Zářijové zahájení školní docházky v Trnce proběhlo v radostném duchu a s velkým přáním, aby se nový školní rok co nejvíce přiblížil tomu, který nazýváme běžným. Prvňáčci usedli poprvé do trnkových školních lavic, ostatní třídy se naopak ve škole příliš neohřály. Hned v následujícím týdnu se totiž žáci a žákyně druhého až osmého ročníku rozjeli do blízkých i vzdálenějších koutů republiky, aby spolu strávili pár dní v lůně přírody a naladili se na sebe navzájem i na práci v nadcházejícím školním roce. „Adaptační týden se postupem let stal pro nás takovou stálicí po zahájení školního roku. Vloni jsme dokonce začátek září trávili pospolu všichni z celé školy – žáci i pedagogové. Letos měly jednotlivé třídy prostor samy pro sebe, ono to po distanční výuce bylo potřeba, a adapťáky, jak jim říkáme, napomohly dětem k návratu do prezenční formy výuky,” upřesňuje ředitelka Trnky Jana Derflová.
Přestože mladší děti vyrazily na adapťák jen kousek od Dobříše, i tak šlo o poměrně originální zážitky. Páťáci si vyzkoušeli, jak se spí ve vyřazených lodních kontejnerech přestavěných na vkusné ekologické ubytování, a druháci zase v rámci pobytu mimo školu navštívili bohutínský mlýn a na vlastní oči tak viděli, kde se bere mouka na chleba.
Starší ročníky se nezalekly dlouhé a mnohdy dopravně komplikované cesty, a tak se mohly adaptovat uprostřed krásných Jizerských hor. Jak sedmáci, tak osmáci se podívali k Protržené přehradě na Bílé Desné nedaleko Josefova Dolu, a seznámili se tak se silným příběhem, který stojí v pozadí vzniku tohoto pozoruhodného místa.
„Výjezdy mimo školu jsou podle našich zkušeností velkým přínosem. Nejen že děti mají možnost poznat místa a situace, na které ve školní budově jen tak nenatrefí, ale zároveň upevňují vztahy mezi sebou, a v neposlední řadě se učí poznávat a posouvat své vlastní limity. Sedmáci například vyrazili na výlet dlouhý 22 km napříč horami. A věřte, že někteří z nich tak dlouhou trasu v jednom dni zatím nikdy neušli. Zvládli to ale všichni a po návratu si ještě sami připravili večeři,” líčí paní ředitelka a dodává: “Někdy jde o zážitky, na které vzpomínáte celý život, takže v tradici adaptačního týdne budeme rozhodně pokračovat i v dalších letech.”
Adéla Sauerová
