

Investorem stavby je Vodohospodářská společnost Dobříš, spol. s r.o., která zadala zpracování projektu a jeho projednání firmě Vodohospodářský rozvoj a výstavba, a. s., na základě výběrového řízení. Jednotlivé obce budou vkládat finanční podíl, který bude určen na základě plánované spotřeby vody v jednotlivých obcích.
Při přípravě stavby jedná za sdružení obcí v této lokalitě DSO POKOCÁBÍ.

Kudy vodovodní přivaděč povede?
Přivaděč je navržen v katastrálních územích obcí Bojanovice, Borotice, Bratřínov, Buková u Příbramě, Dobříš, Drhovy, Chotilsko, Korkyně, Kotenčice, Mokrovraty, Nové Dvory, Nový Knín, Občov, Obořiště, Rosovice, Rybníky, Slapy, Stará Huť, Suchodol a Svaté Pole.

Kdy se bude stavba realizovat?
Přesný časový horizont započetí samotné realizace nejde v současné době určit. V současné etapě probíhá finalizace umístění celé trasy přivaděče, cca 50 km. V případě získání všech souhlasů vlastníků dotčených stavbou, cca 250 subjektů, je další etapou zpracování dokumentace pro územní rozhodnutí. Následuje projednání této dokumentace za účelem získání územního rozhodnutí. Následně se zpracuje a projedná dokumentace pro vodoprávní rozhodnutí a po jeho získání se vysoutěží zhotovitel stavby.

Jaká je aktuální situace projekčních prací?
Postup projekčních prací jde v logické časové posloupnosti. Již je dokončena dokumentace pro majetkoprávní projednání páteřní sítě přivaděčů a strategických objektů vodovodního systému (vodojemy, čerpací stanice, armaturní šachty) a v současné chvíli dobíhá hlavní část majetkoprávního projednání.

A jaký bude zdroj pitné vody?
Na základě řady jednání a ekonomického posouzení se jako nejvhodnější vodní zdroj pro navrhovaný skupinový vodovod Dobříšska a Novoknínska dlouhodobě ukazuje napojení na skupinový vodovod Příbramska. Zdrojem vody pro nás tak budou jednak pramenné zdroje a vodní nádrže v brdských lesích v okolí Příbrami a jednak čerpání vody z Vltavy v Solenicích. Využijeme tak část již existující infrastruktury Příbramska namísto toho, abychom nákladně budovali a poté provozovali vlastní odběrné místo z Vltavy. Tento způsob spolupráce je také přímo podporován Ministerstvem zemědělství, které cílí dotace právě na propojování vodárenských soustav.

Rozhovor s Tomášem Kolaříkem,
jednatelem VHS s redaktorkou DL

Mlhopítko jsme umístili tentokrát k hřišti na Větrníku, kde se určitě v letních dnech dobříšská vodovoda hodit bude! Zařízení má dvě mlžící trysky, které se automaticky spínají na základě nastavené teploty 23 stupňů okolního vzduchu.

V okamžiku, kdy vzduch této teploty dosáhne, rozstřikování vodní mlhy se automaticky spustí. Pítka jsou zařízení, o které především děti mají velký zájem.

Z pítka se mohou ale lidé napít kdykoli, ovládá se totiž ručně pomocí tlačítka. Pítko je napojené na dobříšský vodovod, voda je vždy čerstvá, ve vysoké kvalitě a automaticky dochází k pravidelným hygienickým proplachům pítka.

Mlhopítko zajistila pro město Vodohospodářská společnost Dobříš.

Ing. Blanka Marvanová

Město Dobříš zpracovává přehled zájmových aktivit pro školní rok 2024/25. Nabízíte zájmovou činnost pro děti a mládež a jste spolek či jednotlivec, se kterým ještě nespolupracujeme? Kontaktujte do 9. srpna 2024 Šárku Krůtovou na e-mailu krutova@mestodobris.cz.

Za město Dobříš Šárka Krůtová, koordinátorka projektu
Dobříš – Zdravé město a místní Agenda 21

Vážení spoluobčané, dovolte, abychom s vámi sdíleli své pochybnosti ohledně povinného zálohování PET lahví a plechovek. Obáváme se, že tato iniciativa povede ke zvýšení poplatku za odpadový systém obce, že vám přinese více starostí, z kapes každoročně vytáhne nějakou tu stokorunu a přírodě to s velkou pravděpodobností vůbec nepomůže, ba naopak. Jak je tohle všechno možné?

Odpadky patří na sběrný dvůr, ne do obchodu!

Princip zálohování je prostý. Při nákupu nápoje zaplatíte navíc zálohu 4 Kč, kterou vám při vrácení nepošlapaného obalu zase vrátí zpět.
Ve větších obchodech budete moci PET lahve vrátit prostřednictvím automatů, v menších prodejnách od vás obaly převezme prodavačka.
Je s podivem, že je v dnešní době místy až přehnaných hygienických nároků vůbec myslitelné, aby prodavačka od zákazníků přebírala odpadky a průběžně mezitím například krájela uzeniny.

Zálohování PET lahví je hrozba pro třídění zbylých plastů!

Častým argumentem pro zálohování je zahraničí. Když to funguje jinde, proč by to nefungovalo u nás? Problém tkví v míře třídění odpadů. Kdybychom byli v roce 1994, kdy třídění odpadů bylo v plenkách, dávalo by zálohování PET lahví skutečně smysl. Proč má na skládce končit nejlépe recyklovatelný materiál? Pokud neexistuje žádný systém separace odpadů, je zálohování na místě. V roce 1994 se zálohování PET lahví v ČR neujalo a díky tomu se začal rozvíjet současný systém třídění odpadů, který ze skládek neodklání pouze PET lahve ale i jiné plastové obaly. Zavedení povinného zálohování PET lahví v době, kdy máme v třídění odpadů jedny z nejlepších výsledků v Evropě, není moudré! V rámci odborné veřejnosti panují obavy, že vyjmutí PET lahví ze stávajícího obecního systému třídění odpadů povede k vyšší míře skládkování zbylých plastů.

„Zjednodušeně řečeno, když PET lahve půjdou ze žlutých kontejnerů do obchodu, hrozí, že nemalá část zbylých plastů skončí na skládce odpadů.“

Svozové společnosti nejsou ekologičtí nadšenci, ale ekonomický subjekt generující zisk. Co se může stát, když se svoz vytříděného plastu svozové společnosti finančně nevyplatí? Doprava na dalekou třídící linku je nákladná, a tak vytříděné plasty pravděpodobně v menší či větší míře skončí na skládce. Pokud ze žlutých kontejnerů zmizí PET lahve, které jsou nejcennějším materiálem z tříděných plastů, jdeme takovýmto „optimalizacím“ nákladů naproti. Díky zálohování PET lahví se dá tedy očekávat, že spousta zbylých vytříděných plastů tudíž skončí na skládce, čímž veškerá snaha občanů o ekologii vezme za své.

Zálohování PET lahví nejspíš zvýší poplatek za odpady!

Všechny svozové společnosti se nechovají neurvale, a dokonce i respektují pravidla. Nicméně ekonomika je neúprosná, a když díky zálohování PET lahví z kontejnerů zmizí ta nejcennější surovina, jaké možnosti má svozová společnost, nechce-li utržit ztrátu? Jediné legitimní řešení je zdražit služby zákazníkům. Díky zálohování PET lahví obcím tedy hrozí zdražování služeb za svoz vytříděných plastů. Nemějte to zastupitelům za zlé, ale obec, která chce jednat s péčí řádného hospodáře, musí tuto skutečnost promítnout do poplatku za svoz odpadů a bohužel ho musí občanům zvýšit.

Sešlápnutá PET lahev je ekologičtější!

Vždy platilo pravidlo, že sešlápnutá PET lahev je ekologičtější, protože se nespalují pohonné hmoty pro svoz vzduchu. Jedna nesešlápnutá PET lahev zabere při svozu stejné místo jako 3 sešlápnuté. Další opomíjenou otázkou je prostor v domácnostech pro skladování nepošlapaných PET lahví. Nemůže se stát, že v bytech už nebude místo na třídění zbylých plastů? Obava, že vzduch z nepošlapaných PET lahví sníží míru separace zbylých plastových obalů, je zcela na místě. Sešlápnutá PET lahev a dalších 10 jiných plastových obalů vytříděných do žlutých kontejnerů je bezesporu pro přírodu přínosnější než jedna nesešlápnutá do obchodu vrácená zálohovaná PET lahev.

O PET lahve, které se nevrátí do obchodů, se bude muset postarat obec, přičemž to nezaplatí nikdo jiný než občan.

Další velkou ekonomickou kaňkou zálohového systému jsou nevyplacené zálohy. Ministerstvo životního prostředí předpokládá, že při nabíhání systému záloh se přibližně 20 % PET lahví nevrátí do obchodu, resp. nebude lidem vrácena jejich záloha. Ta by měla v součtu činit přibližně 1,44 miliardy Kč. Byť se předpokládá, že drtivá většina PET lahví s nevyplacenou zálohou skončí v odpadovém systému obce, obcím má být z tohoto balíku peněž přiznáno jen 15 %, tj. 216 milionů Kč. Zbytek 85 %, tj. 1,22 miliardy Kč si operátor záloh nechá na provoz zálohového systému. Podtrženo, sečteno – občan zálohový systém PET lahví zaplatí dvakrát. Zaplatí svoz odpadu prostřednictvím poplatku za odpadový systém obce, ve kterém skončí PET lahve s nevyplacenou zálohou, přičemž z nevyplacené zálohy se k lidem vrátí zpět jen 15 % z původní zálohy.

Zálohování PET lahví řeší jen zlomek odpadků pohozených v přírodě!

Přírodu máme jenom jednu a tu musíme chránit za každou cenu. Kdyby se v přírodě povalovaly pouze PET lahve, může být jejich zálohování skutečným lékem na daný problém. Bez nadsázky by se dalo použít přirovnání, že zálohování PET lahví je jako léčba rakoviny nosními kapkami. Ano, pomůže to, ale problém to neřeší!

Princip zálohování obalů je v jádru správný! Bohužel předkládaná forma záloh PET lahví je spousta vyhozených peněz a úsilí občanů téměř pro nic!

Dát odpadům hodnotu, aby s nimi bylo efektivně a ekologicky naloženo, je jistě správný směr. Nicméně by se mělo jednat o komplexní řešení, které bude skutečně smysluplné. Zálohování by mělo být aplikováno na odpady jako na celek, mělo by využít a rozvíjet desítky let budovaný odpadový systém obcí a hlavně by nemělo lidem neadekvátně přidávat práci a tahat peníze z kapes.

Kateřina Rambousková
ve spolupráci s NAŠE ODPADKY, z. s.

V červnovém čísle Dobříšských listů vyšel článek pana Petra Kadlece a paní Zory Rysové. V článku je čtenářům podsouváno, že město o záchranu mostu dostatečně nebojovalo. Dokonce autoři píší o jakémsi podvodu na občany našeho města. Jaká je však skutečnost?

Most je v majetku Středočeského kraje, stejně jako silnice 2. třídy, která přes něj vede. Středočeský kraj, přesněji jím zřizovaná organizace Krajská správa a údržba silnic Středočeského kraje (dále jen KSÚS), je tedy investorem i tím, kdo o stavbě primárně rozhoduje, kdo zadává projekt, soutěží dodavatele a kdo jedná s památkovým úřadem. Město je pouze účastníkem řízení.

Na základě průzkumu počítal investor v původní variantě s celkovou demolicí mostu a stavbou nového – železobetonového. Díky aktivitě okrašlovacího spolku a dalších občanů v lednu 2020 podpořilo zastupitelstvo města Dobříše jednomyslně prohlášení mostu za kulturní památku. Zastupitelé přitom zohlednili petici, kterou podepsalo 578 signatářů, z toho 255 občanů města. V září 2020 Ministerstvo kultury prohlásilo most za kulturní památku. Investor musel nechat projekt přepracovat. Již při přípravě projektu upozorňovali zástupci projekční kanceláře, že kompletní rekonstrukce mostu bude obtížná. Podle provedené diagnostiky byl most ve velmi špatném technickém stavu. Na základě jednání zástupců KSÚS, města, památkářů i okrašlovacího spolku v březnu 2022 byla zvolena takzvaná varianta 2, která počítala s šetrnou rekonstrukcí mostu. Ta spočívala v postupném odebírání lícových kamenů pilířů a kleneb a v jejich číslování pro zpětné osazení. Tento projekt získal stavební povolení a zhotovitel zahájil v září 2023 rekonstrukci. Bohužel se po zahájení prací ukázalo, že skutečný technický stav mostu je ještě horší, než se dalo z diagnostické prohlídky i vizuální prohlídky předpokládat. Most nedržel pohromadě, bylo v něm velké množství uvolněných kamenů, a navíc základy pilířů nejsou dostatečné hluboké a pevné. A to i v té části, která měla zůstat zachována. Pro očekávanou zátěž těžké nákladní dopravy a požadovanou životnost nešly původní prvky pilířů kromě lícových kamenů využít. Není se co divit, vždyť před 200 lety se mosty stavěly pro kočáry a koňské povozy, ne pro kamiony. Navíc při místních povodních, kdy průtok korytem potoka pod mostem je na hranici jeho kapacity, by hrozilo nebezpečí podemletí pilířů a zřícení mostu. Proto byla stavba loni v říjnu dočasně přerušena s cílem najít takové řešení, které by respektovalo ochranu památky a zároveň zachovalo užitné vlastnosti, které jsou od mostu na hlavní silnici požadovány. Proto KSÚS objednala přepracování projektu. Ke změně se vyjádřily potřebné dotčené orgány, mimo jiné i Národní památkový ústav. KSÚS jako investor podnikl veškeré kroky k zachování původní konstrukce mostu, bohužel však nebylo možné zachovat původní části v předpokládaném rozsahu. Nová železobetonová konstrukce bude obložena kamenem, a tím bude zachován historický ráz mostu, který do katastru našeho města patří. V březnu letošního roku byly práce obnoveny. Pokud vše půjde hladce, na mostě bude obnoven provoz do konce tohoto roku. Zprovoznění mostu na hlavní příjezdové komunikaci je zajisté v zájmu všech občanů nejen města, ale i kraje. Most bude zachován v historické podobě, navíc však s dostatečnou nosností pro současnou automobilovou dopravu. Tomu odpovídá i plánovaný asfaltový povrch. Na mostě bude instalován i podstavec pro návrat sochy sv. Jana Nepomuckého. Po dokončení bude břehy Pilského potoka spojovat krásný most s technologií 21. století, který má historický ráz a splňuje požadavky na užívání nás všech.

Závěrem bych chtěl všem občanům poděkovat za trpělivost, se kterou zvládají dopravní omezení, které takovéto stavby provázejí. Věřím, že po brzkém dokončení bude most po dlouhé generace sloužit svému účelu.

Pavel Svoboda,
starosta

Léto v Dobříši letos zahájil Summer fest, který představil nejen širokou škálu hudebních žánrů, ale také pohodovou atmosféru, relaxační zónu a skvělé gastronomické speciality.

Letošní linie Summer festu Dobříš představila čtyři skvělé hudební skupiny, které přinesly své jedinečné styly a energii. Na festivalu vystoupily kapely Absolutní neklid, Xavier Baumaxa, Zooblasters a Wocaties Band, které předvedly širokou paletu žánrů od punku přes folk, reggae až po rock’n‘roll a disco.

„Nabídka byla tak pestrá, že si mohl vybrat opravdu každý. Ať už jste fanouškem alternativy, akustických písní, nebo tanečních hitů, Summer fest Dobříš vám nabídl to pravé,” uvedl ředitel kulturního střediska Marek Hájek, který stál za organizací festivalu.
Kromě skvělé hudby nabídl festival také pestrý program plný dalších aktivit. Návštěvníci mohli relaxovat v chillout zóně s DJ Sunpajou, ochutnat lokální gastronomické speciality nebo si dát osvěžující drink. Tato jedinečná kombinace hudby, jídla a pohody vytvořila atmosféru, kterou si návštěvníci užili naplno.

„Letos jsme chtěli udělat něco jiného a myslím, že se nám to povedlo. Myslím, že Summer fest Dobříš přinesl něco nového a jedinečného, co návštěvníci ocenili,” dodal Hájek.
Počasí letošního Summer festu bylo milostivé. Déšť se spustil až v polovině vystoupení poslední kapely, a tak si akci mohli všichni návštěvníci skvěle užít.

Zpracovala DH, foto: Karolína Šejnová