Uplynul přesně rok od mimořádného zasedání zastupitelstva, na kterém bojovali obyvatelé Dobříše za rekonstrukci budovy čp. 66 se služebnou policie a 9 byty pro místní lidi. Více jak 500 jich podepsalo petici proti demolici. Nezávislí architekti, stavaři i veřejnost snesli mnoho argumentů o nesmyslnosti a nevýhodnosti bourání v jádru zdravé budovy. Všechny výzvy k jednání byly smeteny vládnoucí koalicí ODS, STAN a KDU-ČSL se stolu. Se zběsilým chvatem podepsal starosta Svoboda smlouvu na demolici. Rozsudek byl zlovolně přes všechny prosby a žádosti neprodleně vykonán.
Ale i po roce máme v zemi stále jen díru, stavební povolení v nedohlednu, nic se neděje, platíme za pronájem provizoria pro policii v rukavičkárnách. Místostarosta Vokurka za čtvrt roku nedokázal ani zajistit přístup a označení k policii, i když na to byl opakovaně tázán na zastupitelstvu, tak se není co divit… Policisté i noví nájemníci už mohli být zpátky ve zrekonstruované budově, kdyby se použil selský rozum a neprosazoval se za každou cenu jen „jediný správný názor“ radnice. Ta cena se platí bohužel z městské kasy.
První duben je nejen apríl, ale také smutné výročí vrcholu nekompetence a přezíravosti současného vedení města. Další příklady průběžně zveřejňujeme v tomto prostoru přidělenému opozici a obyvatelům. Je dobré vědět, co se skrývá pod blyštivou skořápkou sebeprezentace a fotek plných úsměvů. Dobříš navzdory všem pochybením a politikaření funguje díky místním lidem, firmám, organizacím a spolkům. Má ale na víc.
Jiří Bláha, Eva Burešová, Markéta Čermáková, Tomáš Helebrant, Jan Procházka,
zastupitelé za ANO 2011








































