Česká veřejnost na rozdíl od většiny politiků vnímá klimatickou změnu jako zásadní problém a chce hledat řešení. Zároveň žijeme v zemi, která v přepočtu na počet obyvatel vypouští do atmosféry více skleníkových plynů než Indie nebo třeba Čína. (Více informací najdete v průzkumu České klima 2021.)
Veřejný sdílený prostor města potřebuje péči řádného hospodáře, který i při plánování staveb, parkovacích míst nebo péče o zeleň zohlední v první řadě nutnost adaptace na probíhající klimatickou změnu. Stromy ostrůvkovitě zasazené do asfaltu/dlažby a vystavené umělému nočnímu osvětlení jsou popřením vědeckého poznání v dané oblasti. Podobně jako plošné kácení stromů.
Jedním z nejlevnějších a nejjednodušších opatření je znovuvytváření ostrůvků divočiny nejen v krajině, ale i ve městech. Zatím hlavně plýtváme našimi daněmi mimo jiné na drahé a nesmyslné sekání trávy.
Nabízím několik otázek k diskusi nejen pro politiky:
– Máme zpracovaný plán adaptace města Dobříš na klimatické změny? Pracujeme na něm?
– Budeme sekat trávu ve městě více racionálně a bez hlučných, emise CO2 produkujících strojů?
– Kde můžeme ještě šetřit a veřejné peníze (daně) využít na adaptační opatření?
– Další topná sezona bude o něco méně dusivá a jedovatá, protože pomáháme s výměnou kotlů v domácnostech, nebo máme i jiná řešení a opatření na ochranu veřejného zdraví?
– Kdy změníme nakládání s dešťovou vodou – tzn. větší část budeme využívat jinak, než ji splachovat do kanalizace a při větším dešti ji kontaminovanou pouštět do potoků, řek a rybníků?
– Jak budeme podporovat lokální energetickou soběstačnost?
– Co uděláme pro bezpečnou pěší a cyklistickou dopravu ve městě?
– Jak budeme chránit a adaptovat obecní pozemky (lesy a zemědělskou půdu)?
– Jak budeme řešit problém hluku a světelného smogu, které prokazatelně škodí nejen lidskému zdraví?
P.S. Za skutečný výraz vlastenectví považuji přísnou ochranu české přírody, ne šíření strachu, nenávisti a svalování viny za vlastní neschopnost na druhé.
Jíra Štěpo, Dobříš
