Jak hodnotí chod Městského úřadu Dobříš v roce 2020 jeho tajemník?



Funkci tajemníka MěÚ Dobříš zastává pan Jan Horník od poloviny června 2019. Za tu dobu se samozřejmě s chodem úřadu i s jeho týmem úředníků seznámil ze všech stran. Ze své pozice řešil příjemné i nepříjemné záležitosti týkající se úřadu a mimo jiné se mu také během letošního roku změnilo vedení města a normální režim narušil příchod nemoci covid-19.

Hlavní úlohou tajemníka je samozřejmě zajištění fungování úřadu, řízení jeho zaměstnanců a úzká komunikace s vedením města.
Jak hodnotí fungování dobříšského úřadu v letošním roce právě Jan Horník, ale i to, jak se mu daří v této pozici, a další otázky prozradil v následujícím rozhovoru.

Když jste přebíral v loňském roce vedení úřadu, chválil jste si jeho výbornou úroveň IT, archivování spisů apod. Vaším cílem tehdy bylo zkonsolidovat úřad především po legislativně-právní stránce a plánoval jste zavést nové směrnice, řády, pokyny, ale i jednotný vizuální styl. Jak se Vám to povedlo?
Něco málo se podařilo (11 nových směrnic, 7 obecně závazných vyhlášek a 4 nařízení), ale zdaleka to není v takovém stavu, v jakém bych si to představoval. Na systematické věci typu tvorby předpisů nezbývá tolik času, proto např. směrnice s kolegy vytváříme postupně, jak je potřeba a jak nám dennodenní vyřizování stovek maličkostí dovolí. Rozhodně mám velkou radost, že se celkem rychle povedlo zavést jednotný hlavičkový papír a formální úprava písemností odpovídající modernímu úřadu 21. století. Myslím si, že výrazný posun lze zaznamenat i v kvalitě materiálů zpracovávaných pro radní a zastupitele. Nemohu nevzpomenout, že v budování image přátelského úřadu nám pomáhají mnohé připomínky a podněty některých zastupitelů či občanů (ale máme je i z vlastních řad).

Jednou z hlavních funkcí tajemníka je řízení zaměstnanců úřadu. Dobříšský úřad čítá cca 90 úředníků. Povedlo se Vám s nimi navázat dobré vztahy a být jim dobrým vedoucím? Jaký jste vlastně „šéf“?
Jaký jsem šéf? To se musíte zeptat především mých kolegů. Samozřejmě si uvědomuji, že jsem někdy protivný (přiznávám, že mám občas své dny ☺), že některé mé nápady či požadavky mohou někomu lézt na nervy, ale myslím si, že jsem spravedlivý a že mám spíše kolegiální než typicky ředitelský přístup.

Co musím vyzdvihnout, je kvalita práce úředníků (ať si říká kdo chce co chce) – za jejich práci se vždy hrdě a rád postavím a dokážu ocenit jejich mnohdy vysoké pracovní nasazení.
V některých věcech jsem musel ustoupit, aby byl, jak se lidově říká, klid v baráku, ale někdy to obnáší i nutnost si bouchnout do stolu a nekompromisně vyžadovat kázeň (např. právě při zpracovávání úřední korespondence vně úřadu či požadavek na kvalitu zpracovávaných materiálů). Prostě mi jde primárně o to, aby vše fungovalo, pokud možno, s úsměvem na tváři, bylo vše košér a zaměstnance bavilo chodit do práce. A jelikož prosazuji to, aby si nesli úředníci (a jejich vedoucí) za práci plnou odpovědnost, snažím se jim dopřát dostatek prostoru a kvalitního zázemí pro jejich rozvoj a seberealizaci. Domnívám se, že úředníci mají v práci dostatek volnosti (rozhodně nejsem zastáncem autoritářského vedení úřadu), podněcuji u nich samostatnost a budu vždy prosazovat, aby byli za dobře odvedenou práci řádně ohodnoceni.

Letošní rok ovlivnily chod Vašeho úřadu dvě zásadní věci. První z nich byla změna vedení města a druhou pandemie koronaviru. Jak moc bylo v těchto záležitostech fungování úřadu ovlivněno?
Koronavirus je pěkný prevít. První vlnu jsme přestáli bez ztráty kytičky. Většina zaměstnanců (nejen úředníků) podávala a podává obrovské nasazení a můj největší obdiv mají ti, co jsou na přepážkách, v takzvané první linii. Ti, kteří nejvíce schytávají nápor našich klientů. Druhá vlna zasáhla i nás a ochromila i fungování úřadu. Budovy, v nichž úřad sídlí, mají své limity. I my jsme také jen lidé a nikoli výrobní mašiny.
Ke změně vedení – odpovědně mohu prohlásit, že od března t. r. můžeme my úředníci opět svobodně dýchat. Pracovní klima je přátelské a pozitivní, problémy se řeší s pochopením, systematicky, koncepčně a bez vln. Musím upřímně říct, byť se to může někomu zdát až sentimentální, že jako tajemník mám ideální podmínky pro budování důstojného pracoviště a rozvíjející se přívětivý úřad.

Co zásadního z plánů, projektů a dalších prací se na úřadu v tomto roce povedlo?
S vedením se nám daří rozlousknout dlouholeté problémy a kostlivce ve skříni (pokud možno důstojně) pohřbít. Podařilo se optimalizovat stav úředníků a nastavit organizační strukturu úřadu, která odpovídá současným potřebám. Mám taky radost z toho, že se mnohé věci zdárně posouvají kupředu, a i když to není mnohdy navenek vidět, mám dobrý pocit z dobře odvedené týmové práce. Je to o komunikaci a férovém přístupu. To neznamená, že vždy máme s kolegy nebo s vedením na všechno stejný názor, ale je podstatné, že si každý může říci ten svůj, je nakonec přijato řešení akceptovatelné pro většinu, a to je pak všemi respektováno.

A s jakým největším „oříškem“ při Vaší práci jste se zatím setkal?
A víte, že ani nevím? Já beru problémy tak, že to je každodenní součást života a že tu jsou od toho, aby se řešily, jinak by to bylo až nudné… Mezi ty špatné věci patří občasný pocit marnosti, že něco nejde nebo nejde tak rychle, jak potřebujete.
Jo a napadá mě ještě jedna věc – mám rád personalistiku a práci s lidmi, jsem tvor společenský, ale chování některých lidí Vás někdy dokáže i přes odolnou slupku tak trochu vykolejit – jsou to stavy, kdy si v duchu řeknete: „Mám já tohle zapotřebí… ?“ A pak si vzpomenu na známý citát: „Nehádej se s pitomcem, po chvíli by nemusel být patrný rozdíl.“ – A je zase veselo.

Veřejnost a občané města ne zřídka kritizují fungování úřadu, přemíru byrokracie a práci úředníků? Jak vidíte tyto problémy Vy?
Na který odbor bývají stížnosti nejčastější a jak je řešíte?
Veřejná správa je službou veřejnosti. To na našem úřadě plně ctíme. Ale někteří spoluobčané se pustí do kritiky něčeho, čemu vůbec nerozumí, přidělávají jen práci a zapomínají, že to není jen o nich, že tu jsou i druzí. Za přemíru byrokracie my dole na úřadech nemůžeme – to si musejí lidi stěžovat na jiných místech. Často si u stěžovatelů vzpomenu na dr. Štrosmajera: „Kdyby hloupost nadnášela, tak se tady budete vznášet jako holubička.“
Stížnosti řeším celý svůj dosavadní profesní život, proto si dovolím zodpovědně říct, že většina stížností sice pramení z nespokojenosti, Dobříš nevyjímaje, ale mnohdy také z neznalosti. Základem je řádně prověřit, oč vlastně jde, a snažit se co nejvíce poodhalit pravdu. A nejčastější stížnosti? Tam, kde se nezavděčíte všem, kde proti sobě brojí dvě strany, a ať rozhodnete jakkoli, někdo bude vždy nespokojen. Nemám statistiku v hlavě a nebylo by kolegiální někoho teď výslovně jmenovat. Ale pro senzacechtivé mohu uvést jednu skorostížnost na mě samotného, a to poté, co jsem stěžovatele málem vyhodil z kanceláře, když si přišel stěžovat, že mu úředník nevyhověl, a začal bezostyšně urážet a hulákat, že ten a ten odbor bere úplatky, čímž si chtěl pouze vynutit větší pozornost. A na to jsem alergický, protože pomluva se šíří rychle, ale těžko se jí můžete bránit. Tak jsem ho velmi důrazně požádal, aby se sebral a okamžitě šel podat trestní oznámení, jinak že to udělám já na něj. A jak to dopadlo? Zůstal sedět, vzal zpátečku a začal poslouchat, co mu s paní vedoucí říkáme. Bohužel to bylo i tak marné, bylo to marné, bylo to marné…

Jaká je Vaše další vize pro dobříšský úřad do roku 2021?
Přežít jednotlivé vlny koronakrize. Dokončit smělé plány revidovat všechny možné předpisy a připravit co nejvíce vzorových dokumentů, které usnadní práci úředníka. A samozřejmě pomoci budovat lepší dobříšské zítřky.

Zpracovala DH



Předchozí článekMístostarosta Dobříše Tomáš Vokurka shrnuje investice města za rok 2020
Další článekJak vidí letošní rok v Dobříši místostarostka Dagmar Mášová? „Pro mě samotnou byl letošní rok plný výzev,“ říká na úvod svého shrnutí…