Komise města Dobříš pro životní prostředí a ekologii projednala dne 15. července návrhy na změnu systému sběru a třídění odpadů v Dobříši. Jednomyslně doporučila radě města pokračovat v zavedení systému MESOH, a to na základě jednoznačných věcných důvodů.
Komise se na základě usnesení zastupitelstva města zabývala návrhem zastupitele T. Helebranta, porovnávala jeho návrh se zaváděným systémem MESOH. K jednání přizvala navrhovatele pana T. Helebranta a J. Procházku, jakož i jednatele DOKASu J. Marka, zúčastnil se i předseda dozorčí rady DOKASu Z. Kafka. Komise si před jednáním vyžádala jako podklady mj. písemný komentář jednatele DOKASu, požádala o názor experta Hnutí DUHA a člena Rady pro odpadové hospodářství při Ministerstvu životního prostředí I. Kropáčka a odpovědi na nejasnosti ohledně systému MESOH od vedoucího firmy ISNO IT R. Staňky. Komise vzala v úvahu i další podklady, např. analýzu sběrné sítě na tříděný odpad ve městě Dobříš (EKO-KOM, 2018), zkušenosti jiných obcí atd. Na základě dopředu rozeslaných podkladů T. Helebrant před jednáním svůj návrh upravil.
Jednání bylo korektní a věcné, za což bych chtěl všem zúčastněným poděkovat. Veškeré podstatné informace a argumenty, které na jednání zazněly pro a proti oběma posuzovaným návrhům, jsou uvedeny v zápise, který je stejně jako výše uvedené podklady zveřejněný na webu města: www.mestodobris.cz/assets/File.ashx?id_org=2796&id_dokumenty=478147.
Všichni přítomní se shodli na tom, že předpokladem snížení množství směsného odpadu je zavedení sběru BRKO (biologicky rozložitelného komunálního odpadu) a je dobře, že město k tomu činí potřebné kroky.
Komise po podrobné diskuzi konstatovala, že předností návrhu T. Helebranta je jeho jednoduchost – neklade na občany vyšší nároky. Nicméně je-li cílem co nejefektivnější prevence vzniku odpadu, znovupoužití materiálů a třídění odpadu, pak by bylo jeho zavedení i oproti současnému stavu krokem zpět. Naopak od zavedení systému MESOH lze očekávat posun k významně lepším výsledkům, a to i na základě zkušeností z obcí, kde je uplatňován.
Především ze dvou důvodů: Jde cestou rozšíření sběru odpadů „door-to-door“. Míra zapojení lidí do třídění odpadů je přímo úměrná vzdálenosti, na kterou musí tříděný odpad nosit – viz graf. Přesvědčivě to potvrzuje dobříšská Malá Strana, kde došlo po loňském zavedení pytlového sběru odpadů k významnému zvýšení množství vytříděného odpadu. Dle studií i zkušeností je donáškovou vzdálenost potřeba snížit na maximálně 100 metrů. Toho není reálné docílit zahuštěním sběrných hnízd (zvonů). Největší předností MESOH je pak propracovaný motivační systém. Dotazník (který je v některých diskuzích zlehčován) cílí na prevenci vzniku odpadu, předkládá některé možnosti, kde se lze produkci odpadu vyhnout, a symbolicky je bonifikuje. Vede a motivuje tak k zamyšlení nad možnostmi snižování vzniku odpadu – v praxi to funguje, což opět potvrzují zkušenosti z obcí, které systém MESOH zavedly.
Doplňuji, že i dle referencí expertů je z hlediska prevence vzniku odpadu a efektivity třídění
MESOH nejlepším produktem na českém trhu. Komise diskutovala i otázku ochrany osobních dat (viz zápis) a nákladů na zavedení nového systému. Ty zatím není možné v dané fázi do detailu vyčíslit ani u jednoho návrhu. Na straně MESOH je platba firmě ISNO IT, na straně návrhu Helebranta výrazně vyšší náklady na svoz, což je podle jednatele DOKASu J. Marka největší položka v systému sběru odpadů. V každém případě je potřeba v důsledku plánovaného ukončení skládkovaní v ČR v budoucnu počítat s trendem rapidního nárůstu poplatků za odběr netříděného odpadu, a tím i poplatků vybíraných od občanů. Proto čím méně odpadu vyprodukujeme a čím efektivněji budeme třídit, o to méně nám poplatky vzrostou.
Přítomní na závěr konstatovali, že žádný systém nevyhoví všem, vždy budou někteří lidé nespokojení. Zároveň je třeba počítat s tím, že při zavádění jakéhokoli nového systému vzniknou problémy, které bude potřeba řešit, přičemž systém MESOH představuje významnější změnu sběru odpadů.
MVDr. Jaromír Bláha, člen komise pro životní prostředí a ekologii
