Letošní rok patří několika významným výročím, a jedno z nich je i 600 let od úmrtí velkého vojevůdce husitských vojsk Jana Žižky. Toto jméno z naší minulosti je tak významné, že se často říká, že pokud vaši vesnici nedobyl Žižka, tak jako kdybyste nebyli. Díky přítomnosti významného podbrdského hradu Dobříše, který byl v úvodu husitských válek v držení katolíků, se toto místo stalo brzy cílem husitského zemana. Snad již na konci prosince 1419 prošel poprvé Dobříšskem Jan Žižka z Trocnova se svým vojskem směrem od Prahy k Plzni, protože to, kdy přesně opustil Prahu, se neví. Mezi 19. a 20. květnem 1420 došlo poblíž Poříčí nad Sázavou, asi 35 km východně od Knína, k bitvě mezi husity a jednotkami katolických pánů a oddílů křižáckého vojska krále Zikmunda. Husité spěchali na pomoc ohrožené Praze a vítězství, které zde získali, velkou měrou přispělo k obraně české metropole před vojskem krále. Podruhé Žižka přecházel přes Dobříš po Zlaté stezce roku 1420 ve dnech 22.–28. srpna z Prahy na Písecko. Dne 1. listopadu 1420 bylo královské vojsko poraženo pražany a jejich spojenci v bitvě pod Vyšehradem. Začátkem roku 1421 se za výrazné pomoci táborského hejtmana Jana Žižky formuje pražský městský svaz. Pražané a táborité při společném tažení obsazují mnohá města.
Jan Žižka z Trocnova vytáhl z Tábora již 3. února a rychlými pochody zamířil přes Kamýk, Dobříš a Žebrák k Rokycanům. Mezitím pražané vyhověli jeho žádosti a poslali mu z Prahy přes Zbraslav a Mníšek k Dobříši v první středu v postě, zvanou Popeleční, v den sv. Háty, tedy 5. února, významnou vojenskou pomoc, a to 7 000 mužů, pěších a jízdních, k tomu 200 válečných vozů. Načež v den památky Panny Dorotky, tedy 6. února, dobyli a obsadili dobříšský hrad. Ve starších zdrojích je zmíněno, že hrad i městečko bylo při tom vypáleno, je zřejmé, že se to nezakládalo na pravdě. Poprvé se o tom zmiňuje ve své Kronice české Václav Hájek z Libočan (1541). Bohužel z dnešního pohledu se tato kronika nedá považovat za věrohodné dílo, a proto se dá o těchto závěrech polemizovat. V dalších zdrojích je noví autoři již pouze opakují. Je tedy pravděpodobnější, že dobříšský hrad mohl být obsazen již o rok dříve, přesněji v měsíci srpnu 1420, kdy Jan Žižka táhl přes Dobříš a kdy hrad rozhodně nebyl vypálen.
Z Dobříše pokračovala spojená vojska přes brdské Hřebeny, které pravděpodobně překročila v průsmyku mezi vrchy Hradec a Baba, a zastavila se u vesnice Malý Chlumec. Odtud husité zamířili přes Žebrák k Rokycanům, přičemž v sobotu 8. února vypálili benediktinské probošství Ostrovského kláštera v Teslíně u Rokycan. Již druhý den stál Žižka u Rokycan, kde mu 12. února sami Rokycanští otevřeli své brány. Samotný dobříšský hrad, jako silný opěrný bod, přesto husité nedrželi příliš dlouho. Už v sobotu před Narozením Matky Boží, 5. září 1422, zapisuje král Zikmund v Norimberku do zástavního práva hrad Dobříš Hanušovi a Bedřichovi z Kolovrat. Zde je nasnadě předpokládat, že někdy kolem srpna tohoto roku Hanuš a Bedřich z Kolovrat vojensky obsadili dobříšský hrad.
Krajem kolem Dobříše prochází v červenci roku 1424 již slepý Jan Žižka po čtvrté a naposledy. Šel od Živohoště, kolem vrchu Hradec, čímž se vyhnul dobříšskému hradu, a pokračoval na Žebrák a pak ke Klatovům. Zřejmě se úmyslně vyhýbal útokům na opevněná místa, protože shromažďoval vojáky k tažení na Prahu. Před hradby metropole, kde se právě nacházel i litevský kníže Korybutovič, přitáhl spolu s husity z Žatce, Loun, Klatov a jiných měst v první polovině měsíce září. Svůj tábor rozložili u Libně, o samotné bitvě toho moc nevíme, snad jen, že ve středu v den sv. Kříže, 14. září, došlo k usmíření mezi knížetem Zikmundem a pražany na jedné straně a Žižkou na straně druhé. Nakonec Jan Žižka zemřel dne 11. října 1424 při obléhání Přibyslavi.
Příspěvek byl vyjmut z knihy „Královský komorní hrad Dobříš“.
Petr Kadlec
