Uplynuvší letní týdny nám opět ukázaly, že nedostatek srážek a sucho trápí nejen amatérské zahrádkáře, ale dotýká se prakticky každého z nás. Není takřka dne, abychom ve zpravodajství neslyšeli o nedostatku vody v našich řekách a přehradách, o rychle se kazící vodě v přírodních nádržích a koupalištích či nutnosti šetrného zacházení s vodou obecně.

Velmi si vážím toho, že Dobříš se v těchto parnech může spolehnout na vlastní kvalitní zdroje pitné vody. Je to devíza, kterou nám mnohé jiné obce a města mohou jen závidět. Jsem také rád, že Vodohospodářská společnost Dobříš (VHS), jejímž je město jediným vlastníkem, udržuje a spravuje zdroje vody ve vysoké kvalitě a že hledá i do budoucna možnosti a prostředky, jak zdroje pitné vody pro naši Dobříš zachovat a rozšířit. To je správný a racionální přístup, který lze jen podpořit.

Abychom se v našem městě mohli cítit v horkých létech dobře, ovšem nestačí jen to, že nám z vodovodního kohoutku teče kvalitní pitná voda. Ač se to pro mnohé bude zdát zvláštní, jednu z klíčových rolí pro udržení snesitelného klimatu a teploty ve městě a okolí hraje kvalitní zeleň, především pak rostlé stromy a keře. Dnes je již vědecky prokázáno, že vhodně zvolená skladba stromů a kulturních křovin v ulicích a veřejných prostranstvích vytváří příjemné klima bez velkých nákladů. Jeden vzrostlý strom totiž v horkém počasí chladí výkonem srovnatelným s několika klimatizačními jednotkami.

Je proto naprosto nezbytné, abychom při jakékoliv investiční výstavbě nebo opravě stávající infrastruktury, silnic i chodníků dbali na kvalitní obnovu či novou výsadbu vhodně zvolených stromů a keřů. Nejsem samozřejmě žádný ekologický fanatik, ale mívám dojem, že se v poslední době v našem městě na tuto důležitou stránku obnovy a zkvalitňování veřejných prostorů zapomíná. Možná z nedbalosti či neznalosti, možná záměrně. O to hůř.

Smutno je mi pak při procházkách městem, kdy těch několik nově opravených ulic připomíná asfalto-betonovou výheň a přilehlý terén je jen vyschlou masou rozpukané hlíny. Pokud nevěříte, zkuste se projít třeba ulicemi U Slovanky nebo Na Lukách. Naprosto tristní úroveň zelené výsadby v těchto nově opravených ulicích vnímám jako promarněnou šanci. A dlouhá suchá letní období budou v blízké budoucnosti spíše přibývat. Mysleme při zvelebování města na stromy nejen jako na oku lahodící šviháky, ale také jako na velké zelené pomocníky.

Mgr. Jaroslav Melša, zastupitel města Dobříše za ODS

Mám moc rád česká přísloví. Snažím se je často používat, ale bohužel jich znám na můj vkus dost málo. Mám se ještě co učit, protože přísloví existují téměř na všechny situace. Líbí se mi nejen proto, že jsou často velmi vtipná, ale hlavně proto, že obsahují lidovou moudrost. Jsou stále aktuální, i když je někdo vymyslel už dávno před námi. Přísloví jsou koncentrovanou a léty prověřenou moudrostí vzhledem k tomu, že na rozdíl od řady rádoby vtipných bonmotů mají dlouhodobou trvanlivost a určitě nás všechny přežijí. Jejich pravda je tak silná, že s nimi vlastně není možné polemizovat. Faktem ovšem je, že určitou šikovností a možná i tvořivostí je jejich použití. Ne vždy se trefí hřebíček na hlavičku. Ale dovolte mi pár příkladů, které mě napadají. Omlouvám se pozornému dobříšskému čtenáři za to, že použiji několik přísloví v souvislosti s jednáním městského zastupitelstva, ale vhodnější příměr mě nenapadl.

Přísloví č. 1 – Čím je sud prázdnější, tím víc duní.

Návštěvník nebo pozorovatel zastupitelstva na internetu zřejmě ví, co tím myslím. Měla by být zásada, že každý by měl mluvit jen tehdy, když má co říci, a pokud má co říci, tak by to měl říci jasně a stručně. Moc se to nedaří.

Přísloví č. 2 – Kam vítr, tam plášť.

Občas se stává, že se hlasuje podle názorů a tlaku několika občanů, kteří na zastupitelstvo přijdou a hlasitě prosazují své názory. Někdy prostě trochu chybí osobní statečnost.

Přísloví č. 3 – Dvakrát měř a jednou řež.

Bylo by moc fajn, kdyby si každý, kdo něco kritizuje, nejprve zjistil všechny dostupné informace, poradil se s někým odborně kvalifikovaným a pak teprve přednášel kritiku. Někdy je ta kritika více exhibicí než kvalifikovaným názorem.

Přísloví č. 4 – Mluviti stříbro, mlčeti zlato.

Kdyby bylo toto přísloví uznáváno v rámci jednání zastupitelstva, tak bychom nemuseli zasedat pokaždé do půlnoci nebo dokonce ještě další den.

Ale na závěr něco pozitivního:

Přísloví č. 5 – Nikdy nebylo tak zle, aby nemohlo být ještě hůř.

To je samozřejmě vtip, já jsem životní optimista a určitě bude líp.

S úctou

Ing. Tomáš Hadžega

Podle oficiálních statistik poklesla mezi lety 2000 až 2016 celková výměra zemědělské půdy v republice o 64,4 tisíce hektarů. Jednou z významných příčin je nárůst zástavby – od roku 2000 vzrostla rozloha zastavěných a ostatních ploch o 32,9 tisíc hektarů na 842,9 tisíc hektarů, což představuje 10,7 % území ČR!

Pro srovnání, plocha ponechaná pouze přírodě bez hospodaření a lidských zásahů tvoří pouze 0,3 % rozlohy ČR (převážně první zóny národních parků a některé přírodní rezervace).

Jiným zdrojem neúprosných dat je inventarizace krajiny, CzechTerra, analýzou leteckých snímků. Ukazuje, že v roce 2015 už bylo reálně zastavěno 8,9 % krajiny, přitom zcela pokryto nepropustným povrchem, tedy zejména zalito betonem či asfaltem je 4,3 % rozlohy ČR!

I to je jedna z příčin ztrát mnoha funkcí krajiny, zejména vody, která na plochách pokrytých nepropustným povrchem nezasakuje a její převážná část z nich odtéká pryč. Tmavé povrchy asfaltu, střech atd. naopak přispívají k oteplování krajiny.

Klíč k omezení dalšího betonování a asfaltování krajiny nedrží vláda, ale jednotlivé obce. Územní plán Dobříše předpokládá rozvoj města pouze do cca 10 000 obyvatel. Započteme-li i odhadovaný počet obyvatel, kteří zde nejsou trvale hlášeni, je tato kapacita už nyní naplněna. Přitom územní plán jasně upozorňuje, že „pro nárůst do 10 000 obyvatel je třeba zajistit potřebnou technickou infrastrukturu“. Nedostatečnou kapacitu infrastruktury (zdravotnictví, péče o seniory, opravené ulice atd.) pociťujeme všichni. Některé problémy se řeší jaksi dodatečně (školy, školky). Nicméně problém nemizí: Díky limitům infrastruktury další prostor pro výraznější navyšování počtu obyvatel v Dobříši není. Potřeba jsou spíše levnější byty. Zároveň reálně můžeme očekávat, že developerský tlak na další rozšíření zastavitelného území bude sílit, všichni příští zástupci občanů zvolení do vedení města s tím budou konfrontováni. Přitom lidé, kteří by z další zástavby krajiny profitovali, kandidovali a kandidují v některých uskupeních, která jdou do voleb.

MVDr. Jaromír Bláha, Dobříš