Nejen strážníci Městské policie Dobříš řeší stížnosti na děti, které si hrají na hřišti a nejsou u toho potichu. Některým občanům žijícím právě v blízkosti takových míst vadí, že si tady děti hrají a jsou příliš „hlučné“. Většinou se ale ukazuje, že problém není v chování dětí, ale v netoleranci nás dospělých…
Na jednu stranu dětem říkáme, aby netrávily svůj čas tolik u počítačů, televizí a mobilních telefonů a na stranu druhou jim budeme vyčítat, když se baví venku s kamarády? Vzpomeňme si na doby, kdy jsme my byli dětmi a svůj čas trávili hlavně venku. Běhali jsme, hráli si, křičeli a zpívali, dokud se nezačalo stmívat a rodiče nás nevolali k večeři. Taky na to tak rádi vzpomínáte? V Dobříši máme to štěstí, že žijeme na malém městě, a míst, kde si mohou děti hrát, tady máme celkem dost. Někde najdeme děti menší, jinde spíše starší mládež, která si k hraní míčových her pustí třeba i rádio. Právě hluk a hudba některým našim spoluobčanům vadí a často anonymně telefonují na linku MP Dobříš s oznámením a požadavkem, aby se s tím něco udělalo. Na každé zavolání oznamující třeba i hlučné děti dobříšští strážníci reagují.
„Nikdy jsme v takovémto případě na místě neshledali porušování zákona. To, že si děti na hřištích hrají, není nic protiprávního, a i když si pustí hudbu, tak se také nejedná o nic, za co bychom je měli nějak trestat,“ říká strážmistryně Alena Kovaříková z MP Dobříš. Děti, které si na hřištích hrají, jsou navíc podle strážníků MP Dobříš vždy slušné a na jejich žádost nemají problém hudbu ztišit tak, aby to nevadilo lidem v okolí.
Za všechny rodiče, děti i další občany tedy prosíme, nezlobte se pro dětský smích a křik. Bydlíme sice na malém městě, ale i sem určitá míra hluku patří. Dětský křik je přirozený a není snad lepší mít hřiště plná dětí a života, než sice klid a ticho, ale opuštěné prolézačky a prázdná sportovní hřiště?
Děkujeme za vaše pochopení.
Redakce DL