Dobříšský odbor výstavby a životního prostředí má celkem 22 zaměstnanců ve dvou odděleních. Spravuje území 24 obcí, 52 katastrálních území. Řeší záležitosti územního plánování, dopravy a silničního hospodářství, památkové péče, ochrany ovzduší, odpadového hospodářství, státní správy lesa, myslivosti, vodního hospodářství, ochrany přírody, zemědělského půdního fondu, rybářství, rostlinolékařské péče, týrání zvířat a plní funkci stavebního úřadu. Pravomoci stavebního úřadu si dělí se stavebním úřadem v Novém Kníně.
Nejen náš odbor, ale celou stavební společnost ovlivnil nový stavební zákon, platný od 1. července loňského roku. Nepřipravenost digitálního stavebního řízení hýbala celou společností a byla výrazně propírána v tisku. Situace se začala pomalu uklidňovat až od letošního března, kdy jsme se takzvaným by-passem vrátili k původním systémům a myšlenku digitalizace víceméně opustili. Jediné, co nám zůstalo, je požadavek zákona, aby projektová dokumentace byla úřadu předávána elektronicky, uložením v portálu projektových dokumentací. Pokud tedy máte doma v šuplíku připravenou projektovou dokumentaci s myšlenkou, že s ní jednou požádáte o plánovanou stavbu, tak již nepožádáte.
Stavební zákon zásadně změnil původní pravidla. A pravidla se mění dál, tento zákon má již 12 novel, které postupně pozměňují a upravují původní znění. Mezi nejzásadnější změny určitě patří zrušení všech povolovacích variant, jako bylo územní rozhodnutí, územní souhlas, společné řízení, stavební povolení či ohlášení stavby a všechny záměry se povolují stejně, jen za splnění určitých podmínek zrychleně. Stavby se dělí na drobné, které žádné povolení nevyžadují, jednoduché, s jednoduššími pravidly, vyhrazené a ostatní. Drobných staveb je víc než za dřívějšího zákona a jejich budování jde zcela mimo kompetence stavebního úřadu. I kolaudace neprobíhají jako doposud, z jednoduchých staveb, jejichž seznam je v příloze zákona, prochází kolaudací pouze rodinné domy a rekreační chaty a jejich změny. U mnoha dalších staveb je však i tak stavebník povinen ohlásit dokončení stavby.
Nový zákon také zásadně změnil vyjadřování orgánů životního prostředí. Místo jednotlivých samostatných závazných stanovisek, dříve vydávaných stejně jedním koordinovaným dokumentem, vydává správní orgán jednotné environmentální stanovisko. Konkrétní pravidla určují, kdy stanovisko nevydává zdejší orgán, ale orgány nadřízené. Zajímavostí třeba je, že součástí tohoto stanoviska je i stanovisko ke kácení dřevin na pozemku budoucí stavby, které dříve vydávaly konkrétní dotčené obce, a samotné rozhodnutí o kácení dřevin vydává stavební úřad spolu s povolením záměru.
Nově zákonodárci upravili i sazebník správních poplatků, jehož sazby výrazně navýšili. Podle druhu stavby za povolení 5 nebo 10 tisíc, za kolaudaci 1 nebo 2 tisíce, 1 tisíc Kč za dělení pozemků či předběžnou informaci stavebního úřadu.
Ještě razantněji bylo zasaženo do řešení staveb postavených bez povolení nebo v rozporu s ním, takzvaných staveb černých. Při jejich zjištění stavebním úřadem je možnost dodatečného povolení pouze za podmínky podání žádosti včetně projektové dokumentace do 30 dnů od výzvy stavebního úřadu a pouze, pokud záměr nevyžaduje povolení výjimky z obecných požadavků na výstavbu. U staveb umístěných blíže než 2 metry od hranice pozemků, pokud tuto výjimku vyžadují, pouze s písemným souhlasem souseda. Sazebník správních poplatků na tyto stavby pamatuje sazbou 20 tisíc Kč u staveb jednoduchých a 30 tisíc Kč u staveb ostatních. Zároveň pro stavby vyžadující vynětí se zemědělského půdního fondu, tj. stavby postavené zejména na orné půdě či trvalém travním porostu, násobí původní výpočet odnětí koeficient 20. Dalším krokem by měla být i pokuta za porušení zákona. Realizovat černé stavby by se stavebníkovi vyplatit nemělo.
Změn v nové právní úpravě je mnoho, nelze je vměstnat do povoleného místa v těchto listech. Kromě adaptace na všechny změny se doposud potýkají stavební úřady s množstvím žádostí podaných do 30. června 2024 s využitím starého stavebního zákona, dále obce s rozšířenou působností, což je i Dobříš, se změnou zákona, která přehodila povolování některých staveb z malých stavebních úřadů, a s prodlevou a nemožností vydat rozhodnutí v době digitalizace před by-passem. Nejen pracovníci stavebních úřadů, ale i stavebníci a odborná stavební veřejnost potřebují zejména ustálení stavební praxe a čas na dořešení táhnoucích se případů.
Ing. Alena Harmanová,
vedoucí odboru výstavby a životního prostředí
