Sport – Národní házená



Oslavy získání titulu Mistryň ČR v katerogii starší žačky

Nedá mi nerozdělit se o silný zážitek ze sobotního odpoledne 16. října. Na hřišti házené byl vzdán hold zlatým mistryním republiky v národní házené. Této mety dosáhly nyní starší žákyně už potřetí. Takže ocenění jejich vrcholné reprezentace naší obce si zcela zaslouží. Byli při tom všichni, kdo házenou ve Staré Huti hrají. Chodí a dojíždí sem i děvčata a chlapci z Dobříše a okolí.
Byl to nádherný obraz, když jmenovitě, jeden po druhém nastupovali na tu krásnou plochu hřiště. Utvořili duhu v barvách drezů lila, zelených, oranžových a modrobílých. Ceremoniál probíhal bez chybičky. Plynul tak pohodově, radostně v tom slunečném odpoledni. Všem byla věnována maximální pozornost. Mistryně na krku zlaté medaile již měly. Ony, ale i ostatní, dostali pěkně vyvedené perníkové medaile. Zazněla česká hymna, okamžik dojemný, jež vyvolal hrdost na ty, kdo před námi stáli. Byl přípitek. Každému se dostalo sklenky nealkoholického obsahu a o všechny cinkla sklenka v ruce pana starosty.

Hovořilo se srdečně, ale věcně, bez jakéhokoli klišé. Zaznělo mnoho zasloužených díků. Nechyběla hudba, byť reprodukovaná, která k mládí a k této příležitosti patří. Překvapením byla píseň zkomponovaná a nazpívaná pěveckým sborem Lucky Voice Band pouze pro tuto příležitost.
Nic významnějšího nemohly organizátorky této slavnosti udělat pro silnou motivaci těch, kdo se rozhodli, anebo třeba ještě nejsou tak úplně rozhodnuti, pro tento sport. Měli před sebou reálné příklady obětavosti trenérů, snahy hráček dosáhnout těch nejlepších výsledků za cenu mnohdy i fyzických bolestí, ač s heslem: hrajeme BEZ FAULU. To je také vzácné.

Ještě neumí zcela ocenit, jak mimořádně výborné podmínky pro sport vytváří obec. K tomu dospějí a budou si toho vážit jako my, občané, rodiče mladých sportovců, všichni, komu na místě svého domova upřímně záleží.
Z vlastních zkušeností vím, co času, starostí, manuální i jiné práce dá zorganizovat tak velmi obsahově i formálně náročnou záležitost, jakou byla tato. A tak silný aplaus patří organizátorkám.

Dagmar Majzelová



Předchozí článekMěla jsem krásný život. Nemám žádnou špatnou vzpomínku, říká jedna z nejstarších obyvatelek Dobříše
Další článekVzpomínky lidového muzikanta