Dobříš se v meziválečném období stala několikrát aktérem či kulisou pro závěrečná vojenská cvičení, která se obvykle konala na počátku září. Doloženy jsou manévry z let 1927, 1929, 1931 a 1937. Město Dobříš se do dění většinou zapojovalo zapůjčením koňských povozů, později motorových vozidel, zabezpečením noclehu pro důstojnictvo i mužstvo a všeobecně poskytnutím zázemí pro aktéry cvičení. Mezi dokumenty z té doby lze dohledat několik zajímavých stop po později proslavených mužích ve vojenských uniformách. Například pozdější velitel pražského povstání generál Karel Kutlvašr po konci manévrů v roce 1927 zařizoval odvoz vojenského holubníku z Dobříše do Hostomic.
Jihočeské vojenské manévry se v Příbramském kraji konaly od prvního září 1927.
Předsunuté podpůrné jednotky se objevily v Příbrami již 29. srpna a obsadily obecné a měšťanské školy na Příkopech, kde sídlil do 4. září i štáb. Obě hlavní skupiny se přesouvaly do počátečního postavení manévrů již kolem páté odpolední v úterý 30. srpna. K měšťanské škole na Příkopech kromě jiných vozů dorazila i pancéřová auta. Na zdejší velitelství se dostavili generálové: Ing. Jan Drobný, Alfréd Škvára, Alois Podhajský a Louis-Eugene Faucher. Jednalo se o druhou manévrovou skupinu Zemského vojenského velitelství v Praze. Přesněji řečeno o 1. a 2. pěší divizi, kterým velel gen. Ing. Drobný. Manévry byly oficiálně započaty v 18 hodin ve středu 31. srpna postupem pražské 1. divize od Řevnic a plzeňské 2. divize od jihu od Sušice. Námět manévrů dával tuto počáteční situaci: Červená armáda postupovala od Plzně k Praze a byla zastavena modrými na linii Rakovník–Rožmitál pod Třemšínem. Jelikož červená armáda měla v úmyslu pokračovat podél brdského pohoří v ofenzívě na Prahu, nasadila do boje i novou 2. pěší divizi. Velitel modrých chtěl tuto ofenzívu paralyzovat nasazením jedné divize z prostoru u Prahy.
Do manévrů se zapojilo i letectvo, jehož letadla obdržela jasné rozpoznávací znaky červené a modré armády. Náš kraj bránila modrá armáda, která měla své základní letiště v Lahovicích u Zbraslavi a své předsunuté letiště umístila v Obořišti u Dobříše. Podle dochovaných informací se jako předzvěst armády objevily již 30. srpna nad Příbramí průzkumná letadla, které následně odletěla směrem k Obořišti. Zde se mimo sedmi průzkumných strojů Aero Ab-11 od 10. průzkumné letky nacházely i stíhačky Avia BH 21 od 36. stíhací letky 1. leteckého pluku v počtu osmi kusů.
Hned v úvodu manévrů, tedy 31. srpna v podvečer, se měly k sobě soupeřící armády co nejvíce během noci přiblížit a podle představ velitelů se dostat do prostoru, kde by je bylo možné použít. Proto již v úvodu dávali velitelé divizí v této situaci největší péči průzkumu jak vzdušnému, tak i pozemnímu. Vrchní velení cvičení jim však neusnadňovalo práci. Když velitel červených vyslal na průzkum své průzkumné letouny, byla ihned informováno modré letectvo, aby letcům červených znesnadnili úkol. Modří v noci dosáhli řeky Berounky, zatímco červení letecky bombardovali mosty u Budňan, Dobřichovic a u Zbraslavi. Modří byli na tuto možnost připraveni a bránili se použitím protiletadlového dělostřelectva, kulometů a světlometů.
Ve čtvrtek 1. září kolem šesté odpoledne se odehrál letecký boj viditelný přímo z Příbrami. Modrá letadla se pokoušela zmást průzkum červeného letectva, které se snažilo zjistit postup severní divize, která ve stejný čas postupovala od Dobříše dvěma proudy k Příbrami. Už v té době se zde ovšem nacházely předsunuté hlídky. Hlavní přesun se však konal až v noci na pátek, kdy se hlavní část armády měla koncentrovat kolem Třebska.
Druhého září se podařilo modrému letectvu získat výraznou převahu, přesto nedokázalo zabránit průniku červených bombardovacích letadel do bráněného sektoru, kde se jim podařilo úspěšně zasáhnout Příbram, Hluboš a Dobříš. Předsunuté letiště červených se nacházelo v Hradišti u Kasejovic, tedy nedaleko od města Lnáře na samém okraji Západočeského kraje.
Asi největší leteckou činnost vykazovalo červené a modré letectvo v pátek 2. září, kdy bylo jen z letiště v Hradišti vykonáno 22 letů, a k večeru se konal velký bombardovací nálet k podpoře útoku pěchoty. O šesté hodině ráno 3. září zahájili červení útok, díky čemuž mohlo mnoho obyvatel města Příbrami konečně vidět v pohybu armádu poblíž obce Narysov u vrchu Vojna. Armáda modrých byla nucena pod náporem červených ustupovat, nechtěla se však jen tak vzdát a přes vrch Vojna zasáhla do boje její záloha.
O sedmé hodině a dvacáté osmé minutě přistoupil gen Ing. Drobný, vrchní velitel cvičení, k ministrovi národní obrany Františku Udržalovi a hlásil mu, že situace dospěla do stádia, kdy bylo možné prohlásit cvičení za ukončené z důvodu dosažení cíle. Na závěr ministra přímo požádal o okamžité ukončení manévrů, k čemuž ministr svolil, a tak trubač rotmistr Pešout z 18. pěšího pluku vše odtroubil. Jednotky se následně přesouvaly na příbramské nádraží, odkud je skoro 600 vagónů postupně odváželo do jejich posádek.
Jan Michl
Zdroj: Státní okresní archiv Příbram,
fond Archivu města Dobříše.
Kadlec, Petr – Michl, Jan:
Létání nad Příbramí, Cheb, 2025
