2. 9. Travesti show Techtle Mechtle a Kočky v novém pořadu „Nemocnice na pokraji zkázy“

Zábavný pořad protkaný vtipnými scénkami z nemocničního prostředí, plný známých melodií a písniček s bohatou výpravou a scénou. Každý si vyzkoušel za život už několikrát roli pacienta na vlastní kůži. Málokdo ale ví, jak to chodí z té druhé strany. Během tohoto pořadu budete mít možnost nahlédnout pod pokličku nemocnice, která si žije tak trochu vlastním životem. Více informací facebook: techtle mechtle revue a www.techtlemechtlerevue.cz.
Společenský sál KD, čtvrtek 2. 9. 2021 od 19.00 hod. Vstupné: 290 Kč v předprodeji, v den akce + 20 Kč. Vstupenky z roku 2020 zůstávají v platnosti. Předprodej vstupenek od 4. 8. v trafice U Davida, Dobříš.

9. 9. Vernisáž výstavy: Něco jako krajina – obrazy, Pavel Janouškovec

Výstavní sál KD Dobříš zaplní v září díla renomovaného umělce Pavla Janouškovce. Plzeňský malíř, grafik, fotograf a jeden z nejvýznamnějších umělců současné doby, jehož díla se vystavují nejen v Čechách, ale i ve světě, přiveze svá originální díla poprvé na Dobříš. Pavel Janouškovec maluje obrazy, pracuje s grafikou, tvoří nejrůznější objekty a v neposlední řadě fotografuje. Kromě pravidelných výstav po celé České republice byla jeho díla k vidění několikrát v Německu, Holandsku, Belgii i USA. V Dobříši představí svou tvorbu z let 2019 až 2021 v rámci výstavního programu s názvem „Sekvence času“, který připravil na letošní rok k svému životnímu jubileu. Po zrušení všech jarních kulturních projektů z důvodu epidemie covidu-19 se tak dobříšská výstava vlastně stane premiérou této výstavní kolekce obrazů.

Výstavní sál KD, čtvrtek 9. 9. 2021. Vernisáž výstavy se uskuteční ve výstavním sále KD Dobříš od 17.00 hod. Výstava potrvá do 10. 10. 2021. Otevřeno pondělí–čtvrtek 8.30–16.00 hod., pátek a sobota zavřeno, neděle 14.00–16.00 hod. Vstup zdarma!
Více informací k chystané výstavě najdete v rozhovoru se samotným Pavlem Janouškovcem zde.

17. 9. Koncert United Flavour – Here to Stay Tour

Mezinárodní skupina United Flavour přichystala v roce 2019 velký comeback, který dosti zásadně přibrzdila epidemie covidu-19. Bohužel i my jsme museli jejich plánovaný koncert třikrát zrušit a doufat, že tento zářijový termín se nám snad už podaří realizovat, abychom právě s touhle skvělou kapelou otevřeli podzimní šňůru koncertů v KD. Nepochybujeme o tom, že svou energií konečně naplní už dlouho prázdný a nevyužitý sál KD.

United Flavour je energií nabitá kapela, která servíruje moderní mix reggae, hiphopu, r’n‘b či world music a zaručuje divokou hudební show. Za tvorbou United Flavour stojí charismatická španělská frontmanka Sista Carmen a producent a baskytarista Djei Gogo, původem z Pobřeží Slonoviny. Za více než 15 let existence odehráli stovky klubových i festivalových koncertů v Čechách a zahraničí. Skupina hrála po boku světových hvězd jako Manu Chao, Shaggy, Max Romeo, Buju Banton, Israel Vibration, Gentleman a další.
Ještě v roce 2019 vypustila kapela nový singl Candela, na kterém hostují slovenští Medial Banana. Posléze přestavili klip k singlu No Voy a Cambiar z jejich nového alba Here to Stay (2020), na němž spolupracovali s předním španělským zpěvákem Morodem, který kombinuje vlivy jamajské hudby a hiphopu. Poslechněte si a přijďte!

Společenský sál KD Dobříš, pátek 17. 9. 2021 od 20.30 hod. Vstupné: 250 Kč (předprodej) a 280 Kč (na místě). Předprodej vstupenek od 1. 9. 2021 v trafice U Davida. Rezervace vstupenek pro zájemce, kteří nejsou z Dobříše, na tel.: 318 521 302.

Jindřiška Kastnerová, KD Dobříš

V říjnu vás zveme na:

Koncert města Dobříše

Program: Nezmaři a Sdružení symfoniků SOČR
Sobota 2. 10. 2021, zámek Dobříš

Během společného koncertu zahrají Nezmaři to nejlepší ze svého repertoáru, kvintet skvělých muzikantů ze SOČRu je doprovodí, a navíc zahraje ukázky z nejznámějších muzikálových a filmových melodií.

Folková skupina NEZMAŘI byla založena počátkem roku 1978. Je charakteristická vícehlasým vokálem s doprovodem akustických nástrojů. Její repertoár tvoří převážně vlastní písně, ale i světová folková klasika. Za léta aktivního koncertování kapela posbírala všechna možná ocenění, která se v tomto žánru udělují. Kromě plzeňských Port jsou také držiteli dvou Zlatých klíčů. Tato prestižní cena se uděluje pro nejlepší skupinu roku v kategorii Folk & Country. Od roku 2002 působí Nezmaři v nezměněném složení Pavel Zajíc, Pavel Drengubák, Tonda Hlaváč a Šárka Benetková.

Sdružení symfoniků SOČR je těleso opravdu excelentních muzikantů, členů Symfonického orchestru Českého rozhlasu, kteří doprovázeli řadu světových es, jako jsou Ennio Morricone nebo Andrea Bocelli. Členy sdružení jsou: Ludvík Sklenář – housle, Saša Kopka – housle, Anna Šimková – viola, Pavel Barnáš – violoncello, Jarka Tajanovská – hoboj.

Koncert města Dobříše je malým poděkováním zdravotníkům a členům složek integrovaného záchranného systému města Dobříše za jejich obětavou činnost v době pandemie.
Pořádá město Dobříš a Kulturní středisko Dobříš ve spolupráci se Správou zámku Dobříš.

Zámek Dobříš, Zrcadlový sál, sobota 2. 10. 2021 od 19.00 hod. Vstupné pro veřejnost: 300 Kč. Předprodej vstupenek v Informačním středisku Dobříš od 15. 9. 2021.

Dále na říjen připravujeme:

7.–10. 10. Podzimní divadelní festival ochotnických souborů
14. 10. – 14. 11. Výstava Kateřiny Smolíkové – Sklo a malba, světlo a barva
21. 10. Koncert Horkýže Slíže
30. 10. Podbrdské národní divadlo Dobříš – PREMIÉRA divadelní hry Milana Kudery Jakub a jeho pán

Malíř, grafik, fotograf a jeden z nejvýznamnějších umělců současné doby nejen v Čechách přiveze svá originální díla také do našeho města. Pavel Janouškovec má za sebou výstavy doslova po celém světě a patří mu nejedno ocenění z uměleckého světa. Maluje obrazy, pracuje s grafikou, tvoří nejrůznější objekty a v neposlední řadě fotografuje. Kromě pravidelných výstav po celé České republice byla jeho díla k vidění několikrát v Německu, Holandsku, Belgii i USA.

Jak jste se k malování, grafice a fotografování dostal?

Já jsem začínal s malováním, focení přišlo až později. K malování jsem „přičuchnul“ již v dětství, neboť můj táta byl amatérský hobby malíř. Takže mne již v útlém věku provázela vůně terpentýnu a špinavé prsty od barev, když si táta o víkendu rozložil na stole svůj kufřík s olejovými barvami a začal malovat. Jako dítě jsem samozřejmě zvídavě přihlížel a je jasné, že mi to nedalo a občas jsem tátovi do barviček sáhnul.
Ale upřesním – první moje malířské pokusy, ovšem samozřejmě to ještě nelze považovat za systematickou výtvarnou tvorbu, přišly již na základní škole. Nicméně měli jsme přísnou paní učitelku, a tak moje známky z „kreslení“ nebyly zrovna nejlepší. K vlastní, systematické výtvarné tvorbě mne přivedla až vlastně tehdejší lidová škola umění, kterou jsem začal navštěvovat v době svých středoškolských studií. No a co se týká focení, tak v tehdejším Československu asi hodně lidí mělo český fotoaparát Flexaret. Stejně tak můj táta a stejně jako „vůni barev“ jsem první zkušenosti s focením sbíral jako asistent mého otce, když se v koupelně vyvolávaly negativy. Focení mne však nezaujalo tolik jako malování, takže jsem se k němu vrátil až v době, kdy jsem měl za sebou pár výstav obrazů, protože mi to jednak umožnilo jakýsi záznam viděného, ale asi hlavně mne to lákalo jako nové tvůrčí médium.

Jakou technikou malujete a jak byste charakterizoval svou tvorbu?

V začátcích mého malování jsem pracoval hlavně s olejovými barvami, ono vlastně v těch letech nebylo moc na výběr, neboť tenkrát ještě třeba akrylové barvy vůbec neexistovaly. Ale protože rád experimentuji a také proto, že jsem někdy při ztvárnění svých vizí potřeboval nějaké netradiční řešení, tak jsem pracoval třeba i s průmyslovými emaily v kombinaci s olejem. Když začaly být i v tehdejším Československu dostupné kvalitní akrylové barvy, tak jsem s nimi začal pracovat, protože mi, na rozdíl od olejových barev, u nich imponovalo jejich rychlé zasychání. Nicméně teď úplně v poslední době se zase tak trochu vracím k olejovým barvám.
A druhá část Vaší otázky – tak na tu bych Vám asi odpověděl citací části textu Richarda Kabudě z připravovaného katalogu k mé výstavě v Dobříši:
„…Moje kdysi první poznámka k Pavlovým obrazům byla ‚to je krásná abstrakce, a jak to hezky vyšlo a barevně ladí…’ a následovala Pavlova okamžitá odpověď ‚to není abstrakce a ani to hezky nevyšlo, to jsou namalované konkrétní krajiny’…“

Kde berete inspiraci pro svá díla?

V roce 1988 se mě na podobnou otázku zeptala paní galeristka při přípravě úvodu ke katalogu výstavy. Tenkrát jsem jí odpověděl asi následující:
„…Člověk se pohybuje a působí na něj různé vjemy, dojmy, zážitky a situace. A to jak třeba kladné, tak i záporné. Vnímavý člověk všechny tyto podněty vstřebává a nějak se s nimi vyrovnává, nějak je vnitřně zpracovává. Člověk, který má nějaké tvůrčí nadání, většinou na tyto všechny podněty a na svoji potřebu se s nimi nějak vyrovnat reaguje buď nějakou přímou tvorbou reflektující je, anebo tak, že si z těchto všech vjemů, které ve své mysli postupně zpracovává, vytváří určitý svůj podvědomý, iracionální svět. Svět fantazií, který ale koresponduje s realitou, který není světem vymyšleným, ale světem odrazu viděného…“ Což je vlastně můj přístup.
Ale pokusím se to vysvětlit nějak srozumitelněji – mojí inspirací je vlastně vše, co se děje kolem nás, to, co vidím. Ať je to západ slunce, lesní cesta nebo třeba sklenice s vodou na okně v protisvětle. Ovšem nemaluji bezprostřední, přímý záznam viděného, ale záznam svých vzpomínek a dojmů na viděné a z viděného.

Jak dlouho Vám zabere malba jednoho obrazu, grafiky a fotografie?

Tak na tuto otázku je velmi těžké odpovědět. Teda hlavně u mých výtvarných věcí. Některé obrazy vzniknou třeba „alprima“ (v podstatě najednou) a na některých pracuji třeba i roky. U grafiky je to maličko jiné, neboť tam hraje velkou roli technologická a také technická stránka věci, protože třeba některé hlubotiskové věci (lepty do mědi) se prostě nějakou dobu „musí máchat“ v leptací lázni. Zásadní rozdíl je u fotografie, tam naopak je to svým způsobem „umění okamžiku“, neboť abyste třeba zachytila aktuální hru světla, okamžik viděného, tak musí člověk reagovat rychle.

Proč se při své tvorbě věnujete více technikám tvorby, a nejen jedné z nich?

Každá technika má svá určitá specifika, takže pro vyjádření a záznam mého výtvarného nápadu, pocitu či záměru se snažím vždy volit techniku, která jej podtrhne a umocní. Proto jsou některé věci na plátně a naproti tomu některé pouze v grafice.

Pamatujete si na své první prodané dílo?

Ne, bohužel ☺.

Žijete život umělce jako bohém nebo spíše jako samotář?

Zajímavá otázka. No bohém v tom smyslu slova, jak je nejčastěji chápáno, rozhodně nejsem. Podle mne každý výtvarník, který se chce věnovat smysluplné tvorbě naplno, je svým způsobem samotář, neboť se prostě potřebujete „zavřít“ v atelieru a přemýšlet, malovat, zaznamenávat svoje vize a k tomu potřebujete samotu, kde vás žádné okolní ruchy nebudou rozptylovat a vy se budete moct plně koncentrovat na svoji imaginaci a její záznam.

Je nějaké místo, kde tvoříte svá díla nejraději?

Tak já pracuji hlavně ve svém atelieru.

Máte při tvorbě svých děl nějaký rituál?

Asi ne, když teda pominu ranní kávu po příchodu do aťasu.

Jak vnímáte dnešní svět umění a obchodování s uměleckými díly?

Tak toto je spíš otázka, na kterou by lépe odpověděl nějaký umělecký historik, kurátor či galerista. Já se snažím být uzavřen ve světě své imaginace, aby můj pohled a moje malířská vize nebyla ovlivňována tím, co je zrovna „trendy“.

Která díla přivezete na výstavu k nám na Dobříš?

Jedná se o soubor obrazů z tří časových období. První část obrazů vznikla v devadesátých letech minulého století a kromě 3 výstav v USA v letech 1993–94, které pořádala Stocker Center Gallery v Clevelandu, doposud nebyly v České republice vystaveny. Dále budou představeny obrazy z let 2000–2010 a obrazy z let 2019–2021. Ale přesně to vystihla Petra Janouškovcová, kurátorka této výstavy, v tiskové zprávě k výstavě:
„Koncepce obrazů Pavla Janouškovce k této výstavě je zvolena ze třech tvůrčích období, které jsou určitou sondou do jeho časem formovaného výtvarného projevu. Nicméně spojujícím momentem jeho malířského vyjádření, který tato díla provází, je schopnost smyslově bohatého barevného vidění. Barevná plocha v nejrůznějších koloristických pojednáních se stala nositelem Pavlovo tvorby. Je odrazem jeho vlastního vidění světa, analogickým zachycením barevných tvarů vyplývajících z reálného prostředí, v nichž se neuplatňuje logika běžného vnímání, ale jen určité zákonitosti barev a tvarů, které vytváří iluzivní prostor umožňující širokou interakci s divákem.“

Vernisáž výstavy s názvem „Něco jako krajina“ se uskuteční 9. září 2021 od 17.00 hod. ve výstavním sále KD Dobříš a nabídne doslova neopakovatelný umělecko-kulturní zážitek.

Zpracovala DH

V druhém srpnovém týdnu ožil dobříšský zámek 1. ročníkem Festivalu hudby Zámek Dobříš. Kulturní akcí, která se nesla ve znamení krásné hudby, večerů s poezií, životních příběhů skladatelů a umělců a dechberoucích, dojímajících zážitků.

Festival hudby Zámek Dobříš se stal podle očekávání jednou z nejvýznamnějších hudebních událostí letošního léta. Unikátní program připravoval houslový virtuos Jaroslav Svěcený společně s herečkou Zdeňkou Žádníkovou ve spolupráci s městem Dobříš téměř tři čtvrtě roku. Také proto se stal festival očekávanou společenskou událostí letošního léta a všechny jeho čtyři koncertní večery byly vyprodané. Událost si nenechalo ujít bezmála 2 000 návštěvníků.
Při slavnostním zahájení festivalu, stejně jako všechny další večery, dominovala na pódiu právě dvojice hlavních organizátorů, kteří dokázali senzačním způsobem propojit divadlo, hudbu a s veškerou úctou ke skladatelům, jejich dílům a dalším účinkujícím pobavit návštěvníky, a mnohdy je srdečně rozesmát. Tandem Svěcený–Žádníková jednoduše nasadil laťku opravdu vysoko. Špičkoví interpreti klasické hudby, swingu, fúze muziky a divadla v představení Na Vivaldiho, rodinný sobotní program, výstava slavných evropských houslí okouzlili snad každého návštěvníka. Večery dotažené do detailu, včetně prémiových vín a občerstvení či vody zdarma pro festivalové diváky, přinesly na dobříšský zámek opět život v té nejkrásnější možné podobě. Ostatně zaplněný Zrcadlový sál, nádvoří, atmosféra pospolitosti a radosti, závěrečný koncertní večer s ovacemi diváků ve stoje ukázaly, že Dobříš má potenciál stát se významným festivalovým městem. A právě to je vidět i na fotografiích a ve videích, které mluví asi nejlépe za vše.

A jak se k festivalu vyjádřili jeho hlavní tvůrci a další významní hosté?

Jaroslav Svěcený: „V dnešní době začínat 1. ročník hudebního festivalu chce velkou odvahu. My jsme ji společně s městem Dobříš měli a jsem velmi rád, že jsme mohli zažít tu mimořádnou hudební jízdu napříč žánry a hudebními styly. Bez podpory Středočeského kraje, města Dobříš, lidí a institucí, které nás mají rádi a finančně nás podpořily, by tento festival nikdy nevznikl. Dali jsme tak společně zárodek vakcíně, která lidi nerozděluje, ale sbližuje, a věříme v její dlouhodobý a smysluplný efekt bez vedlejších účinků.“

Zdeňka Žádníková: „Jsem šťastná, že se z nápadu, myšlenky a snu v jednom stala neuvěřitelně silná a radostná kulturní událost. A že nás nezastavily ani překážky, které k životu a každé nové věci prostě patří. Obrovské množství práce a energie se proměnilo ve čtyřdenní hudební a lidské souznění mnoha lidí všech věkových kategorií. A to jsem si moc přála. Zažít radost.“

Starosta města Dobříše Pavel Svoboda: „Mám obrovskou radost, že to dlouhé plánování festivalu dopadlo na výbornou. Největší zásluhu na tom mají hlavní protagonisté paní Zdeňka Žádníková a pan Jaroslav Svěcený. Před těmi hluboce smekám. Věřím, že letošní ročník založil novou tradici kvalitního hudební zážitku v Dobříši. Už teď se těším na příští ročník.“

Místostarosta města Dobříše Tomáš Vokurka: „Samozřejmě, že i já jsem byl nadšený, nejen jak vše krásně klapalo, hrálo, ale jak pozitivní byla celková atmosféra. Hlavním organizátorům, Zdeňce a panu Svěcenému, patří obrovská poklona. Festival byl jimi zkomponován tak, že si každý našel to své, od hudby známých hudebních mistrů přes svěží swingové melodie. Mistrovské kousky provedené mistrovským způsobem, v jedinečných kulisách dobříšského zámku. Festival jsem navštívil s celou svou rodinou a samozřejmě se těším na příští ročník. Třeba i proto, že se propříště krásná hudba rozline i francouzským parkem.“

Zastupitelka Jindřiška Romba: „Festival hudby předčil mé očekávání. Jeho pojetí bylo netradiční, avšak velmi nápadité. Detailně připravené prezentace skladeb a jejich autorů s milým a odlehčeným humorem dodávaly večeru přátelskou až familiární atmosféru. Profesionálně odehrané hudební skladby byly pohlazením po duši. Zasazení festivalu do nádherných prostor dobříšského zámku po dlouhé koronavirové době jistě zpříjemnilo večer mnohým lidem z Dobříše i z blízkého okolí Dobříše. Jsem velice ráda, že i Dobříš mělo na festivalu hudby svého profesionálního aktéra, paní Lucii Kláru Tóth, skvělou klavíristku. Již nyní se těším na příští ročník festivalu hudby, který se třeba i může stát tradičním místem setkání lidí z Dobříše i blízkého okolí a může pomoci městu i podnikatelské sféře k využití krátkodobého cestovního ruchu.“

Zpracovala DH