Doslova jako blesk zasáhla dne 24. února 2022 celý svět zpráva o válce na Ukrajině. Ruská federace zahájila vojenský útok na svrchované území Ukrajiny, a přestože celý svět věděl o reálné hrozbě vojenského konfliktu, asi všichni do poslední chvíle doufali, že nic podobného se v dnešním civilizovaném světě nemůže stát. Jak ale vidíme, stát se dnes může vše. Tento den se tak nesmazatelným písmem zapsal do novodobé historie, ovšem jak a co vše tato situace nám všem přinese, můžeme dnes jen těžko předvídat…
V reakci na nečekané události vyjádřila Česká republika stejně jako okolní státy a potažmo celý svět Ukrajině a jejímu prezidentovi okamžitou podporu. Vláda ČR, rady krajů, zastupitelstva obcí, ale i další stovky organizací a tisíce lidí včetně známých osobností veřejně odsoudili tento zcela nepřijatelný akt agrese, který je v rozporu s mezinárodním právem, a vyjádřili plnou podporu a solidaritu Ukrajině a jejímu lidu.
Téměř okamžitě opět zasáhla celou naši zemi obrovská vlna solidarity. Díky charitativním akcím, veřejným sbírkám, benefičním koncertům a další řadě jiné pomoci byly jen u nás vybrány milionové finanční částky na pomoc Ukrajině a jejím obyvatelům, shromážděny tuny materiální pomoci a zmobilizováno tisíce lidí. V následujících dnech pak právě naše země s otevřenou náručí začala přijímat válečné uprchlíky, mezi kterými byly v první řadě maminky s dětmi a staří lidé. A do aktivní pomoci se zapojilo i naše město…
Vedení města Dobříše reagovalo na válečný konflikt na Ukrajině okamžitě. Kromě materiální a finanční pomoci jsme také u nás přivítali již téměř stovku žen s dětmi a za nedocenitelné pomoci neziskových organizací jim poskytli bezpečné zázemí.
Více už k nově vzniklé situaci popisuje místostarostka Dagmar Mášová, která za vedení města koordinovala veškerou činnost a v neposlední řadě pomohla přímo v terénu a konkrétním lidem.
Vážení a milí sousedé,
za poslední měsíc se změnil svět, minimálně Evropa. Nedaleko nás začala 24. února 2022 válka, byla napadena Ukrajina, samostatná země. Ruská invaze a prohloubení válečného konfliktu na Ukrajině daly do pohybu miliony uprchlíku. Lidí, kteří stejně jako my žili v rámci svých možností své vlastní příběhy, ve kterých byla láska, děti, rodiče, prarodiče, přátelé, kamarádi, spolužáci, škola, práce, telefony, domy, byty, auta, zájmy, koníčky, radosti i starosti všedního dne. To vše během mžiku zmizelo. Změnilo se. Život vzhůru nohama. Úprk, boj o záchranu života! K dnešnímu dni máme v Dobříši ubytováno 118 osob, z toho 34 dětí ukrajinských uprchlíků.
Děkuji všem, kteří jsou zapojeni do pomoci. Dík patří všem, kteří neváhali ihned po vypuknutí konfliktu vyrazit s plně naloženým autem různé materiální pomoci na ukrajinské hranice a zpátky se vraceli s ženami a dětmi prchajícími před válkou a dokázali se několikrát otočit. Děkuji vám všem, kteří finančně podporujete různé nadace. Obrovský dík patří všem organizátorům materiálních sbírek, které ve městě probíhaly. Díky patří organizátorům koncertu a vystupujícím muzikantům. Díky všem neziskovým organizacím, které distribuují pomoc. Díky vám všem, kteří organizujete neformální setkání a programy pro děti. Díky překladatelce, která reaguje obratem.
Nikoho zcela záměrně nejmenuji, protože vás je opravdu hodně a nerada bych kohokoli opomněla – velmi důležití jste všichni. Děkuji, že jsem měla příležitost seznámit se s tolika skvělými a akčními lidmi z Dobříše. V neposlední řadě chci opravdu z celého srdce poděkovat všem, kteří jste poskytli, zajistili ubytování přímo ve svém domě, bytě.
Moje motto „Ukázaná platí, kecy nemaj cenu“ funguje.
Jsem v úzkém kontaktu s ženami, které utekly z bombardovaného Charkova. Jsou to hrdinky, neuvěřitelně statečné ženy, které dovedly své děti z Charkova na Dobříš. Byly na cestě několik dní, každá skupina postupovala jinou trasou, vše bylo vázané na vlaky, ale na štěstí se jim do naplněného vlaku na nádraží podařilo nastoupit.
Jejich příběhy jsou těžké, o některých zážitcích myslím nebudou mluvit dlouho. Nebudu sdílet podrobnosti, jen střípky.
Když jsem se ptala Vity, proč s sebou nemají teplé oblečení, řekla mi, že měly sbalené zavazadlo a doklady jen do sklepa, kde se ukrývaly při bombardování Charkova. Nikam odjíždět nechtěly, Vita nechtěla opustit svůj nový dům. S dcerou Mášou a jejími dětmi opouštěla Charkov narychlo.
Táňa přijela se čtyřmi dětmi, 3 plnoleté dcery a malý syn. Vyzvedávali jsme je na hlavním nádraží v Praze. Vlak měl dvě hodiny zpoždění a my jsme seděli v krásné, útulné kavárně a v teple jsme na ně čekali. Myslím, že nikdy nezapomenu na výrazy v očích žen a dětí, které všechny kolem nás prošly. Táňu s dětmi jsme bohužel neměli kde ubytovat, tak jsme zamluvili apartmán u Tří statkářů. Děkuji touto cestou panu majiteli, který poskytl apartmán zdarma. Olena ujela s manželem, dcerou a pejskem autem. Jejich cestu a příběh ještě neznám. A na cestě jsou další matky s dětmi, staří lidé i muži, kteří nemohou nastoupit na frontu.
Každý z nich má svůj vlastní velký příběh.
Přijely ženy s dětmi a dorazilo i několik mužů, kteří z různých důvodů nemají brannou povinnost. Tito lidé u nás zřejmě minimálně dočasně neseženou kvalifikovanou práci ve svém oboru, kvůli jazykové bariéře. Většina ale pracovat chce a vezme jakoukoli práci, aby tady nebyli zcela závislí na pomoci druhých. Zvláště ukrajinské ženy jsou nejen pracovité a silné, ale i velmi hrdé.
To, že jsou velmi drahé pohonné hmoty, asi přežijeme. Že to teď bude i u nás v Čechách náročné, o tom není pochyb. Prosím, buďme dál tolerantní, pomáhejme, nezáviďme, že někdo něco dostane za cenu, kterou nikdo z nás nechce obětovat. Opravdu se máme dobře, važme si toho. Prosím, zachovejme si slušnost, ohleduplnost nejen k novým sousedům, ale i mezi námi, co se známe dlouho, buďme dál solidární.
Jako matka si nejvíce ze všeho přeji MÍR.Dáša Mášová
Prchání před válkou na Ukrajině až k nám na Dobříš
Jmenuji se Taťána…
Narodila jsem se, žila a pracovala jako učitelka v Charkově. Jsem matkou čtyř dětí: Varvary, Anny, Anastasie a Tichona.
Když začala válka, zůstali jsme v Charkově, i když bylo město bombardováno, schovali jsme se ve sklepě. Uvědomili jsme si ale, že tohle všechno bude pokračovat ještě dlouho, protože Ukrajinci drželi linii. Rozhodli jsme se proto s manželem opustit Charkov a vzít děti pryč. Manžel samozřejmě zůstal v Charkově, protože u nás už to tak je, že je povinnost mužů chránit své rodné město.
Cesta byla velmi obtížná… Jeli jsme ve vlaku přeplněném lidmi, dětmi. V naprosté tmě jsme ale naštěstí za mnoho dní dojeli až na hranici. Jelijsme a nevěděli kam, důležité bylo jen, abychom se dostali pryč od výbuchů a ostřelování. Díky nabídce pomoci dnes už našich přátel z ČR, Petra a Dáši, jsme vše zvládli. Přijali nás jako příbuzné.
Jak říká přísloví: „Neměj sto rublů, ale měj sto přátel!“ Vaši lidé jsou velmi pohostinní a co vím, tak každému pomohli. Jen těžko vyjádřím vděčnost, jakou všichni cítíme.
Jsem vděčná, že jsme s dětmi v bezpečí, nicméně věřte, že moje srdce je tam s nimi a pocity, které zažívám, jsou nepopsatelné. Můj manžel zůstal na Ukrajině, rodiče, sestra a dítě také. Nyní už se odtamtud nemohou dostat, jelikož jsou pod palbou raket a leteckých útoků. Bojím se o budoucnost svých blízkých na Ukrajině, svých dětí, naší společné. Stále ale věřím, že do naší země zavítá mír a všichni společně přebudujeme svá města, vysadíme a vypěstujeme znovu kvetoucí zahrady, budeme rodit a vychovávat laskavé, pevné, krásné a talentované děti.
Jmenuji se Marie Zacharčenko…
Přicházím do vašeho města z Charkova se svou matkou a mými dětmi. Také naše cesta byla velmi obtížná… Utíkali jsme doslova pod raketami.
Před válkou jsem pracovala jako vizážistka, pak ale přišlo, co přišlo, a ze dne na den jsem neměla nejen práci, ale vlastně nic. Osm dní jsme žili ve válce a rakety slyšeli blíž a blíž, výbuchy bomb sílily a my neměli ani peníze, ani jídlo. Uvědomili jsme si, že pokud neutečeme, zemřeme.
Velmi si vážíme práce celé České republiky a lidí, kteří tady žijí a kteří nám Ukrajincům pomáhají. Děkujeme za vaši laskavost, štědrost a přijetí, ale musím říct, že my chceme nejvíce opět zpátky domů. I když dnes máme kde být a máme jídlo, nevíme, co bude zítra…
Kde hledat více informací k aktuální situaci?
Město Dobříš vydává aktuální informace týkající se současné situace na webových stránkách města a na svém facebookovém profilu. Veškeré důležité informace jsou zde ve většině dostupné dvojjazyčně, aby i naši ukrajinští spoluobčané měli možnost být alespoň v rámci možností v obraze.
Informační letáky distribuuje také Středočeský kraj přes své webové stránky, sociální sítě a média.
Zpracovala DH
