Více jak před dvaceti lety jsem se seznámila se Zdeňkem Milerem a jeho ženou Emilií. V té době jsem na dobříšském zámku provozovala galerii JCM (iniciály majitele zámku, se kterým jsem měla dohodu o postupném představování ilustrátorů dětských knih), a tak nebylo možné neuvést do útulných prostor slavného otce pohádkové figurky Krtečka…
Manželé Milerovi v té době pravidelně jezdili na chatu na Slapy, kde oba nejen odpočívali, ale také tvořili, a naše pracovní i obyčejně lidské přátelství přivedlo logicky oba výtvarníky ke stále častějším návštěvám na Dobříš a zámek. Také proto zve paní Emilie Milerová na „den otevřených dveří“ a PRO RADOST všechny, kdo mají zájem o setkání, 11. 12. od 13 do 16 hodin do prostor zrekonstruované zámecké oranžerie (vstup z anglického parku).
Letos jste na jaře oslavila významné „půlkulatiny“, takže nakonec jste se báječného dárku – vernisáže vašich obrazů v GALERII EMILY dočkala…
EM: Jsem trochu netrpělivá, ale chápu, že složitost rekonstrukce a všechny s tím spojené nezbytnosti – tedy úřední – jsou složité, ale prostor je tak krásný, až se tají dech, tak čekání stálo za to. Samozřejmě jsem kdysi doufala, že se otevření zúčastníme s manželem spolu, ale takový je běh života. V mém věku už nerozumím všem věcem kolem nás (a ani nechci…) a poslední dva roky jsou pro mnohé lidi, včetně mne, tak náročné na psychiku, že jsem se rozhodla lidem dobré vůle alespoň takto, při vzájemném setkání u obrázků a knížek, dodat trochu pozitivní energie do dalších dnů nadcházejícího adventu.
Jsem naivní malířka a ilustrátorka, která se na vlastní tvůrčí cestu vydala až v šedesáti letech, a musím všem, kdo váhají, říci a vzkázat jediné: Nikdy není pozdě začít! Svět malování je mnohdy únikem od reality, ale dává sílu přežít osobní i společenské překážky…
Vedle Vašich úsměvných obrázků budou moci návštěvníci, a tím i vaši hosté pro ten den ale vidět i práce docela nečekané…
EM: Mojí láskou je čínská kultura, poezie a tušové kresby a písmo. Ráda se pochlubím malou ukázkou, pracemi, které jsem s velkým zaujetím tvořila v době, kdy už byl manžel nemocen a byla jsem smutná, unavená a tak trochu „zakletá“. V současné době připravuji souborný katalog, tak se pracemi nostalgicky probírám…
Jedenáctý prosinec ale bude DNEM RADOSTI…
EM: To bych byla opravdu ráda! Vedle samotné prohlídky oranžerie a obrazů připravuji autogramiádu s prodejem knih, něco dobrého „na zoubek“ a jsem potěšena, že se pan Karel Čihák postará o hudební vánoční náladu. Věřím, že i přes neustálou covidovou „hrozbu“ nad námi prožijeme příjemný den v dobříšském parku.
Pavla Slancová
