Z historie města



Cyklistické závody na Dobříši (1911–1939)

Možná, že mnozí z nás dnes ani nevědí, že bývaly doby, kdy se v našem městě konal jeden z nejoblíbenějších štafetových cyklistických závodů, jehož historie začala ještě v dobách, kdy nám vládl sám císař.
Ještě v předválečném období starého mocnářství Rakouska-Uherska se nejrůznější cyklistické závody staly velmi populárními. Ty ovšem rychle vznikaly a zase zanikaly. Jedním z mála závodů, který přetrval až do zániku první republiky, byl cyklistický etapový závod Praha–Dobříš.

První štafetový závod se pravděpodobně konal už 14. srpna 1911. Tehdy ho pořádala Česká ústřední jednota velocipedistů a svůj patronát nad ním držel kníže Josef Colloredo-Mannsfeld. Startovalo se na tehdejší císařské silnici u Zbraslavi, ale účastnilo se ho pouze 5 pražských jednot. Hladký průběh prvního ročníku narušila až na konci trasy z Mníšku na Dobříš nekonečná řada dragounů, která zabírala celou šířku silnice, a tak museli závodníci jet ve škarpě mimo cestu.

Následující rok se závod zřejmě nekonal, ale mezi kluby se o něm tak moc mluvilo, že se nakonec v roce 1913 rozhodlo o jeho zopakování. Přihlásit se tentokrát mohly i mimopražské cyklistické kluby. Závod se uskutečnil v neděli 7. července, ale zájem o něj nebyl vůbec tak velký, jak se předpokládalo. Na start, snad i z důvodu velmi deštivého počasí, nastoupila pouze 3 družstva.

Ještě téhož roku byl ale svolán další neetapový závod na 30 km, který vedl ze Zbraslavi na Dobříš. Pořádal ho Klub českých velocipedistů „Žižkov“ a jet se mělo za každého počasí. Start tohoto závodu měl být před budovou okresního výboru na Zbraslavi, cíl v Dobříši u špýcharu. Závodní den měl být navíc zakončený společným obědem v dobříšském hotelu Heinz. Bohužel více zpráv se o závodu neobjevilo.
Mimo tyto závody se přes Dobříš jezdil i etapový, 260 km dlouhý závod, jehož trasa byla Praha – Zbraslav – Dobříš – Milín – Písek – Tábor – Benešov – Praha.
Vzhledem k událostem následujícího roku, které vyústily ve válečný konflikt, si cyklisté mohli užít nové závody až v roce 1919, tedy v době nově vzniklého Československa.

Štafetový závod na trase Praha–Dobříš se konal 14. září 1919 a přihlásilo se do něj celkem 7 klubů. O tomto závodu příliš podrobností nevíme, ale jisté je, že v něm nejvíce zazářil Pavel Jeary z AFK Union, který dokázal získat svému klubu vítězství poté, co v poslední etapě závodu předjel všechny soupeře.
V roce 1920 se konal dálkový závod Praha – Písek – Praha, který vedl i přes Dobříš a celkově měřil 260 km. Další ročník štafetového závodu, který byl plánovaný na rok 1921, byl pravděpodobně zrušen.
Následující ročník cyklistického závodu organizovala opět pražská župa ČsÚJV v roce 1923 a účastnilo se ho 7 štafet. V Dobříši pak byl připraven velmi vydařený odpolední program, který zajistil Sportovní klub Dobříš. Téhož roku se pak rozhodlo, že závod se již nebude konat jen jednou za dva roky, ale každý rok.

V roce 1924 se závod uskutečnil 10. srpna a prvně se zde startovalo ve dvou kategoriích, a to v profesionální a turistické pro amatéry. V první kategorii startovalo 8 štafet, ve druhé 3.
V roce 1925 došlo znovu k úpravě a bylo rozhodnuto, že závod Praha–Dobříš se bude konat jednou za dva roky. Závodníci však neměli přijít zkrátka, protože se měl původní závod začít střídat s novým pravidelným štafetovým závodem Praha–Příbram. Ten se konal už 5. července 1925 a účastnilo se ho 10 profesionálních skupin a 3 turistické, mezi nimiž se premiérově objevila jedna skupina žen.
V roce 1926 se tento cyklistický závod v Dobříši nesl také ve znamení oslav 30letého trvání cyklistického klubu, pod protektorátem sl. městské rady v Dobříši. Vklad za každou štafetu v té době činil 20 Kč a byly také stanoveny další podmínky. Jet mohl závodník na jakémkoli kole v závodním dresu, účastnit se mohli pouze závodníci s platnou členskou legitimací ČsÚJV. V turistické kategorii mohl jet každý, kdo byl starší 25 let, po tři roky se neúčastnil veřejného závodu a jet mohl ve výletním dresu, kolo navíc muselo být opatřeno cestovním pláštěm, zvonkem a brzdou.

Následující rok se měl konat pouze štafetový závod Praha–Příbram, ale pro velký zájem se nakonec zařadil i oblíbený závod Praha–Dobříš. Tentokrát se závod neobešel bez vzrušujících momentů mezi závodníky a bojů s protivětrem. Podle hodnocení diváků patřil tento závod k jedněm z nejnapínavějších a o vítězi se rozhodlo až ve třetím úseku závodu.
A zde by se mohlo říct, že to byl konec závodů. V roce 1928 už se žádný závod nekonal a nepočítalo se s ním ani v roce 1929. Místní sportovní klub se však rozhodl uspořádat „Dobříšský pohár“. Ten se však oproti minulým ročníkům nekonal v letních měsících, ale až 18. listopadu. Stal se tak prvním závodem konaným až tak pozdě. Hlavní cenou tohoto závodu byla peněžní výhra ve výši 1 000 Kč.
Nejdříve se během dopoledne odstartoval závod nováčků na tradiční trase Dobříš – Lhotka – Obořiště – Ostrov – Višňová – Drásov – Cihelna – Skalka – Dlouhá Lhota – Obořiště – Lhotka – Dobříš, při celkové vzdálenosti 26 km.

V rámci programu se konal také promenádní koncert na hřišti SK Příbram, slavnostní průvod cyklistů na náměstí, kde byl vzdán hold městu a položen věnec k pomníku postavenému na památku zahynulých horníků při katastrofě v roce 1892. Odpoledne se pak konal ještě jeden průvod do zahradní restaurace na Nové Hospodě, kde byla uspořádána cyklistická zábava.
Po třetím ročníku závodu Praha–Příbram můžeme říct, že se tento závodní příběh uzavírá, jelikož žádný jiný závod se pak až do konce třicátých let nekonal. Pravděpodobně za to mohla světová obchodní krize, která v roce 1930 naplno propukla i v Československu.
K obnovení závodu došlo v roce 1937, a to hned z několika důvodů. Toho roku si SK Dobříš připomínal 15leté trvání a chtěl také připomenout 40 let od založení místního velocipedistického klubu. V tomto roce došlo také k obnově místního cyklistického klubu, který ustanovil konání cyklistického závodu na 18. srpna 1937.

Hlavním bodem programu byl závod na 25 km, který z části kopíroval původní trať Dobříšského poháru. Jelo se opět ve dvou tradičních kategoriích, a navíc pořadatelé mysleli i na nejmenší, pro které byl uspořádán závod na tříkolkách, kterého se mohly účastnit děti do 5 let.
Nově obnovený cyklistický klub organizací tohoto závodu sklidil velký úspěch a na příští rok tak chtěl po 10 letech obnovit i štafetový závod Praha–Dobříš. Ten se ale i přes jeho ohlášení nakonec nekonal.

16. července 1939 se povedlo uspořádat Sportovní slavnosti, během kterých ale cyklistický program zařazen vůbec nebyl. SK Dobříš však pořádání cyklistického závodu o Cenu města Dobříše plánoval, a dokonce se měla uskutečnit 3. září téhož roku. K tomu však z důvodu 2. světové války nedošlo a snaha o udržení našeho města v republikové lize v silniční cyklistice byla u konce.

Petr Kadlec

Reklama