Starosta Pavel Svoboda:
Rozhodování v referendu nezpochybňuji. Dlouhodobě však vysvětluji své výhrady k textu tří navržených otázek. Více na www.zachranmebrodce.cz. Proto budu hlasovat Ne pro všechny tři otázky.
Místostarosta Tomáš Vokurka:
Přípravu konání místního referenda jsem komentoval již mnohokrát a na svém postoji nic neměním: nebráním referendu, bráním referendu s nesmyslnými otázkami. Pokud chtějí občané rozhodnout o nakládání s městskými pozemky v Brodcích, jsem připraven se bavit o výhodách a nevýhodách. A v pořádku, nechť je o této konkrétní věci rozhodnuto v referendu. Jednoznačně ale odmítám, aby součástí navrženého referenda byly komplikované otázky týkající se procesu územního plánování. Územní plánování je složitý, dlouhodobý a komplexní proces, a bez znalosti souvislostí a zákonných podrobností může mít unáhlené a laické rozhodnutí velmi neblahý vliv na rozvoj Dobříše.
Místostarostka Jindřiška Romba:
Místní referendum vnímám jako institut, který má jednoznačně na lokální úrovni své opodstatnění. Lidé v něm mohou vyjádřit své postoje a názory. Je to demokratický prvek, který nelze opomíjet.
Místní referendum, které je v současné době na Dobříši na stole, má však dvě roviny. Za prvé, jak již jsem uvedla, je to zcela legitimní zákonný institut. O tom není pochyb. Je tu na druhé straně také jedno ALE. A tím je samotný obsah místního referenda. Ten se ve třech složitých otázkách věnuje problematice územního plánování.
Náročnému a komplexnímu procesu, ve kterém orgány veřejné správy závazně rozhodují o tom, jak bude dané území vypadat. Místní referendum, často o něm slýchám jako o – referendu o Brodcích – se samotným Brodcům věnuje jednou ze tří otázek. Další dvě otázky míří jednak na takzvanou etapizaci a druhak – dovolím si zde citovat – na otázku možného (ne)rozšíření „…. možnosti zástavby v okolní krajině oproti současnému stavu v lokalitách, které jsou k dnešnímu dni nezastavěným územím, s výjimkou případů, kdy by nutnost změny vyplývala z právního předpisu nebo kdy by se jednalo o veřejně prospěšné stavby“. Domnívám se, že takto formulované otázky, jejich složitost a směřování do rozhodovací sféry orgánů veřejné správy nejsou pro místní referendum příhodné.
Radní Miroslav Sochor a zastupitelka Magdaléna Ježková:
Jsme rádi, že Nejvyšší správní soud rozhodl, že se referendum bude konat a lidé mohou vyjádřit svůj názor. Ač je problematika okolo něj komplikovaná, přejeme si co největší účast voličů a slibujeme, že jejich vůli budeme respektovat. Rozhodujeme společně o našem městě a jeho budoucnosti. Výsledky referenda pomohou zástupcům města směřovat jeho rozvoj tím směrem, který si obyvatelé zvolí.
Radní Štěpán Souček:
Ohledně referenda v Brodcích na Dobříši už bylo řečeno několikrát úplně všechno, a tak si dovoluji útržkovitě citovat bývalého zastupitele Daniela Flígra, který vše krásně přednesl na 29. jednání zastupitelstva, a já se s tím plně ztotožňuji:
Plně respektuji referendum jako nástroj přímé demokracie, pokud by se to referendum týkalo pouze městských pozemků v Brodcích. Nesouhlasím se zněním otázek týkajících se etapizace a dalšího územního rozvoje. Územní plán je legislativně závazná věc, norma a jeho ohýbání nebo zpětnými změnami, tady dokonce po 12 letech, se bude obec z mého pohledu dopouštět v podstatě porušení zákona, pokud by respektovala závěr referenda.
Zastupitelé za ANO 2011:
Jistě je správné, že občané mají možnost rozhodnout o důležitých záležitostech města, a vedle řádných voleb je referendum další legitimní prostředek, jak mohou svou vůli vyjádřit. Musí k tomu ale dostat úplné a pravdivé informace včetně těch o možných negativních dopadech jejich rozhodnutí na město a je samotné. Jako zastupitelé máme povinnost postupovat s péčí řádného hospodáře. Při rozhodování o vyhlášení referenda musíme posuzovat soulad navrhovaných otázek se zákonem, a i to, zda výsledek referenda nemůže způsobit významnou újmu městu a občanům. Zdánlivě srozumitelné otázky navržené přípravným výborem bohužel taková rizika obsahují. Upozorňuje na ně hned několik právních analýz a dokládají je pravomocná rozhodnutí soudů i nálezy ústavního soudu v obdobných případech. Sám Krajský soud v Praze, který o vyhlášení referenda rozhodl, uvádí ve svém usnesení: „Soud nevylučuje, že se některé z navržených opatření může v konkrétním případě skutečně jako nepřiměřené či jinak nezákonné projevit. Soud je v řízení ve věcech místního referenda omezen krátkými lhůtami a nemůže v něm suplovat přezkum opatření obecné povahy.“ Soud vyhlašuje referendum na návrh přípravného výboru jen na základě splnění formálních náležitostí, rozhoduje bez jednání s účastníky sporu a nezabývá se možnými dopady výsledku referenda. Podání kasační stížnosti radou města považujeme za správné, protože město by mělo vyčerpat všechny zákonné prostředky, aby samo neporušilo zákon. Ten jasně říká v § 7 zákona o MR, že konání místního referenda je nepřípustné a nelze ho konat, jestliže by rozhodnutí v místním referendu mohlo být v rozporu s právními předpisy. Ani přípravný výbor, ani zastupitelstvo nejsou autoritou, která by o možném rozporu s právními předpisy mohla rozhodnout.
Podání kasační stížnosti k nejvyššímu správnímu soudu radou města vyvolalo hysterii ze strany přípravného výboru. Pejorativně jsou jím nálepkováni a ostrakizováni všichni, kteří si dovolí zapochybovat o možných negativních dopadech referenda na město. Jsou obviňováni z vyvolání nákladů na soudy a právníky. Opak je pravdou! Vyhlášení místního referenda projednávalo zastupitelstvo města již v únoru 2022. Ke znění tehdy jen dvou navržených otázek měla většina zastupitelů vážné výhrady z důvodu jejich nejednoznačnosti, a tím také nezpůsobilosti pro vyhlášení referenda. Sami navrhovatelé to uznali a požádali o přerušení diskuze s tím, že budou o znění otázek dále jednat. O to ale evidentně nestáli a na dubnovém zasedání zastupitelstva předložili totožné otázky. Místo jednání iniciovali vznik přípravného výboru, jehož prostřednictvím byla doplněna další, nejproblematičtější otázka k takzvané etapizaci. Výbor místo jednání o znění otázek trval jen na svém. Následně se obrátil na soud, a tím vyvolal zbytečné výdaje i pro město. Cílem přípravného výboru je evidentně zabránit prostřednictvím referenda vlastníkům již existujících stavebních pozemků na Dobříši v tom, aby na nich v nějaké předvídatelné době mohli uplatnit své právo a naplnit svůj sen o novém bydlení.
K jednotlivým otázkám referenda
Otázka číslo 1 o Brodcích
Pro část pozemků v Brodcích existuje územní studie, podle které může vzniknout na zhruba třech hektarech pozemků města jen relaxační zóna s hřišti a cestami. K tomu není referendum potřebné. Co se týče pozemků soukromých vlastníků, město již zredukovalo zastavěnost tím, že stanovilo minimální velikost stavebních parcel na 1 600 m2. Ty už nelze dělit a původně plánovaný počet cca 50 parcel se zredukoval na 22. Z těchto 22 parcel v zastavitelné zóně podle architektonické studie vlastní město čtyři. A jen o těch se bude v referendu fakticky rozhodovat. Město by je jako řádný hospodář nemělo převádět na nezastavitelné, ale ponechat si je jako územní rezervu určenou zejména pro případnou směnu k získání jiných pozemků pro vybudování potřebných veřejně prospěšných staveb. Teď se řeší nová hasičárna, v záměrech je pořízení společenského sálu s tělocvičnou apod. Na podobné stavby bude potřebné získat vhodné pozemky jinde na Dobříši. Právě třeba směnou za uvedené parcely v Brodcích. Za nezastavitelné pole je nikdo nesmění, za peníze neprodá! Převedením těchto 4 parcel na pole a zásahem do architektonického návrhu by v něm vznikly „zuby“, na kterých navrhuje bývalý zastupitel a čelný představitel Hnutí Duha pan Bláha vybudovat třeba komunitní zahradu. (To je zahrádkářská kolonie bez plotů, kde často jedni pěstují a jiní sklízí.) Tento pán ve svých článcích vyčíslil hodnotu jednoho pozemku na 13 milionů. Tedy by referendem připravil město dle jeho vlastního ocenění o hodnotu 52 milionů (trochu drahá zahrádka). Ale hlavně by ztížil, ne-li znemožnil získání vhodných pozemků k vybudování pro město potřebných staveb.
Otázka číslo 2 o tzv. etapizaci
Etapizace je jeden z možných nástrojů k tomu, aby nedocházelo k překotnému nárustu počtu obyvatel, který by město „nevstřebalo“ z důvodů nedostatečné infrastruktury (kapacita zdroje vody, čističky odpadních vod, školských zařízení apod.). Spočívá v tom, že město nepovoluje po omezenou dobu výstavbu v jiných lokalitách schválených územním plánem do doby realizace určitého počtu domů v již rozestavěných lokalitách. Parametry etapizace však nemají být v rozporu s ústavním principem předvídatelnosti územního řízení a nástrojem pro poškozování vlastnických práv a oprávněných zájmů občanů nad míru nezbytně nutnou. To bohužel naplňuje druhá otázka vrchovatě. Jejím cílem je zabránit zástavbě ve všech dalších, uzemním plánem i přes dvacet let již schválených zastavitelných lokalitách na Dobříši. Podmiňuje možnost zahájení výstavby tím, až někde jinde dostaví 85 % jiných vlastníků. To je u takto vysokého procenta podmínka prakticky nesplnitelná, protože někteří ani stavět nechtějí, mají pozemky jako investici, pro děti, vnuky nebo na to prostě teď nemají. Jde téměř jistě o rozpor s ústavními principy předvídatelnosti a transparentnosti územního plánování. S velkou pravděpodobností by byl takovýto limit posouzen jako nepřiměřený, tudíž nezákonný a mohl by vyvolat hromadné žaloby vlastníků. Místo toho, aby město investovalo do potřebných věcí, do chodníků a silnic, nové tělocvičny, hasičárny, škol a dalších, může platit odškodnění v řádech desítek až stovek milionů, soudy, právníky a způsobit traumata všem zúčastněným. Stanovisko soudu, že je „hrozba blokace výstavby na nepřiměřeně dlouhou dobu spíše nepodloženou obavou“, je mimo realitu, opomíjí skutečnost, že blokace výstavby z důvodu etapizace trvá na Dobříši již 13 let a nyní by se prodloužila o další nepředvídatelnou dobu. Je nepodloženou spekulací, že si to až stovky vlastníků nechají líbit a že město nebude čelit žalobám o náhradu škody za znehodnocení majetku.
Aktivistům kolem přípravného výboru je lhostejné, do jakých problémů mohou město a mnoho vlastníků přivést. Věříme, že pokud se občané rozhodnou v referendu hlasovat, tak se před tím vcítí do situace toho, kdo si tu nějaký pozemek třeba za celoživotní úspory pořídil. Jsou jiné a férovější nástroje na regulaci tempa výstavby, které splňují zájem města a nepřiměřeně nepoškozují zájmy vlastníků. Ty budeme podporovat.
Otázka číslo 3 o vyloučení rozšíření možnosti zástavby v okolní krajině
Otázka položená v referendu má právní vadu v tom, že je formulována nejednoznačně, tedy v rozporu s § 8 odst. 3 zákona o místním referendu. Neobsahuje dostatečně přesné územní vymezení lokalit. To se dalo snadno napravit, kdyby byla vůle jednat, referendum k této otázce by vyhlásilo zastupitelstvo a žádný soud nemusel být.
Zastupitel Jan Bureš:
Pokud se bude referendum konat, osobně se hlasování nezúčastním. Domnívám se, že navržené otázky jsou dílem zbytečné, dílem zavádějící a dílem směřují proti zájmům města a jeho občanů. Otázka č. 1 je zbytečná, protože město počítá s tím, že 80 % jeho pozemků v Brodcích bude veřejnou zelení, a nebudou se tedy zastavovat. Otázka č. 2 zpochybňuje právo soukromých majitelů pozemků na předvídatelnost chování samosprávy, tedy města. Pozemky v lokalitách, vyjmenovaných v otázce č. 2, jsou dnes již ze 77 % zastavěny, to samo o sobě je dostatečná většina na to, aby mohla být zahájena výstavba v dalších lokalitách, ve kterých již dnes mají vlastníci územním plánem schválenu možnost výstavby rodinných domů. Pokud jim to referendem zakážeme, mohou nás žalovat a město může platit vysoké odškodné. Otázka č. 3 nepřípustným způsobem zasahuje do výlučné kompetence zvoleného zastupitelstva města schvalovat změny územního plánu. Zastupitelé, a to jak současní, tak budoucí, musí mít svobodu upravovat územní plán tak, jak to bude vyhovovat občanům města dnes i v daleké budoucnosti. Referendum nemůže zakázat možnost stavět na pozemcích, na kterých už je tato možnost územním plánem schválena jenom proto, že se tam dnes ještě nestaví.
Zastupitel Petr Kadlec:
Můj postoj je, že když jsem hlasoval pro referendum, tak jsem jednoznačně pro jeho uspořádání.
Zastupitel Filip Kahoun:
Referendum!? Volím 3× ano
Jako zastupitel i jako občan jsem hlasoval pro vyhlášení místního referenda v Dobříši. Pro mne místní referendum je důležitý a téměř jediný nástroj občanů obce sloužící k prosazení jejich skutečné vůle v průběhu celého 4letého volebního období. Zvláště v momentech, kdy se jimi zvolení zastupitelé odkloní od slibů, kvůli kterým je občané-voliči zvolili. Referendum ohledně výstavby v Brodcích je toho příkladem.
Nejen na příkladu starosty P. Svobody, bývalé místostarostky D. Mášové a dalších, kteří změnili o 180° názor na výstavbu v Brodcích, ale i na vládní politice je vidět, že tento nástroj musí být součástí naší společnosti, aby se zamezilo nešvarům, které ohrožují nejen náš nejbližší prostor, ale i samo budoucí fungování republiky, společnosti a v krajním případě i existenci lidstva.
Oproti právě výše zmíněným a dalším odpůrcům referend já věřím voličům, že v celkovém vzorku účastníků referend se ukáže kolektivní „inteligence“, selský rozum a hlavně maximální míra zodpovědnosti za taková rozhodnutí.
Nikdo o své budoucnosti nerozhodne lépe než my sami. Nikdy o nás nerozhodne hůř než člověk motivovaný ziskem na náš úkor, motivovaný chutí získat moc nad námi, motivovaný svým prospěchem na úkor našeho a je jedno jakého druhu.
Referendum o Brodcích je posledním pokusem přehlasovat většinu v zastupitelstvu zastupující menšinu obyvatel či zištného jednotlivce, menšinou zastupitelů s podporou většiny obyvatel Dobříše, kteří chtějí zachovat ráz naší krásné Dobříše.
Souhlasem se všemi otázkami referenda udržíme rozvoj Dobříše pod kontrolou, ale neomezíme výstavbu přes racionální hranici s ohledem na odpady, vodu, školy a další infrastrukturu. Jen v zastavitelném území dle územního plánu a jeho změny č. 3 je ještě velké množství vymezených ploch pro výstavbu, až 966 domů a bytů.
Proto volím 3× ano.
Zastupitel Martin Musil:
Rozvoj města je složitý a vícevrstvý úkol. Řeší ho hlavně územní plán, jež kloubí jak názory občanů, tak i pohled odborníků a je nástrojem pro dobré řízení rozvoje města s respektem ke všem možným požadavkům a aspektům. Referendum, tak jak je postavené, logiku tohoto nástroje narušuje. Toto referendum navíc, bohužel, staví otázky i argumentaci manipulativně a rozhodně nad rámec možností takto jednoduše rozhodovat. Z toho důvodu není dobrým krokem pro harmonický rozvoj města.
Zastupitel Stanislav Vacek:
Jestliže v Dobříši existuje významná skupina lidí, kteří požádali, v souladu se zákony ČR, o vyhlášení místního referenda, jehož text potvrdil soudní orgán k tomu kompetentní, nemělo by tomu vedení města nijak bránit, ať už se mu formulace otázek líbí, nebo ne. Věřím, že občané města v referendu rozhodnou podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.
