„V Dobříši se socialismus projevoval především urputným bouráním a budováním zástavby.“
Po smrti Josefa Stalina v Sovětském svazu a Klementa Gottwalda v Československu nastalo mírné a postupné uvolnění komunistické diktatury. V Dobříši se socialismus, který byl chápan jako nutný předstupeň utopického komunismu, projevoval především urputným bouráním a budováním zástavby. Hlavního ideou komunismu bylo zničit a zlikvidovat vše staré a buržoazní a vybudovat od základu vše nově a socialisticky. To samé platilo i o společnosti a v konečném důsledku i o samotném jedinci. Měl se vyhladit starý buržoazní člověk a zrodit nový utopisticky ideální socialistický člověk, oplývající jen samými ušlechtilými vlastnostmi.
Realita se však s marxistickou filozofií silně rozcházela. Člověk se ukázal býti po celá staletí a tisíciletí stejný. Vedení města celkem záhy rezignovalo na snahu přebudovat samotnou podstatu jedince a s o to větší vervou se pustilo do přebudování města. Dlouho si však při tom počínalo neurvale a diletantsky. Za zahájení velké demolice lze označit zbourání věže synagogy v roce 1959. Památkářský ústav sice vydal k plánované demolici zamítavé stanovisko, ale úřední rozhodnutí památkářů se záhadně ztratilo a našlo se překvapivě až po nelegálním zbourání dobříšské dominanty. Počátkem 60. let se vypracoval plán rozsáhlé přestavby městského centra, který počítal na Mírovém náměstí se zachováním pouhých dvou původních staveb – staré radnice a Kopáčkova domu. Vše ostatní mělo být zbouráno a měly je nahradit betonové „krabice“ a panelové věžáky. V polovině dekády se započalo s bouráním v ulici plk. B. Petroviče a zároveň se demolicí zástavby vyrobila ulice Boženy Němcové i s přilehlým parkem. Následně se bourala východní strana náměstí a jižní strana Pražské ulice. Právě zde se město dopustilo největšího barbarství zbouráním renesančního domu z 16. století čp. 31. Jednalo se o zděnou, spolehlivě nejstarší budovu Dobříše. Brutální zásah do scenérie města byl alespoň částečně kompenzován výstavbou školky pro zaměstnance Rukavičkářských závodů, jedenáctileté školy a přestavbou synagogy na kulturní dům.
